Konference o budoucnosti Evropy ukončila svou činnost
9. května, 2022
Petr Pospíšil, Euroskop, 17.9.2021
Evropská unie zveřejnila první průběžnou zprávu shrnující aktivity na vícejazyčné digitální platformě Konference o budoucnosti Evropy. Zpráva se zaměřuje na období od spuštění virtuální platformy do jejího spuštění, ke kterému došlo 2. srpna 2021. Dokument uvádí statistické údaje o interakci občanů na platformě a rovněž hovoří o tom, jaké návrhy jsou ze strany Evropanů nejvíce akcentovány.
Do začátku srpna Evropané na platformu přispěli celkově téměř dvaceti tisíci příspěvky. Platforma evidovala lehce přes šest tisíc (6115) nápadů a necelých dvanáct tisíc (11 879) komentářů. Nejvýraznější aktivitu zaznamenala virtuální platforma v období okolo Dne Evropy – 9. května.
Z hlediska tematického rozdělení do deseti prioritních oblastí konference bylo možné pozorovat největší počet příspěvků v okruzích Evropská demokracie a Změna klimatu. Nahlédneme-li podrobněji na profil lidí, kteří se na virtuální platformě do konference zapojili, uvidíme, že spektrum účastníků prostupuje napříč různorodými věkovými skupinami. Nejvyšší míru aktivity vykazují účastníci ve věkovém rozmezí 25-39 let.
Z hlediska pohlaví převažují muži (63 %), ženy tvoří pouze 15 % účastníků, avšak tento údaj může být ovlivněn skutečností, že pětina účastníků svoje pohlaví nespecifikovala a dále je možné, aby na platformu přispívali i organizace – nikoli tedy pouze fyzické osoby.
Nahlédneme-li pod drobnohledem na jednotlivé tematické oblasti, zjistíme, že v rámci vysoce akcentovaného okruhu Změna klimatu a životní prostředí se nachází návrhy směřující k řešení globálních uhlíkových emisí a problému znečištění.
Diskutující na platformě rovněž volají po podpoře rozvoje a využívání alternativních, k životnímu prostředí šetrných způsobů dopravy. Lidé apelují i na odstranění používání pesticidů a řešení problematiky odpadů. Zdůrazňují nutnost podpory alternativních zdrojů energie, udržitelnosti spotřeby a biodiverzity.
Další tematický rámec představuje zdraví. Zde charakter příspěvků do značné míry předurčila situace spojená s nemocí covid-19. Evropané si přejí v oblasti zdravotnictví větší integraci a harmonizaci. Vyslovili rovněž přání, aby Unie více plnila koordinační roli vzhledem k inovacím a investicím do výzkumu. Zastávají také přesvědčení, že přístup ke zdravotní péči by měl být zajištěn pro všechny. Podpořit je podle účastníků diskuzí na platformě rovněž nutné zdravotní gramotnost a zdravý životní styl.
Velice důležité téma, v souvislosti s hospodářskými dopady pandemie i bez ohledu na ně, nepochybně představuje tematický okruh Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa. Zastřešujícím, zobecněným cílem většiny příspěvků zde podle průběžné zprávy je inkluzivnější a sociálně spravedlivější Evropa.
Za účelem dosažení tohoto chvályhodného cíle Evropané předkládají návrhy, jako jsou daňová opatření zaručující spravedlivou soutěž mezi podniky, zavedení ekologické daně a minimální celounijní daně. Z daňových aspektů se dále na platformě vyskytují návrhy rozvíjející společnou daňovou politiku posílením role vlastních zdrojů rozpočtu EU.
Účastníci aktivit na platformě podtrhují význam sociální ochrany a odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů. Mezi návrhy se rovněž vyskytuje nepodmíněný základní příjem.
Někteří diskutující se soustředí na pracovněprávní oblast, ve které volají po větším využívání práce z domova, kratších pracovních týdnech či zákazu neplacených stáží. Snazší by podle veřejnosti měla být mobilita pracovní síly v rámci EU a evropská ekonomika by se měla více stimulovat k tvorbě nových pracovních míst prostřednictvím investic do inovací.
