/*! elementor – v3.12.1 – 02-04-2023 */
.elementor-heading-title{padding:0;margin:0;line-height:1}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title[class*=elementor-size-]>a{color:inherit;font-size:inherit;line-height:inherit}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-small{font-size:15px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-medium{font-size:19px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-large{font-size:29px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-xl{font-size:39px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-xxl{font-size:59px}

Odborníci diskutovali o výzvách pro vztahy mezi EU a Čínou

Ve středu 12. dubna uspořádala Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) online kulatý stůl, kterého se zúčastnili odborníci na Čínu a čínsko-evropské vztahy. V panelové diskusi vystoupil europoslanec a předseda parlamentní delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou Reinhard Bütikofer, odbornice na Asii z Institutu pro studium Číny Mercator (MERICS) Claudia Wessling, koordinátorka Čínského centra v Nizozemském ústavu mezinárodních vztahů Clingendael Ingrid d’Hooghe a politický analytik v oddělení pro vnější politiku EPRS v oblasti jižní Asie a Oceánie Ulrich Jochheim. Výzvu dle řečníků  představuje závislost na obchodování s Čínou, spolupráce v oblasti vědy, technologie a inovací nebo přístup Číny k Rusku.

Všichni panelisté vyjádřili obavy ze závislosti některých členských zemí EU na Číně. Příkladem je zejména Německo, jehož nejvýznamnějšího obchodního partnera představuje právě Čína. Problematika závislosti se promítá i ve spolupráci v oblasti vědy, technologie a inovací, ve kterých je Čína napřed. Aby EU nezaostávala a udržela si konkurenceschopnost, je pro ni tato spolupráce velmi důležitá. Na druhou stranu to s sebou často přináší rizika špionáže a ohrožení národní bezpečnosti. Alarmující signály pro Evropu vysílají také vztahy Číny s Ruskem, zejména od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v minulém roce. Čína totiž vzájemné vztahy prohlubuje narůstajícím importem ruské ropy, zemního plynu a potravin, nebo plánováním výstavby plynovodu ze západní Sibiře do Číny.

Projev Ursuly von der Leyen o vztazích mezi EU a Čínou

Předsedkyně Evropské komise předstoupila
v Bruselu 30. března k Mercatorově institutu pro čínská studia a k Evropskému
politickému centru s projevem
o vztazích mezi EU a Čínou a vyzvala v něm k eliminaci rizik ve vzájemných
vztazích.

Podle předsedkyně je důležité,
aby si Evropa uvědomila, že „jasným cílem Komunistické strany Číny je
systémová změna mezinárodního řádu s Čínou v jejím středu“.  Zároveň očekává z čínské strany „jasnou
cestu a tlak na to, aby byla Čína méně závislá na světě a svět byl více závislý
na Číně“.  

Během kulatého stolu prezentovala Claudia Wessling průzkum Institutu pro studium Číny Mercator. Podle něj považují odborníci i laici z řad veřejnosti se zájmem o Čínu za největší výzvy během roku 2023 pro Evropskou unii ve vztazích EU-Čína jednotu v přístupu EU k Číně, čínský postoj k válce na Ukrajině a tlak ze strany USA na sjednocení proti Číně. Zároveň se více než polovina respondentů z obou skupin domnívá, že se proruská orientace ze strany Číny během roku 2023 nezmění, zatímco třetina věří, že se sníží.

Autorka: Martina Wranová

Foto: Adobe Stock