Komise připravila nový zjednodušující digitální balíček
5. prosince, 2025
V rámci pravidelné série Lídři EU vám představíme nizozemského politika, premiéra a klíčového hráče na poli Evropské unie, Marka Rutteho. V článku rozebereme jeho politickou kariéru a co jí předcházelo, jeho přístup k Evropské unii, kontroverze a zajímavosti z jeho politického i soukromého života.
Mark Rutte se narodil 14. února 1967 v nizozemském Haagu. Mezi lety 1979-1985 absolvoval umělecké gymnázium s cílem vystudovat konzervatoř a stát se koncertním klavíristou. Nakonec ale vystudoval historii na Leidenské univerzitě, kde i v letech 1988 až 1991 vedl hnutí mladých liberálu, které se v roce 2000 stalo součástí Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Po skončení studia působil osm let v soukromém sektoru, například jako manažer ve firmě Unilever, než se v roce 2002 dostal do politiky.
Mark Rutte v letech 2002-2004 působil jako státní sekretář ministra práce a sociálních věcí a poté dva roky jako státní sekretář pro vzdělání a kulturu. Od června roku 2006 se stal lídrem politické strany VVD, které je členem dodnes. Mezi lety 2006-2010 byl poslancem dolní komory Nizozemského parlamentu a po parlamentních volbách v červnu 2010, které jeho politická strana vyhrála, se stal předsedou vlády Nizozemska.
V čele Nizozemska stojí dlouhých 13 let, což představuje čtyři volební období. Je prvním nizozemský liberálním předsedou vlády od roku 1918 a oficiálně se stal i druhým nejdéle sloužícím předsedou vlády v rámci Evropské unie. Déle, i když jen o půl roku, slouží jen maďarský premiér Viktor Orbán.
Letos na podzim však jeho vláda končí úplně a spolu s tím oznámil i ukončení své politické kariéry, kdy svůj odchod zdůvodňuje: „že je ten správný čas předat štafetu.“ Důvodem rozpadu vládního kabinetu byla sporná azylová politika, která se dotýkala změn v azylovém a migračním systému. Předčasné volby Nizozemsko čekají už v listopadu.



Mark Rutte je známý svým odhodláním hájit zájmy své země, a proto si na poli Evropské unie vysloužil přezdívku „Mister No“, která je spojená s jeho častým vetováním návrhů EU. Jedním z jeho klíčových postojů bylo odmítání vytvoření evropského dluhu během pandemie COVID-19.
V poslední době však pracoval i na upevňování a posilování své role jakožto klíčového hráče na evropském poli. To mu zajistila významná podpora Ukrajině, kterou Nizozemsko vyjadřuje od počátku ruské agrese v únoru 2022. Nizozemsko se stalo důležitým ukrajinským spojencem a poskytlo zemi vojenskou pomoc, která přesáhla 1,2 miliardy eur.
Mark Rutte je také vnímán jako zákulisní prostředník na summitech lídru EU v Bruselu, má ale i dlouhodobě napjatější vztahy s některými hlavami států jižní a východní Evropy, jako je například Itálie a Španělsko. Ti ho považují za vůdce skupiny „šetrných zemí“, které trvají na přísných rozpočtových pravidlech. Rutte byl považován za neformálního mluvčího těch, kteří odmítali vysoké a nepromyšlené dotace pro země, na jejichž hospodářství se koronavirová pandemie podepsala nejvíce.
Mark Rutte je, společně s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, jedním ze tří zakladatelů think tanku BIG zaměřeného na geopolitiku, jehož existenci lídři posvětili v Praze v Hrzanském paláci v rámci Pražského Summitu při příležitosti neformálního zasedání Evropské rady 7. října 2022.

Umění vyjednávat je jedna z předností nizozemského premiéra, a ať už jde o vyjednávání na poli domácím, či v rámci Evropské unie, Mark Rutte ve většině případů dosáhne svého. Dostal proto od svých krajanů přezdívku „Pan silikon“, která má vyjadřovat jeho pružnost a schopnost přizpůsobovat se situacím a dosahovat kompromisů.
Oblibu u Nizozemců si získal, přes některé kontroverze, hlavně svým dojmem skromného politika, jelikož i navzdory svému postavení a moci vede skromný život, jezdí na kole, o soukromém životě moc nemluví a i přes veškeré politické povinnosti si vždy najde čas jednou týdně vyučovat společenské vědy na střední škole Johana de Witta v Haagu.
S blížícím se odchodem z politiky začala média spekulovat o nizozemském premiérovi jako o budoucím nástupci Jense Stoltenberga, generálního tajemníka NATO. To však Rutte v jednom z rozhovorů odmítl a vyvrátil tak šířící se spekulace. Ke svým budoucím krokům a směřování se už ale nevyjádřil.

Ani dlouholetá politická kariéra Marka Rutteho se neobešla bez politických kontroverzí, které komplikovaly průběh vládnutí jeho strany VVD. Za 13 let, co je Rutte premiérem, se Nizozemsko čtyřikrát dostalo k předčasným parlamentním volbám. Poprvé se tak stalo v roce 2012, kdy došlo k neshodám v rozpočtové politice a úsporných opatřeních mezi vládnoucími stranami VVD a Labour Party. V roce 2017 vláda rezignovala kvůli kontroverzím a neshodám s koaličními stranami ohledně migrační politiky.
Třetí předčasné volby se konaly v roce 2021 kvůli aféře s dětskými přídavky, kde stát chybně sledoval tisíce rodin kvůli podezření ze zneužívání dávek. Šlo o tisíce eur, kdy rodiny musely peníze vracet, což mnoho z nich dostalo do finančních problému.
Poslední a nejaktuálnější krize, která se jeho vládě stala opět osudnou a Rutteho samotného nejspíše dovedla k ukončení kariéry, byla silná kontroverze ohledně azylové politiky, která rozdmýchala atmosféru mezi vládními stranami a způsobila tak rozpad poslední vlády pod jeho vedením.
Autorka: Nicole Králová
Zdroje:
Government.nl
Rijksoverheid.nl
The Guradian
i.Rozhlas
Seznam zprávy
NOS.nl
Náhledové foto: Reuters