Evropská komise minulý týden představila novou strategii pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2026-2030. Jejím cílem je zajistit, aby se všichni v Evropské unii cítili bezpečně, svobodně a mohli být sami sebou. V českém mediálním prostoru se však začaly objevovat zavádějící zprávy o tom, že Evropská komise mimo jiné prosazuje možnost změny pohlaví v jakémkoliv věku. Pojďme se podívat na to, co strategie skutečně obsahuje, a jaké mýty je potřeba uvést na pravou míru.

Evropská unie je založena na hodnotách rovnosti a nediskriminace. Nově představená strategie rovnosti navazuje na předchozí pětiletý plán a snaží se dále posílit ochranu a práva LGBTIQ+ lidí napříč členskými státy. Ačkoliv míra sociálního přijetí v posledních letech vzrostla, statistiky stále ukazují, že LGBTIQ+ lidé čelí nepřiměřené míře nenávisti, násilí a diskriminace. Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) z roku 2023 zažila více než třetina LGBTIQ+ osob (37 %) v posledním roce diskriminaci.

„EU bude vždy prosazovat svobodu jednotlivce. Svobodu být tím, kým jsme, milovat, koho chceme, a vyjadřovat se beze strachu. To je podstata Unie rovnosti, kterou den za dnem budujeme. Tato nová strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob je jasným důkazem toho, že EU stojí pevně proti nenávisti a diskriminaci.“

Hadja Lahbib, komisařka pro rovnost


Tři hlavní pilíře strategie a co přinášejí

Nový plán se soustředí na konkrétní opatření ve třech klíčových oblastech: ochrana, posílení práv a zapojení.

1. Ochrana před násilím a nenávistí

Cílem je zajistit bezpečí pro všechny LGBTIQ+ osoby. Komise se zaměří na:

• Boj proti tzv. konverzním praktikám: Jde o škodlivé a vědecky nepodložené praktiky, které se snaží násilně změnit sexuální orientaci nebo genderovou identitu člověka. Tyto praktiky zažila téměř čtvrtina LGBTIQ+ lidí. Komise nechá vypracovat studii o jejich dopadu a na základě výsledků zváží další kroky na podporu členských států v jejich zákazu.

• Potírání nenávisti online i offline: V online prostoru se s nenávistnými projevy setkalo až 63 % LGBTIQ+ lidí. Komise proto plánuje vytvořit centrum pro sdílení informací o nelegálním obsahu online a přijmout akční plán proti kyberšikaně, který se zaměří zejména na mladé lidi.

• Posílení práv obětí: Komise bude i nadále podporovat oběti trestných činů z nenávisti a zajistí, aby měly přístup ke spravedlnosti a specializované podpoře.

2. Posílení práv a rovné příležitosti

Tento pilíř se zaměřuje na odstranění diskriminace ve všech oblastech života a zajištění rovných práv.

• Rovnost v zaměstnání: Diskriminace na základě sexuální orientace stojí ekonomiku EU ročně až 89 milionů eur na ušlém HDP. Může za to skutečnost, že lidé často čelí diskriminaci už když se o zaměstnání ucházejí. Šikana v práci pak může například vést k poklesu výkonu či psychickým problémům, které následně mohou vyústit ve zhoršení zdravotního stavu. Komise bude důsledně dohlížet na uplatňování směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a vydá nové pokyny pro inkluzivní přijímací řízení.

• Důraz na inkluzivní veřejné zdraví: V oblasti duševního a fyzického zdraví bude pak Komise podporovat iniciativy cílící na specifické problémy, které mohou více ohrožovat komunity LGBTIQ+, například kampaně na prevenci rakoviny způsobené viry HPV a HBV.

• Uznávání rodinných vztahů přes hranice: Kvůli rozdílným zákonům v členských státech se stává, že rodinné vazby, například rodičovství, nejsou při přestěhování do jiné země EU uznány. Komise bude nadále podporovat členské státy, aby přijaly návrh nařízení, které by zajistilo vzájemné uznávání rodičovství napříč EU, a chránilo tak práva dětí v tzv. duhových rodinách.

