Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal ve čtvrtek 12. října webinář na téma „Vláda práva ve V4“, během kterého prezentoval výsledky výzkumu politik a veřejné debaty v oblasti právního státu v zemích Visegrádské čtyřky. Role řečníků se ujali výzkumní pracovníci Institutu Europeum Klára Votavová a Vít Havelka. Základem pro webinář byla komparativní studie, vypracovaná ve spolupráci s polskou iniciativou „Projekt: Polska“. Akce byla součástí série webinářů uspořádaných v rámci projektu RevivEU.

Klára Votavová v úvodu konstatovala, že problematika je komplikována různorodou interpretací principů právního státu v zemích Visegrádské čtyřky. Termín právního státu ve středoevropském kontextu v současnosti značně rezonuje kvůli sérii parlamentních voleb (zářijové volby na Slovensku a říjnové v Polsku). Mezi dílčími principy právního státu, které ve střední Evropě bývají skloňovány nejvíc, patří nezávislost soudů a médií či práva LGBTQI+ menšin.

Právní stát patří mezi základní hodnoty EU uvedené v čl. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který stanovuje: „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

Pojem právního státu zahrnuje řadu dílčích principů; příkladem definice ze strany EU může být čl. 2 písm. a) nařízení EP a Rady 2020/2092 (o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie), dle něhož právní stát zahrnuje zásady: „zákonnosti, jejímž předpokladem je transparentní, odpovědný, demokratický a pluralitní zákonodárný proces; právní jistoty; zákazu svévole výkonné moci; účinné soudní ochrany nezávislými a nestrannými soudy, včetně přístupu ke spravedlnosti, a to i pokud jde o základní práva; oddělení moci; a zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem“.   EU vyvinula soubor nástrojů (Rule of Law Toolbox) na podporu právního státu (viz níže). Více informací o právním státu v kontextu EU je k dispozici na webových stránkách Rady EU.

Veřejný diskurz o právním státu byl podle Votavové v poslední době rozšířen též o určitý civilizační rozměr – zda chtějí dané země a jejich obyvatelé patřit spíše na „Západ“ či na „Východ“. Trendem, jenž v souvislosti s vládou práva vyvěrá na povrch, je též tzv. kodaňský paradox: kontrolní mechanismy, které má EU vůči jednotlivým zemím k dispozici, jsou silnější a mají větší transformační účinek vůči kandidátským (nečlenským) zemím (které usilují o splnění kodaňských kritérií pro přijetí do EU) než vůči členským státům.

Nástrojů na podporu právního státu přibývá, došlo k provázání s financemi

Votavová stručně nastínila místo právního státu mezi ostatními základními hodnotami EU stanovenými v čl. 2 SEU a vysvětlila, že porušení zásad právního státu může vyústit v řízení podle čl. 7 SEU, které může v krajním případě vést až k pozastavení hlasovacích či jiných práv provinivšího se státu v Radě EU. Nejpřísnější variantou v podobě čl. 7 SEU se ovšem „sada nástrojů“ Unie na podporu právního státu nevyčerpává. Zahrnuje též monitorovací mechanismy jako každoroční Zprávu o právním státu vydávanou Evropskou komisí či pravidelný Dialog Rady o právním státu.

V poslední době došlo rovněž k provázání mechanismů chránících právní stát s finančními nástroji EU, příkladem čehož je mechanismus rozpočtové kondicionality. Jeho přijetí se podařilo prosadit navzdory počátečnímu nesouhlasu Varšavy a Budapešti. Mechanismus je aktuálně uplatněn ve vztahu k financím posílaným Maďarsku. Probíhající rozhovory by měly vést k přijetí reforem, které by měly zmražení peněz odblokovat.

Největší problémy se týkají nezávislosti soudů a médií

Jak Votavová uvedla, právě Polska a Maďarska se týká většina současných debat o právním státu na úrovni EU, přičemž EK svoji kritiku odvíjí zejména okolo politizace soudů resp. médií. Výzkumnice dále na základě realizované analýzy veřejného diskurzu vznesla řečnickou otázku, zda problémy v oblasti právního státu nemohou pramenit z hledání hodnotového sebeurčení některých středoevropských zemí. Může se podle ní rovněž jednat o jistou únavu ze snahy „imitovat Západ“.

Představitelé vládnoucích stran v Polsku a Maďarsku s tvrzením, že by jednali v rozporu s principy právního státu, nesouhlasí a podle Votavové se namísto toho profilují jako zastánci tradičních hodnot a unijní instituce obviňují ze zasahování do suverenity. Pro debatu o právním státu je rovněž charakteristické časté využívání historických paralel ze strany politiků.

Vláda práva může být tématem v evropských volbách v Polsku a Maďarsku

Vít Havelka zdůraznil, že v souvislosti s právním státem rozhodně nelze o V4 hovořit jako o homogenním celku. Havelka rovněž konstatoval, že unijní nástroje chránící právní stát se též vyznačují svou relativností – ač byly vytvořeny za určitým účelem, jejich aplikace v praxi často závisí na aktuálním politickém dění ne nutně se týkajícím právního státu.

Co se týče právního státu a nadcházejících voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, Votavová v souladu s prezentovanou studií očekává, že vláda práva a odblokování přístupu Maďarska k financím z EU bude hrát výraznou roli v předvolebních kampaních v Maďarsku i Polsku.

Autor: Petr Pospíšil, Úřad vlády

Zdroj fotografie: European Commission Audiovisual Service