Ohlédnutí za úspěchy CZ PRES – Rada pro obecné záležitosti

Rada pro obecné záležitosti se pod vedením českého předsednictví v uplynulém půlroce zabývala řadou důležitých témat, nevyjímaje situaci na Ukrajině. Agendě dominovaly zejména debata o vyhodnocení výsledků Konference o budoucnosti Evropy, diskuze o právním státu nebo příprava závěrů Rady o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení. Schválením závěrů Rady se podařilo stanovit základní kameny pro budování politiky soudržnosti po roce 2027. Došlo také k rychlému schválení nařízení FAST-CARE ke zmírnění dopadů migrační krize a dalších dopadů způsobených válkou na Ukrajině. Díky FAST-CARE se otevřely podmínky pro záchranu projektů v hodnotě zhruba 32 miliard korun.

Rada pro obecné záležitosti (GAC) v průběhu předsednictví dostála své koordinační roli a pravidelně připravovala jednání Evropské rady. Krátce po zahájení předsednictví se v Praze uskutečnilo neformální jednání ministrů pro evropské záležitosti za účasti ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišiny, s níž ministři diskutovali o aktuální situaci v zemi a možných formách podpory.

Rozšiřování Evropské unie

České předsednictví (CZ PRES) svolalo v červenci mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií, na kterých s nimi byla zahájena přístupová jednání. na prosincovém summitu EU se zeměmi západního Balkánu v Tiraně došlo k dalšímu prohloubení sektorové spolupráce a podpisu dohody o snížení roamingových poplatků v regionu západního Balkánu.

Evropská perspektiva zemí západního Balkánu byla potvrzena prostřednictvím závěrů Rady GAC, kterou CZ PRES organizovalo v polovině prosince. pod vedením CZ PRES našly členské státy shodu na udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině a vízové liberalizaci pro občany Kosova. CZ PRES rovněž převzalo přihlášku Kosova ke vstupu do EU. Rada GAC rovněž podpořila integrační úsilí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a vyzvala Evropskou komisi, aby již na jaře příštího roku informovala o dosavadním pokroku těchto tří zemí.

„Jsem rád, že po udělení kandidátského statusu Ukrajině jsme během českého předsednictví formálně zahájili přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Česká republika podporuje další rozšiřování Unie a vítá snahu zemí východního partnerství včetně Ukrajiny i zemí západního Balkánu stát se součástí EU. Jsme připraveni jim na této cestě pomoci, bude k tomu však zapotřebí vysoké nasazení kandidátských zemí a otevřená komunikace všech zúčastněných stran,“ doplňuje ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který Radě GAC předsedal.

Odolnost demokratických institucí

V souladu s jednou z hlavních pěti priorit českého předsednictví se ministři na Radě věnovali posílení demokratických mechanismů. na prosincovém zasedání schválili mandát (obecný přístup) k návrhu nařízení o cílení a transparentnosti politické reklamy pro další jednání s Komisí a Evropským parlamentem.

České předsednictví se věnovalo i otázce kybernetické bezpečnosti. Na listopadové Radě bylo dosaženo obecného přístupu k návrhu nařízení k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. Nařízení směřuje ke zvýšení kybernetické bezpečnosti těchto subjektů na společnou minimální úroveň, a tím i posílení bezpečnosti napříč Evropskou unií.

V rámci agendy právního státu pokračovalo v řízeních dle článku 7 Smlouvy o Evropské unii s Polskem a Maďarskem a zorganizovalo i tradiční diskuze v rámci každoročního dialogu k právnímu státu.

Budoucnost EU

Jedním z hlavních témat Rady v uplynulém půlroce byla diskuze o implementaci výsledků Konference o budoucnosti Evropy, která byla ukončena v květnu 2022. Ministři pro evropské záležitosti zahájili první debatu k implementaci těchto návrhů již v červenci během neformálního jednání Rady GAC v Praze. v návaznosti na toto jednání byl během léta delegacím distribuován dotazník, ve kterém byly členské státy mj. dotazovány na postoj k možnosti změny hlasovací procedury v Radě u vybraných oblastí politik EU za využití tzv. passarel či na autonomní opatření, která by mohla Rada v návaznosti na výsledky Konference činit samostatně.

Delegace členských států se podrobněji těmto záležitostem dále věnovaly jak na pracovní úrovni v Radě, tak během každého jednání Rady GAC konaného za českého předsednictví. Dne 2. prosince 2022 se v Evropském parlamentu v Bruselu uskutečnil tzv. feedback event, jehož cílem bylo představit občanům dosavadní práci učiněnou ze strany institucí EU v oblasti implementace závěrů Konference, přičemž Radu opět zastupoval ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

V návaznosti na říjnové vydání pracovního programu Komise na příští rok české předsednictví také vyjednávalo s Komisí a Evropským parlamentem o legislativních prioritách na období do voleb do Evropského parlamentu v květnu 2024. Společné prohlášení bylo schváleno na jednání Rady GAC dne 13. prosince 2022 a následně podepsáno předsedy všech tří institucí na okraji prosincové Evropské rady.