• Bezpečné a inkluzivní školství: Dvě třetiny mladých LGBTIQ+ lidí zažily ve škole šikanu nebo posměch. Komise proto bude podporovat výměnu osvědčených postupů mezi státy, aby školy byly pro všechny bezpečnějším místem.

3. Zapojení celé společnosti

K dosažení skutečné rovnosti je potřeba spolupráce na všech úrovních.

• Národní akční plány: Komise vyzývá všechny členské státy, aby do roku 2027 přijaly vlastní národní strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob. V současnosti je má zavedeno 13 zemí. Česko svou strategii prozatím nemá.

• Podpora občanské společnosti: Komise bude nadále finančně podporovat organizace, které se zasazují o práva LGBTIQ+ lidí. Vznikne také nové „Politické fórum LGBTIQ+“, které umožní přímý dialog mezi těmito organizacemi a Komisí.

• Sběr dat: Pro efektivní politiku jsou potřeba spolehlivá data. Komise proto podpoří sběr údajů o nerovnostech a v roce 2027 zveřejní nový průzkum Eurobarometru zaměřený na diskriminaci.


Mýtus o změně pohlaví v jakémkoliv věku

Krátce po zveřejnění strategie se v některých českých médiích objevila dezinformace, že „Brusel chce umožnit neomezenou změnu pohlaví v jakémkoliv věku“. Zastoupení Evropské komise v ČR se proti tvrzení ohradilo a označilo jej za nepravdivé v tom smyslu, že pravidla si samy určují členské státy.

Strategie se v jedné ze svých částí věnuje tématu právního uznání genderové identity, přičemž konstatuje, že požadavky na tento proces se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Zatímco některé země již umožňují uznání na základě sebeurčení, jiné stále vyžadují invazivní lékařské zákroky. Ačkoliv Komise skutečně slíbila podporu státům v dialogu a dodržování práv LGBTIQ+, konečné nastavení pravidel, včetně věkových hranic a role rodičů, zůstává plně v rukou národních vlád.

Co tedy strategie uvádí a co to v praxi znamená?

• Žádný příkaz, pouze doporučení a podpora: Evropská komise nemůže členským státům nařizovat, jak mají nastavit své zákony v této oblasti. Jedná se o pravomoc jednotlivých států.

• Výměna zkušeností: Cílem je pouze vytvořit platformu, kde mohou země sdílet své zkušenosti s různými modely, které se jim osvědčily.

• Bez věkového omezení: Formulace „bez věkového omezení“ neznamená, že by si pohlaví mohly měnit malé děti bez souhlasu rodičů či jakýchkoliv pravidel. Komise ve strategii uvádí, že je připravena usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti právního uznávání pohlaví – bez ohledu na věk.


Rozdíly v Evropě

Strategie v této souvislosti zároveň poukazuje na výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech, kdy některé mají stanovený minimální věkový limit pro změnu pohlaví (například ve Švédsku je to od loňského roku 16 let s podmínkou souhlasu zákonných zástupců), zatímco v některých státech EU dosud neexistuje žádný funkční právní nebo administrativní proces pro uznání změny pohlaví v jakémkoliv věku. Do této kategorie spadá Bulharsko a Maďarsko.

Například na Slovensku byly v roce 2024 zrušeny směrnice pro právní změnu pohlaví a matriky přestaly tyto procedury provádět, přestože teoreticky jsou stále povoleny. I nyní je situace ohledně administrativní změny pohlaví na Slovensku velmi komplikovaná, právně nejistá a výrazně ztížená nedávnou změnou ústavy. Ta bude od listopadu 2025 uznávat pouzemužské a ženské pohlaví a případná změna pohlaví bude možná pouze ze „závažných důvodů“. Ty však nejsou v ústavě nijak definovány.

Tyto změny jsou ostře kritizovány mezinárodními institucemi, včetně orgánů Evropské unie a Rady Evropy, které doporučovaly jejich zamítnutí.


Foto: European Union, Adobe Stock