Ve dnech 22. a 23. května 2025 se v Bruselu uskutečnilo dvoudenní zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve třech tematických formacích: vnitřní trh a průmysl, výzkum a vesmír. Českou republiku reprezentovali náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Frélich, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a zástupce v Coreperu i Ondřej Hofmann.

Vnitřní trh a průmysl: snížení administrativní zátěže, Strategie pro vnitřní trh a veřejné zakázky

Jednání Rady ve formaci pro vnitřní trh a průmysl, které proběhlo 22. května, otevřelo přijetí obecného přístupu k návrhu nařízení o elektronické deklaraci pro vysílání pracovníků, jež má za cíl snížit administrativní zátěž podniků a umožnit jim ohlašovat vyslání pracovníků prostřednictvím nového dobrovolného online rozhraní. Přijetí návrhu podpořila převážná většina členských států včetně České republiky.

V následné diskuzi k posílení konkurenceschopnosti tradičně silných průmyslových odvětví zazněly výzvy k pragmatickému přístupu k dekarbonizačním cílům, propojování a rozvoji energetických sítí a posílení technologické neutrality. Česká republika vyjádřila nesouhlas s cílem snížení emisí o 90 % do roku 2040 a vyjádřila obavy z vysokých cen energií.

Evropská komise představila Strategii pro vnitřní trh, která identifikuje deset hlavních překážek se zásadním dopadem na ekonomiku, zdůrazňuje důležitost posílení politické podpory pro zlepšení vnitřního trhu a navrhuje vznik národních „šerpů“, kteří by přispěli k efektivnějšímu předcházení překážkám v obchodě. Členské státy vyslovily podporu pro rychlejší digitalizaci vnitřního trhu a efektivní odstraňování překážek.

V odpolední části se ministři a ministryně věnovali pravidlům pro veřejné zadávání. Evropská komise upozornila na roztříštěnost současné úpravy. Členské státy souhlasily s nutností zjednodušit a harmonizovat pravidla za současného zachování flexibility na národní úrovni. Dále proběhla debata o lepší regulaci a vytváření přívětivých podmínek pro podniky během procesu. Ministři a ministryně se shodli na tom, že je klíčové zabránit nadměrné administrativní zátěži, která by mohla ohrozit konkurenceschopnost evropských podniků.

V závěrečných bodech se Česká republika vyjadřovala mimo jiné k Akčnímu plánu pro evropský automobilový průmysl, kde opakovaně apelovala na zrušení zákazu prodeje vozidel se spalovacím motorem od r. 2035.

Výzkum: Horizont Evropa, Evropský výzkumný prostor a umělá inteligence

Na zasedání ve formátu pro výzkum, které se uskutečnilo 23. května, Českou republiku reprezentoval ministr školství Mikuláš Bek. Prvním bodem jednání bylo průběžné hodnocení programu Horizont Evropa. Polské předsednictví spolu s Evropskou komisí zdůraznilo přibližně jedenáctinásobnou návratnost investic do programu, avšak zároveň upozornilo na to, že až 70 % kvalitních projektů zůstává bez podpory. Z následné diskuze vyplynulo, že výzvou zůstává zjednodušení administrativy, zvýšení transparentnosti rozhodovacích procesů, vyšší zapojení malých a středních podniků a koordinace mezi členskými státy a Evropskou komisí.

Ministři a ministryně dále dosáhli politické dohody ohledně doporučení o politické agendě Evropského výzkumného prostoru (ERA) na roky 2025–2027. Doporučení vymezuje hlavní směry jeho činnosti a slouží jako strategický rámec pro nadcházející tři roky. Evropský výzkumný prostor letos slaví 25 let své existence jako zásadní mechanismus podporující vytvoření jednotného trhu v oblasti výzkumu a inovací.

Rada schválila také závěry k umělé inteligenci ve vědě, které apelují na Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila evropskou strategii podporující odpovědné, koordinované a etické využívání umělé inteligence ve vědecké práci.

Vesmír: využívání družicových dat a zvýšení odolnosti

Dne 23. května proběhlo také jednání ve formátu vesmír, na kterém Česko reprezentoval zástupce v Coreperu i Ondřej Hofmann. Prvním bodem bylo schválení závěrů Rady o využívání družicových dat, zejména z pozorování země z konstelací pro civilní ochranu a krizové řízení. Evropská komise vyzdvihla strategický význam vesmíru pro bezpečnost EU a spolupráci s agenturami ESA a EUSPA.

V následné debatě o kosmických datech pro posílení odolnosti, bezpečnosti a krizového řízení v EU se členské státy shodly na tom, že vesmírné technologie mají klíčový význam pro krizové řízení, zvyšování odolnosti, bezpečnost a digitální nezávislost Evropské unie. Zdůraznily potřebu lepší koordinace, sladění kapacit, společných standardů a zajištění vzájemné kompatibility, a to včetně efektivnějšího sdílení a využívání dat z národních, evropských i soukromých zdrojů.

Evropská kosmická agentura (ESA) na závěr jednání vyzdvihla úzkou spolupráci s Evropskou unií a představila iniciativu „Space for Secure and Resilient Europe“, která stojí na pozorování Země, pozičních systémech a plánované evropské satelitní internetové konstelaci IRIS².

Zdroj: MPO, MŠMT, MD, Rada EU

Foto: Rada EU