Podpora pro země a regiony zasažené válkou na Ukrajině

České předsednictví úspěšně vyjednalo schválení opatření, které zmírňuje dopady ruské agrese na Ukrajině a jehož vznik místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v dubnu tohoto roku inicioval. K přijetí návrhu FAST-CARE došlo velmi rychle, což je velkým úspěchem České republiky, které se v rámci předsednictví podařilo dosáhnout velmi bryskního pokroku na úrovni Evropského parlamentu i Rady EU. Rychlost schvalování byla přitom naprosto klíčová, protože jedině tak nabízí návrh včasnou pomoc evropským regionům.

Schválení FAST-CARE bylo velkým milníkem v našem úsilí o záchranu tisíců kvalitních projektů v našich regionech v hodnotě zhruba 32 miliard korun. Kvůli rostoucím cenám stavebních prací, materiálu, energií i narůstající inflaci totiž reálně hrozilo jejich nedokončení.

Jednalo se o vyvážený kompromis mezi různými potřebami jednotlivých států. I nadále ale musíme společně s Evropskou komisí sledovat vývoj situace, a to zejména s ohledem na dopady energetické krize, abychom byli připraveni pružně reagovat.

I přes ne vždy jednoduché vyjednávání se CZ PRES podařilo dojednat také klíčové závěry o největší investiční politice EU – politice soudržnosti a položit základní kameny pro její podobu po roce 2027. Do jejích fondů směřuje přibližně třetina rozpočtu EU. Díky nim můžeme rekonstruovat silnice, propojovat regiony, zachraňovat kulturní památky nebo zlepšovat životní prostředí v každém kraji. A nejen to. Podílí se nejen na snižování rozdílů mezi regiony, ale i na řešení klimatu nebo digitální transformace, a přispívá tak k plnění aktuálních cílů a směrů EU. Představuje hlavní nástroj také pro digitální a zelené investice. Díky snaze CZ PRES budeme i v budoucnu moci prostředky z evropských fondů využít pro celé území ČR, a nikoliv jen ve vybraných regionech.

„Rád bych vyzdvihl shodný pohled všech členských států Evropské unie na nezastupitelnou roli politiky soudržnosti a projektů podpořených z evropských fondů a jejich přínosů na každodenní život občanů EU. Fondy umožňují investice do dopravní infrastruktury, inovativních technologií nebo pomáhají řešit sociální problémy společnosti. Z našeho pohledu tak tvoří srdce projektu s názvem Evropská unie. Evropská komise spočítala, že z dlouhodobého hlediska jedno takto investované euro přinese 2,7 eura v růstu HDP. Silná a společná Evropská unie je nutnou podmínkou pro úspěch Evropy v těžké době krizí a nečekaných výzev“, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Pracovní skupina Rady pro statistiku

České předsednictví předsedalo šesti zasedáním pracovní skupiny Rady pro statistiku a zabývalo se třemi legislativními návrhy, a to návrhem nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO), návrhem novely nařízení č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v EU (ESA 2010) a návrhem nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů (EEEA).

Návrh SAIO prošel revizí právníků-lingvistů a Evropským parlamentem, který k němu v prvním čtení přijal legislativní usnesení. Následně jej přijal Zvláštní zemědělský výbor a Rada ECOFIN. Posledním krokem pak byla publikace v Úředním věstníku EU dne 7. prosince 2022.

U projednávání návrhu revize ESA 2010 došlo během českého předsednictví k významnému průlomu. CZ PRES návrh přebíralo od francouzského předsednictví ve stádiu dosažení obecného přístupu Rady. Po řadě neformálních jednání se CZ PRES podařilo dosáhnout kompromisu již na prvním politickém trialogu. Následně byl kompromis odsouhlasen většinou členských států na Pracovní skupině Rady pro statistiku a schválen Výborem stálých zástupců vlád členských zemí (COREPER) dne 30. listopadu 2022.

Nejvíce projednávaným návrhem na zasedáních Pracovní skupiny za českého předsednictví byl návrh EEEA. CZ PRES se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu mezi členskými státy a předložilo finální kompromisní text na jednání COREPER dne 20. prosince 2022 k získání obecného přístupu Rady a mandátu pro vyjednávání s Evropským parlamentem.