Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU, uvedl Pašinjan
5. listopadu, 2026
Eroze, projevy sucha, degradace půdy, nízká biodiverzita – to jsou jen některé problémy, kterými trpí česká krajina, a jejichž následky pociťujeme my všichni. Nemůžeme říci, že by tyto problémy nebyly řešeny. Český stát je napravuje mimo jiné pomocí takzvaných pozemkových úprav. Téma udržitelnosti je důležité i v rámci Evropské unie a pro současnou Evropskou komisi. Jedním z vodítek při nápravě naší krajiny může být i její vzhled v minulosti. A ten nám ukazují staré mapy.
Právě tomuto tématu se věnovala přednáška, kterou zorganizovalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Jihlava. Konala se pod názvem „Krajina Vysočiny na starých mapách“ v Městské knihovně Jihlava 6. května 2026.
Hlavní řečnicí byla PhDr. Martina Tůmová, Ph.D., archivářka, historička a geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Představila a na příkladech z Vysočiny ukázala nejrůznější mapová díla od 16. do 20. století. Ukázala nejen krásu těchto starých děl, ale i jejich obsah a krajinné prvky, které znázorňují.
Přednášku si vyslechlo téměř čtyřicet návštěvníků. Velký zájem vzbudily originální staré mapy Žďárských vrchů, využívané dříve převážně pro turistiku, a pocházející z první poloviny 20. století. Nejvíce se přednáška věnovala mapám Stabilního katastru z první poloviny 19. století.
Právě na těchto unikátních, krásných a hlavně podrobných mapách si návštěvníci mohli prohlédnout stav a vzhled krajiny před dvěma stoletími, porovnat ji se současností, a zamyslet se nad tím, co vše je v dnešní krajině v nepořádku, a jak by to šlo napravit. Zlepšení stavu krajiny a zvýšení její odolnosti vůči například klimatickým změnám je nejen podporováno jak českou, tak evropskou politikou, ale je to i v zájmu nás všech.

| Zajímá vás, jak vypadala krajina v místě vašeho bydliště před jedním, dvěma, či třemi stoletími? Navštivte portál Ústředního archivu zeměměřictví a katastru. Zde si pro jakékoli místo v Česku můžete prohlédnout například mapy z vojenských mapování či mapy stabilního katastru. Asi nejkrásnější a nejcennější jsou tzv. císařské povinné otisky map stabilního katastru z 20. až 40. let 19. století. Ty v mimořádném detailu (v měřítku 1:2.880) ukazují podrobně a přesně stav české krajiny na prahu moderního věku. |
Autor: Jan Kabrda, Eurocentrum EUROPE DIRECT Jihlava
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma