Dnešní zasedání Evropské rady, na kterém se sejdou předsedové vlád a prezidenti zemí Evropské unie, se bude věnovat další podpoře Ukrajiny, posilování obrany, klimatické politice EU, migraci a nově i tématu dostupnějšího bydlení. Pro premiéra Petra Fialu půjde zřejmě o poslední summit EU ve funkci.

Předseda Evropské rady António Costa ve svém zvacím dopise lídrům zdůraznil naléhavost situace a vyjádřil naději, že se podaří summit uzavřít během jednoho dne. „Evropa čelí mnoha výzvám, které vyžadují naši společnou pozornost a rozhodné kroky,“ napsal Costa. „Musíme pokračovat v naší neochvějné podpoře Ukrajiny… posílit naši obranu a bezpečnost… A musíme řešit zásadní otázky naší dlouhodobé konkurenceschopnosti a klimatických ambicí,“ shrnul priority jednání.

Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala, u nějž půjde s největší pravděpodobností o jeho poslední jednání Evropské rady v roli předsedy vlády. Na prosincovém summitu by Česko již měl zastupovat nový premiér.

Konkurenceschopnost vs. klimatické cíle

Jednání se zaměří na konkurenceschopnost a dvojí tranzici, tedy prohlubování vnitřního trhu či redukci unijních předpisů, ke které vyzvaly téměř dvě desítky státníků v dopise adresovaném předsedovi Costovi.

Intenzivní debata se očekává i u tématu klimatických ambicí EU. Návrh Komise na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 % do roku 2040 naráží na odpor některých členských států EU včetně České republiky, Francie či Itálie, které jej považují za příliš ambiciózní a rizikový z hlediska nejistého technologického a geopolitického vývoje. Na Evropské radě půjde primárně o strategickou diskusi o podpůrném rámci pro dekarbonizaci evropské ekonomiky.

Podpora Ukrajiny

Klíčovým bodem diskuze evropských státníků bude situace na Ukrajině. Summitu by se měl osobně zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři budou diskutovat o návrhu Evropské komise na tzv. reparační půjčku pro Kyjev, pro kterou by byly využité ruská imobilizovaná aktiva, přičemž by nedošlo k jejich konfiskaci.

Diskuse se pravděpodobně bude týkat také i 19. balíčku protiruských sankcí. Ten dosud blokovalo Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale včera naznačil, že země nakonec sankce pravděpodobně podpoří. Tento balíček zahrnuje mimo jiné i opatření v energetice a také dlouhodobý český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Evropská bezpečnost a obrana

Lídři se rovněž budou věnovat nově představenému plánu na posílení evropské obranné připravenosti do roku 2030. Ten se zaměřuje na konkrétní projekty v oblastech, jako je protidronová obrana, ochrana východní hranice EU, systém protivzdušné obrany či projekt evropského vesmírného štítu.

Evropská rada nevynechá ani téma Blízkého východu, kdy budou lídři jednat o mírovém plánu na ukončení války v Gaze. Kromě toho se budou zabývat řešením nelegální migrace, dostupným bydlením a také podpoří Moldavsko na cestě do EU.

Foto: Evropská rada