V úterý 23. 9. skončilo dvoudenní zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Hlavním bodem celého jednání byla debata nad podobou společné zemědělské politiky (SZP) a společné rybářské politiky (SRP) po roce 2027. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Marek Výborný.

Společná zemědělská politika po roce 2027

Ministři a ministryně si nejprve vyslechli prezentaci Komise a následně vedli první diskusi o návrzích nové SZP po roce 2027.

Členské státy v debatě vyjádřily silné obavy nad plánem Evropské komise zařadit SZP pod Plán pro národní a regionální partnerství s jednotným fondem. Znamenalo by to, že místo množství jednotlivých zemědělských programů, ze kterých je možné čerpat finance, by existoval jeden národní fond. Z tohoto fondu by se následně rozdělovaly výdaje na zemědělství i politiku soudržnosti. Členské státy se obávají, že navrhovaná architektura povede ke zvyšování administrativní zátěže jak pro zemědělce, tak pro orgány státní správy. Většina proto trvá na zachování samostatné SZP s dostatečným rozpočtem, přičemž odmítá zahrnutí pod Plán pro národní a regionální partnerství a jednotný fond.

„Za Českou republiku budu nadále prosazovat zajištění samostatné společné zemědělské politiky, která bude mít svou kompletní samostatnou legislativu, samostatný fond a adekvátní výši rozpočtu,“ řekl ministr Výborný. Zároveň zmínil, že pokles peněz o 20 % by naznačoval, že zemědělci nejsou pro Evropskou komisi důležití.

Zazněly také výhrady k novému systému financování školních projektů. Ty by nově měly být spolufinancovány z národních rozpočtů. Různá míra podpory napříč členskými státy by ale znamenala nerovné podmínky a soutěž národních rozpočtů.

Nejen Česko se bojí i nadměrné legislativní zátěže, kterou by nová opatření přinesla. Právě legislativní zjednodušování SZP je dlouhodobým cílem České republiky.

Společná rybářská politika po roce 2027

Debata se vedla poprvé i nad podobou společné rybářské politiky po roce 2027.

Připravované nařízení, které na úvod jednání představila Evropská komise, vyvolává mezi členskými státy řadu otázek. Návrh zásadně mění financování a přechází na model založený na výkonnosti, který by měl sektor motivovat k dosažení lepších výsledků, například pokud jde o kvalitu.

Nově budou mít členské státy možnost využít více fondů, ze kterých bude možné podpořit konkurenceschopnost, dekarbonizaci sektoru a další. Komise dále uvedla, že ačkoliv je pro tuto oblast vyčleněna minimální výše 2 mld. EUR, tak má potenciál přesáhnout i výši stanovenou pro období 2021–2027, tedy 6,1 mld. EUR.

Členské státy ale obecně vyjádřily velkou obavu nad snížením rozpočtu pro rybolov a akvakulturu. „… musíme vyjádřit velké znepokojení nad návrhem alokací pro členské státy. Takto razantní snížení přidělených prostředků výrazně ohrozí konkurenceschopnost a odolnost sektoru,“ uvedl ministr Výborný.

Česká delegace také podpořila švédský návrh na opatření umožňující lov kormoránů, kteří způsobují vysoké škody na rybích populacích a ohrožují biodiverzitu i konkurenceschopnost producentů. Podle ministra Výborného jde o celoevropský problém, který nelze řešit na národní úrovni. „Česká republika se proto dlouhodobě zasazuje o společné evropské řešení,“ uvedl ministr s tím, že v Česku dosahují škody po kormoránech přibližně 9 milionů EUR.

Zdroj: ÚV ČR, Ministerstvo zemědělství, ČTK, Rada EU

Foto: Unsplash