Další tematický okruh představuje EU ve světě. Lidé aktivní na virtuální platformě konference by obecně přivítali výraznější profil Unie v globální politické aréně tak, aby i zvenčí byla EU respektována a brána vážně. Evropská sedmadvacítka by podle návrhů uživatelů virtuální platformy měla i nadále stát za svými hodnotami jako například prosazování multilateralismu.
Větší asertivita Unie v zahraniční politice by se měla projevovat v podobě vhodné kombinace měkké a tvrdé síly. Někteří z přispěvatelů volají přímo po vzniku společné evropské armády, jiní se spokojí s posílení schopností zasahovat v rámci stávající unijní obranné politiky.
Diskutující rovněž akcentují posílení pravomocí institucí, navrhují například přehodnocení pravidla jednomyslnosti v zahraničněpolitických záležitostech a rozšíření pravomocí Evropského parlamentu.
Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost – takové označení nese tematický okruh zaměřený na vnitřní bezpečnost Evropské unie. Diskutující na platformě varují před vzestupem „neliberálních demokracií“ v Evropě. Pozitivně by vnímali i přesnější vymezení obsahu hodnot EU, posílení genderové rovnosti a zároveň připomínání křesťanských hodnot. Jako žádoucí lidé aktivní na platformě hodnotí kvalitní ochranu soukromí v dynamicky se vyvíjejícím technologickém světě. Evropská unie by se podle nich měla rovněž zaměřovat na ochranu LGBTI osob a na ochranu práv zvířat.
Digitální transformace představuje další z témat konference. Autoři příspěvků formulovali návrhy například reagující na projevy digitalizace v ekonomice v podobě virtuálním měn. Prostor věnovali kupříkladu digitálnímu euru. V digitální transformaci spatřují rovněž příležitost k využití potenciálu inovativních řešení, jako je umělá inteligence. Celkově velká část přispěvatelů soudí, že budoucí digitální ekosystém by měl být konkurenceschopný a otevřený, zároveň však bezpečný a ohleduplný vzhledem k soukromí.
Další z návrhů v rámci okruhu digitální transformace se odvíjí okolo rozvoje digitálních dovedností zaměstnanců, využívání digitálního hlasování ve volbách či bezpečnostně-obranné dimenze digitálního světa v podobě vytvoření evropské kybernetické armády, jejímž cílem by bylo bránit Unii před kybernetickými hrozbami.
Příspěvky spadající do tematické sekce Evropská demokracie obecně cílí na větší účast a angažovanost občanů. Někteří Evropané na platformě například navrhují, aby se konzultace s občany staly strukturální součástí správy EU, což podtrhává, že jaký význam probíhající konference o budoucnosti Evropy samotní participující občané přisuzují. V rámci tématu Evropské demokracie se lze na platformě rovněž setkat s návrhy směřujícími k institucionálním změnám: rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, větší pravomoci Evropského parlamentu či zavedení nadnárodních stranických kandidátních listin v evropských volbách.
Devátá tematická oblast, Migrace, je z hlediska charakteru příspěvků na virtuální platformě zdaleka nejvíce polarizující. Autoři průběžné zprávy evidují jak interakce kritické k migraci, vnímající tento fenomén jako ohrožení kulturní identity, tak příspěvky apelující naopak na větší solidaritu a usnadnění integrace přistěhovalců.
Poslední z tematických sekcí konference (pomineme-li zbytkovou kategorii Jiné) – Vzdělávání, mládež, kultura a sport – představuje velice průřezovou kategorii, z čehož vyplývá relativně fragmentovaná povaha návrhů v této oblasti. Obecně přispěvatelé podporují rozvoj evropské identity a občanství, vzdělávací mobilitu, posilování měkkých dovedností, médií a evropské žurnalistiky a přijímání opatření proti nezaměstnanosti mladých lidí.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma