V první polovině roku 2025 se Polsko podruhé od svého vstupu do EU ujalo předsednictví Rady Evropské unie. Pod heslem „Security, Europe!“ se zaměřilo na posílení bezpečnosti v nejširším slova smyslu – od obrany a ochrany hranic přes energetickou a potravinovou soběstačnost až po informační odolnost.

Za šest měsíců se uskutečnilo 300 oficiálních akcí ve 24 polských městech a předsednictví zanechalo výraznou stopu v klíčových oblastech unijní politiky.

Hlavní pilíře polského předsednictví

Zásadním tématem předsednictví byla bezpečnost – a to nejen ve vojenském kontextu. Polsko prosazovalo komplexní přístup, který zahrnoval i ekonomickou stabilitu, ochranu zdraví, potravinovou soběstačnost nebo kybernetickou odolnost. Zároveň se silně angažovalo v tématu rozšíření EU, zejména směrem k Ukrajině a Moldavsku, a posilování transatlantických vztahů s USA a NATO jako záruky stability a obranyschopnosti Evropy.

Klíčové úspěchy

Vnější bezpečnost a obrana

  • Zprovoznění nástroje SAFE (Strategic Autonomy for Europe). Nástroj SAFE je finanční nástroj, který má prostřednictvím půjček až do výše 150 miliard eur podpořit členské státy, jež chtějí investovat do obranného průmyslu prostřednictvím společného zadávání zakázek.
  • Přijetí 16.–18. sankčního balíčku proti Rusku a Bělorusku – během polského předsednictví byly schváleny tři nové sankční balíčky, které rozšířily restrikce v oblastech energetiky, dopravy a finančních služeb.
  • Finanční podpora Moldavska a další pomoc pro Ukrajinu.

Vnitřní bezpečnost a hranice

  • Zavedení systému Entry/Exit (EES) – EU pod vedením polského předsednictví dosáhla předběžné dohody na postupném spuštění Entry/Exit systému, který bude sledovat pohyb státních příslušníků třetích zemí pomocí biometrických údajů a záznamu vstupů a výstupů ze Schengenského prostoru.
  • Společný evropský systém návratů – Polské předsednictví podpořilo nový legislativní návrh Komisena vytvoření Společného evropského systému pro návraty, který má zefektivnit a sjednotit návratové řízení napříč členskými státy.

Informační bezpečnost

  • Schválení EU Cyber Blueprint. Jde o nový rámec pro zvládání rozsáhlých kybernetických incidentů a krizí, který popisuje, jak by EU měla koordinovaně reagovat na technické, operační i politické úrovni. Plán posiluje spolupráci mezi státy, zapojuje civilní i vojenské složky (včetně NATO) a stanovuje jasné role pro agentury jako ENISA či EU-CyCLONe.
  • Přijetí Varšavské výzvy k řešení kybernetických výzev – polské předsednictví prosadilo přijetí Varšavské výzvy, která stanovuje konkrétní kroky pro posílení ochrany podmořské kabelové infrastruktury, zlepšení civilně-vojenské spolupráce, sdílení informací a řešení nedostatku odborníků na kyberbezpečnost v EU.
  • Založení European Resilience Council – během polského předsednictví zahájila činnost European Resilience Council, nová platforma spojující státní správu, akademickou sféru, samosprávy, neziskové organizace a podniky.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost

Energetická bezpečnost

  • Implementace plánu RePowerEU.
  • Synchronizace pobaltských elektrických sítí s EU. Za polského předsednictví došlo k úplnému připojení Litvy, Lotyšska a Estonska k evropské elektroenergetické soustavě a zároveň k trvalému odpojení od sítí Ruska a Běloruska – po více než 20 letech.
  • Prodloužení pravidel pro skladování plynu, zavedení flexibilních tarifů. Rovněž byla uzavřena dohoda s Evropským parlamentem o prodloužení pravidel pro plnění plynových zásobníků o další dva roky.

Potravinová bezpečnost

  • Posílení postavení zemědělců. Za polského předsednictví se členské státy dohodly na opatřeních, která zlepšují postavení zemědělců vůči silnějším článkům potravinového řetězce, včetně úprav společné organizace trhů a nových pravidel pro přeshraniční boj proti nekalým obchodním praktikám (UTP).
  • Návrhy pro budoucnost společné zemědělské politiky (CAP) po roce 2027. Panovala shoda, že zemědělství má zůstat prioritou kohezní politiky a budoucí financování SZP musí zajistit odolnost, suverenitu a konkurenceschopnost evropského zemědělství. Polsko předložilo návrhy na dvojpilířový rozpočet, dobrovolné pobídky pro ochranu životního prostředí a cílenou podporu rozvoje regionů na východní hranici EU.

Zdravotní bezpečnost

  • Reforma lékové politiky. Polské předsednictví úspěšně dovedlo k závěru náročná jednání o Pharmaceutical Package, který zlepší dostupnost bezpečných, účinných a cenově přijatelných generických léčiv a posílí konkurenceschopnost evropských výrobců. Spolu s připravovaným Nařízením o kritických léčivech jde o první zásadní reformu farmaceutického sektoru EU po 20 letech. S
  • Duševní zdraví dětí a mládeže v digitální éře. Důležitým úspěchem polského předsednictví je i dosažení dohody o ochraně duševního zdraví dětí a mladých lidí v kontextu digitálních hrozeb.

Polsko předává předsednickou štafetu

Dnes, 30. června 2025, končí polské předsednictví v Radě Evropské unie. Od 1. července přebírá předsednickou roli Dánsko, které bude ve vedení Rady EU pokračovat společně s Kyprem v rámci stávajícího předsednického tria. Polský program „Security, Europe!“ se tímto uzavírá a prostor pro určování evropské agendy se posouvá k dalšímu členskému státu.

Zdroj: Polské předsednictví v Radě EU