Tereza Chlebounová, Euroskop, 27. 6. 2019

Evropský parlament (EP) se poprvé sejde v novém složení v úterý 2. července. Čeká ho volba předsedy a obsazení dvacítky dalších vysokých postů v předsednictvu – jeden z nich by mohl získat i český europoslanec Marcel Kolaja. Česká republika má v Evropském parlamentu celkem 21 křesel, polovina europoslanců bude zastávat tento post poprvé.

Vzhledem k tomu, že Spojené království dosud neopustilo Evropskou unii, zasednou v Evropském parlamentu také britští poslanci a celkový počet členů tak zůstane 751. Česká republika obsadí opět 21 křesel a bude tak mít mezi členskými zeměmi středně silné zastoupení. Poslanci budou svůj mandát vykonávat pět let, zvoleni mohou být opakovaně.

Detailní informace o fungování Evropského parlamentu naleznete zde.

Strana Počet mandátů Získané hlasy v %
ANO 2011 6 28,57
Občanská demokratická strana 4 19,05
Česká pirátská strana 3 14,29
STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09 3 14,29
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) 2 9,52
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2 9,52
Komunistická strana Čech a Moravy 1 4,76

Evropský parlament
Evropský parlament se v novém složení poprvé sejde na ustavující schůzi 2. července. Jeho členy si evropští občané přímo zvolili v květnových volbách. Zdroj: Evropský parlament

Noví čeští europoslanci

V Evropském parlamentu zasedne celkem 11 nováčků, dalších 10 poslanců již v minulosti stejný post zastávalo. Členové parlamentu se seskupují do frakcí nikoliv podle národnosti, ale podle politické orientace. Nejvíce jich zasedne v liberální frakci, která se v červnu přejmenovala z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu na Obnovu Evropy (Renew Europe). Víc než čtvrtina nově zvolených českých poslanců bude působit v rámci středopravicové Evropské lidové strany (EPP), nejsilnější frakce v parlamentu.

ČR má šanci i tentokrát obsadit některý z vysokých postů v předsednictvu Evropského parlamentu. Bruselský mluvčí České pirátské strany včera sdělil, že její europoslanec Marcel Kolaja byl zvolen kandidátem evropské skupiny zelených na kvestora EP. Pětice kvestorů tvoří spolu s předsedou a 14 místopředsedy předsednictvo parlamentu, kde mají poradní hlas. O tom, zda bude Kolaja plénem vybrán do funkce, rozhodne ustavující zasedání EP příští týden.

Poslanec/poslankyně Strana Frakce v EP
Dita Charanzová ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Martina Dlabajová ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Martin Hlaváček ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Radka Maxová ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Ondřej Knotek ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Ondřej Kovařík ANO 2011 Obnova Evropy (dříve ALDE)
Jan Zahradil ODS

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
Alexandr Vondra ODS Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
Evžen Tošenovský ODS Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
Veronika Vrecionová ODS Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
Marcel Kolaja Piráti Zelení/ Evropská svobodná aliance (Greens/EFA)
Markéta Gregorová Piráti Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA)
Mikuláš Peksa Piráti Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA)
Luděk Niedermayer STAN, TOP 09 Evropská lidová strana (EPP)
Jiří Pospíšil STAN, TOP 09 Evropská lidová strana (EPP)
Stanislav Polčák STAN, TOP 09 Evropská lidová strana (EPP)
Hynek Blaško SPD Identita a demokracie (ID)
Ivan David SPD Identita a demokracie (ID)
Tomáš Zdechovský KDU-ČSL Evropská lidová strana (EPP)
Michaela Šojdrová KDU-ČSL Evropská lidová strana (EPP)
Kateřina Konečná KSČM

Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice (GUE/NGL)

Volba předsedy se možná odloží

Předseda Evropského parlamentu i členové předsednictva měli být původně zvoleni na ustavující schůzi 2. července. Parlament ale tento týden informoval, že poslanci zřejmě budou o svém novém předsedovi rozhodovat o den později. Zástupci jednotlivých zemí EU a šéfové frakcí v Evropském parlamentu tak získají více času na jednání o obsazení nejdůležitějších pozic v EU. Možný posun musejí ještě odsouhlasit předsedové frakcí v europarlamentu na své nedělní schůzce.
Předseda EP svou funkci vykonává vždy dva a půl roku, tedy na polovinu volebního období parlamentu. Od ledna 2017 je předsedou parlamentu Ital Antonio Tajani, jemuž pomáhá 14 místopředsedů. V uplynulém funkčním období byl jedním z místopředsedů Pavel Telička (za ANO, poté hnutí Hlas).

EP schvaluje rozpočet či přijetí nových členů do EU

Evropský parlament je jediným přímo voleným orgánem EU, první volby se konaly v roce 1979. Původně měl pouze poradní a kontrolní funkci, postupně ale docházelo k rozšiřování jeho pravomocí. V současnosti společně s Radou Evropské unie (ministry EU) přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech. Parlament schvaluje rozpočet EU či složení Evropské komise, kterou může také odvolat. Jeho souhlas je nutný i při vstupu nových států do EU nebo při schvalování dohod o přidružení.

Evropský parlament má celkem tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, předsednictvo EP a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop