Role dopravy v ekologické a digitální transformaci EU

12.03.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop, ilustrační foto Pixabay

• Doprava má stěžejní význam pro Evropskou unii (EU) jako takovou i pro její členské státy. Dopravní politika byla vždy chápána jako nedílná součást projektu společného trhu, a proto již ve Smlouvě o EHS byly zmíněny její cíle a základní nástroje.
• Dlouhodobým cílem EU je bezpečná, trvale udržitelná a propojená doprava.
• S rostoucí mobilitou obyvatel se EU snaží řešit problémy spojené s dopravními systémy a s ekologickou náročností dopravy. Věnuje se udržitelnosti, kvalitě ovzduší, infrastruktuře, hospodářské soutěži a dopravnímu zatížení.
• Doprava má také významný vliv na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Doprava v EU

Prioritou dopravní politiky bylo od počátku vytvoření společného dopravního trhu prostřednictvím liberalizace jednotlivých druhůdopravy. V současné době se cíle změnily a Unie usiluje o bezpečnou dopravu a snížení dopadů na klima.

Doprava v rámci Unie spotřebovává jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v EU. Značná část této energie pochází z ropy. To znamená, že doprava je zdrojem emisí skleníkových plynů v EU a významnou měrou přispívá ke změně klimatu. Zatímco většina ostatních hospodářských odvětví, jako je výroba elektřiny a průmysl, své emise od roku 1990 snižuje, úhrn emisí z dopravy vzrůstá. Nyní představují více než čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů v EU.

Automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy produkují více než 70 % všech emisí skleníkových plynů z dopravy. Zbytek pochází především z námořní a letecké dopravy.

Předpoklad úspěchu Zelené dohody pro Evropu

Odvětví dopravy je druhá největší oblast výdajů evropských domácností, která přispívá 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Důležitýmaktuálním úkolem odvětví dopravy je výrazně snížit emise a dosáhnout vyšší udržitelnosti.

Zelená transformace nabízí také příležitosti pro lepší kvalitu života a evropskému průmyslu přináší příležitost modernizovat se, vyvíjet nové produkty. Vzhledem k vysokému podílu EU na celkových emisích skleníkových plynů bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze v případě snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu proto závisí z velké míry na schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému.

Snaha o transformaci a modernizaci dopravy přichází navíc v době, kdy celé evropské hospodářství i doprava trpí dopady koronavirové pandemie. Zvýšením veřejných a soukromých investic do modernizace a ekologizace vozových parků a infrastruktury a posílením jednotného trhu má EU možnost modernizaci nastartovat. Je třeba, aby se všechny druhy dopravy staly více udržitelnými, aby byly dostupné ekologické alternativy a aby byly na podporu této transformace zavedeny správné pobídky. Je také důležité, aby doprava byla přístupná a cenově dostupná pro všechny, aby venkovské a odlehlé regiony zůstaly propojeny.

Strategie udržitelné a inteligentní mobility

Zatímco emise v ostatních sektorech se daří pomalu snižovat, objem emisí z dopravy se naopak stále zvyšuje. Aby bylo dosaženo klimatických závazků, které plynou jak ze Zelené dohody pro Evropu, tak rovněž i z Pařížské klimatické dohody, je třeba tento trend zvrátit.

Na základě Zelené dohody pro Evropu představila Evropská komise 9. prosince 2020 novou Strategii mobility – Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti, jejímž cílem je zajistit udržitelný a odolný evropský dopravní systém. Právě takto transformovaný dopravní systém má pomoci dosáhnout hlavního cíle 90% snížení emisí souvisejících s dopravou do roku 2050, a tím i k naplnění závazku klimatické neutrality.

Strategie obsahuje tři cílové roky – 2030, 2035 a 2050. Do roku 2030 má být 100 evropských měst klimaticky neutrálních. Na evropských silnicích by se mělo nacházet nejméně 30 milionů bezemisních automobilů a bezemisní by měly být také pravidelné dopravní spoje na vzdálenosti kratší než 500 km.

Doprava by měla být co nejvíce automatizována a rozsah vysokorychlostní železniční dopravy v celé EU by se měl podle strategie zdvojnásobit. Dále mají být do roku 2030 na trh uvedena bezemisní námořní plavidla a do roku 2035 dokonce bezemisní letadla. Postupně až do roku 2050 mají být pak téměř všechny osobní automobily, dodávky a autobusy na evropských silnících emisně neutrální. Rovněž má dojít k posílení nákladní železniční dopravy a plně funkční transevropské dopravní sítě TEN-T.

