V pátek 20. června proběhlo zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci. Ministři financí EU potvrdili shodu na nutnosti urgentního přijetí reformy celní unie. Dalšími tématy byly strategie pro snížení cen energií a budoucnost financování obrany. Českou republiku zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.

Reforma celní unie

Končící polské předsednictví věnovalo reformě celní unie velké úsilí. Díky tomu se členské státy blíží dohodě o mandátu, který umožní nadcházejícímu dánskému předsednictví zahájit jednání s Evropským parlamentem. Tato reforma reaguje na aktuální výzvy, jimž celní orgány EU čelí. Jedním z nich je obrovský nárůst objemu elektronického obchodu.

Cílem reformy je vytvořit efektivnější a účelnější rámec spolupráce upravující celní unii, založený na novém partnerství mezi celními orgány EU. K naplnění této ambice navrhuje reforma vytvořit dva klíčové nástroje: celní orgán EU a celní datové centrum EU. Na výsledné podobě reformy má svůj podíl i Česko, které například prosadilo, aby k datům z celního datového centra měly přístup i vnitrostátní orgány a také jiné orgány EU.

„V době rychlého růstu elektronického obchodu potřebujeme zlepšit fungování celní správy, a to ze dvou důvodů. Nová celní pravidla zamezí nekalé konkurenci zboží ze zemí mimo EU, což pomůže firmám uvnitř EU, a současně zvýší i ochranu spotřebitelů proti výrobkům, které nesplňují normy pro ochranu zdraví. A to vše díky zjednodušeným a modernizovaným celním postupům,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Jednání s Evropským parlamentem (tzv. trialogy) budou zahájena po přijetí mandátu Rady, pravděpodobně do konce polského předsednictví, tedy do konce června. Konečné schválení balíčku reforem tak pravděpodobně zabere ještě několik měsíců.

Snižování cen energií v Evropě

Rada se zabývala i problematikou vysokých cen energií a jejich dopadem na konkurenceschopnost EU. Česká republika vidí řešení ve snižování administrativní zátěže a zrychlení povolovacích procesů nových investic do energetické infrastruktury. Dlouhodobou prioritou ČR je posilování role jaderných technologií a zajištění jejich adekvátního přístupu k financování s ohledem na jejich přínos k dekarbonizaci. Řada členských států rovněž zdůraznila nutnost posílit přeshraniční energetické infrastruktury.

Diskuse o financování obrany

V rámci pracovní snídaně ministři diskutovali o budoucnosti financování obrany v EU. Polské předsednictví připravilo dokument, v němž konstatuje nutnost výrazně zvýšit výdaje na obranu. Ministři ocenili možnost aktivace národních únikových doložek za účelem navýšení výdajů na obranu a rovněž schválení nástroje SAFE, tj. finanční nástroj, který má prostřednictvím půjček až do výše 150 miliard eur podpořit členské státy, jež chtějí investovat do obranného průmyslu prostřednictvím společného zadávání zakázek. Česko v obecné rovině vítá diskuse ohledně způsobů, jak co nejefektivněji zajistit navýšení evropské obranyschopnosti.

Obrana bude nejen pro ČR velkým tématem v rámci vyjednávání nového víceletého finančního rámce (VFR). Členské státy se v diskusi shodly na nutnosti zahrnout obranu a bezpečnost do nového VFR, avšak některé z nich zdůraznily, že by to nemělo být na úkor stávajících politik. Několik členských států rovněž poukázalo na nutnost sladit zvýšené výdaje na obranu s rozpočtovými pravidly EU.  Samotný návrh podoby VFR 2028+ Komise zveřejní 16. července.

Zdroj: Rada EU, ÚV ČR, Ministerstvo financí, Stálé zastoupení ČR při EU, Evropská komise

Foto: Rada EU