Strategie kromě klíčových iniciativ obsahuje také doprovodný akční plán s 82 iniciativami, které by měly během následujících čtyř let reformovat dopravu. Hlavní prvky strategie se dotýkají všech druhů dopravy, tj. silniční, letecké, železniční, námořní i vnitrozemské vodní plavby. Klíčovou roli mají hrát digitální technologie a důraz na snižování škodlivých emisí v dopravě. Strategie má změnit způsob pohybu osob a zboží po EU a usnadnit kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. V oblasti meziměstské mobility je pak třeba se zaměřit převážně na rozvoj železničních spojení. Železniční doprava by měla také být využívána jako ekologická alternativa k silniční nákladní dopravě. Snížení emisí v sektoru dopravy má pomoci také určování cen uhlíku a lepší pobídky pro uživatele cestovních a přepravních služeb. Výsledkem má být 90% snížení emisí do roku 2050.

Strategie pro udržitelnou mobilitu definuje 3 milníky pro dosažení klimatických cílů:

Do roku 2030

• ​zajistit alespoň 30 milionů aut s nulovými emisemi v Evropě,
• vybudovat 100 klimaticky neutrálních evropských měst,
• zdvojnásobit počet vysokorychlostních tratí v Evropě,
• zajistit uhlíkovou neutralitu hromadné dopravy pro cesty kratší 500 km,
• vybudovat automatizovanou mobilitu ve velkém měřítku,
• uvést na trh námořní plavidla s nulovými emisemi.

Do roku 2035

• uvést na trh velká letadla s nulovými emisemi.

Do roku 2050

• zajistit, aby téměř všechna vozidla byla klimaticky neutrální,
• zdvojnásobit provoz nákladní železniční dopravy,
• ztrojnásobit počet vysokorychlostních tratí,
• zajistit plně funkční multimodální globální TEN-T síť pro udržitelnou a inteligentní dopravu včetně vysokorychlostních spojení.

10 klíčových oblastí činnosti

Strategie stanovuje celkem 82 iniciativ v 10 klíčových oblastech činnosti (tzv. „vlajkové iniciativy“), z nichž každá obsahuje konkrétní opatření.

Udržitelnost

1. podporovat zavádění vozidel, plavidel a letadel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury – například instalací 3 milionů veřejných dobíjecích stanic do roku 2030,
2. vytvořit letiště a přístavy s nulovými emisemi – například prostřednictvím nových iniciativ na podporu udržitelných leteckých a námořních paliv,
3. zajistit zdravou a udržitelnou meziměstskou a městskou mobilitu – například zdvojnásobením vysokorychlostní železniční dopravy a rozvojem další cyklistické infrastruktury v příštích deseti letech,
4. ekologizovat nákladní dopravu – například zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050,
5. zpoplatnit uhlík a poskytovat lepší pobídky uživatelům – například realizací uceleného souboru opatření s cílem zajistit spravedlivé a efektivní stanovování cen ve všech druzích dopravy.

Inteligence

1. zajistit, aby se propojená a automatizovaná multimodální mobilita stala realitou – například tím, že se cestujícím umožní nakupovat jízdenky pro multimodální cesty a nákladní doprava bude moci plynule přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný,
2. stimulovat inovace a využívání dat a umělé inteligence v zájmu inteligentnější mobility – například plnou podporou zavádění dronů a bezpilotních letadel a dalších opatření na vybudování společného evropského prostoru pro data o mobilitě.
   1. posílit jednotný trh – například zintenzivněním úsilí a investic za účelem dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) do roku 2030 a podporou tohoto odvětví, aby se díky zvýšeným veřejným i soukromým investicím do modernizace vozového parku ve všech druzích dopravy lépe zotavilo,
   2. dosáhnout spravedlivé a rovné mobility pro všechny – například tím, že se nová mobilita stane cenově dostupnou a přístupnou ve všech regionech a pro všechny cestující, včetně osob se sníženou pohyblivostí, a že se toto odvětví pro pracovníky zatraktivní,
   3. zvýšit bezpečnost a zabezpečení dopravy ve všech jejích druzích – mimo jiné tím, že se do roku 2050 sníží počet smrtelných obětí nehod téměř na nulu.

Odolnost

Ze strategie vyplývá několik konkrétních milníků, kterých by mělo být dosaženo:

1) Milníky snižování současné závislosti na fosilních palivech:

• Do roku 2030 má být v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi a 80 000 nákladních automobilů s nulovými emisemi.
• Do roku 2050 mají být téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla bez emisí.
• Zaoceánská plavidla s nulovými emisemi mají být připravena k uvedení na trh do roku 2030, velká letadla s nulovými emisemi do roku 2035.

2) Milníky posunu větší části činnosti směrem k udržitelnějším druhům dopravy:

• Pravidelná hromadná doprava na vzdálenosti kratší než 500 km by měla být do roku 2030 v rámci EU uhlíkově neutrální.
• Provoz na vysokorychlostní železnici se má do roku 2030 zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit.
• Do roku 2030 má být v Evropě nejméně 100 klimaticky neutrálních měst.
• Železniční nákladní doprava má vzrůst do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 se zdvojnásobí.
• Doprava po vnitrozemských vodních cestách a pobřežní plavba má vzrůst do roku 2030 o 25 % a do roku 2050 o 50 %.

3) Milníky internalizace externích nákladů na dopravu, též prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi:

• Do roku 2030 má být železniční a vodní intermodální doprava schopna rovnocenně konkurovat silniční dopravě v EU.
• Všechny externí náklady na dopravu v EU mají nejpozději od roku 2050 hradit uživatelé dopravy.

4) Milníky na cestě k inteligentní mobilitě:

• Do roku 2030 usnadní bezproblémovou multimodální osobní dopravu integrované elektronické přepravní doklady a nákladní doprava bude bezpapírová.
• Do roku 2030 má být ve velkém měřítku rozšířená automatizovaná mobilita.

5) Milníky na cestě k odolné mobilitě:

• Multimodální transevropská dopravní síť vybavená pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením bude v provozu do roku 2030 v případě hlavní sítě a do roku 2050 v případě globální sítě.
• Do roku 2050 se má počet obětí u všech druhů dopravy v EU blížit nule.

Elektromobilita

S cíli Zelené dohody pro Evropu úzce souvisí rozšiřování elektromobility. Celkový podíl bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridů (tedy aut se spalovacím a elektrickým motorem s možností dobíjení ze zásuvky) na nových registracích (i vzhledem k pozitivnímu vývoji ve Švédsku, Německu, Francii i Nizozemsku) v Evropě roste a přesáhl 10 %. Například Norsko v roce 2020 dosáhlo 54,3% podíl na nových registracích elektrických aut a plug-in hybridy 20,4%. ČR dosáhla v roce 2020 2,5% podíl. Z vozidel sledovaných v rámci Národního akčního plánu čisté mobility byl v loňském roce největší zájem o automobily s externím dobíjením.

Registrace nových osobních automobilů na vybrané alternativní pohony v ČR v období leden – prosinec 2020:

• 3 262 BEV vozidel (bateriové elektrické), meziročně +332 %
• 1 978 PHEV vozidel (plug-in hybrid), meziročně +321 %
• 1 293 CNG vozidel (stlačený zemní plyn), meziročně -28 %
• 1 280 LPG vozidel (zkapalněný ropný plyn), meziročně +215 %

Systém EU pro obchodování s emisemi

Pracovní program Komise na rok 2021 se zaměřuje na řešení řady otázek souvisejících s dopravou, mezi něž patří např. přezkum systému obchodování s emisemi (ETS), infrastruktura pro alternativní paliva, výkonnostní normy pro emise CO2, inteligentní dopravní systémy, transevropské sítě (TEN-T), iniciativa pro železniční koridory (včetně revize nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy).

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují, nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se i množství emisí postupně snižovalo. Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů a k modernizaci. Nicméně přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

V novém Víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 Komise navrhuje zmodernizovat příjmy, mj. zavedením několika nových kategorií vlastních příjmů založených i na ziscích ze systému EU pro obchodování s emisemi pravděpodobně propojeného s mechanismem uhlíkové kompenzace na hranicích (od roku 2023). Systémem obchodování s emisemi by mohl projít změnou a část financí by mohla plynout přímo do rozpočtu EU. Navíc by pod tento systém měla nově spadat i lodní a letecká doprava.

EU plánuje vytvořit také nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by měly mít ekoznačky, které by byly podobné těm, které mají domácí spotřebiče. Evropská agentura pro bezpečnost letectví vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku. Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO2, které vypouštění motory letadel. Také odborníci už delší dobu říkají, že pro ekologickou rovnováhu nejsou rozhodující pouze emise CO2 z letadel. Letecký provoz přispívá ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 %. Třetina z toho je způsobena emisemi CO2.

Závěr

Změna klimatu je komplexním problémem, který vyžaduje úzkou spolupráci a zapojení všech politik, jichž se tato problematika týká. EU již dlouhodobě usiluje o dosažení klimatické neutrality, což potvrzuje i Zelená dohoda pro Evropu.

Na ní navazuje Strategie pro udržitelnou mobilitu zveřejněná v prosinci 2020, která má pomoci plnit cíle Zelené dohody v oblasti dopravy. Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se má zdvojnásobit, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobit. V 10 klíčových oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. V neposlední řadě strategie obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru.

Snahy EU v této oblasti budou pokračovat a Unie by měla postupně vydávat konkrétní legislativní akty, které by měly umožnit dosažení stanovených cílů.

Akční plán Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop