Budoucí rozpočet Evropské unie by měl být podle Senátu flexibilní a umožnit bez zbytečné byrokracie financování nových priorit, jakými jsou obrana, bezpečnost a zvýšení konkurenceschopnosti. Senát se na tom shodl ve stanovisku k návrhu víceletého finančního rámce EU na roky 2028 až 2034. Odmítl navýšení výdajů na unijní administrativu.

Senát v souladu s dosavadní vládou doporučil, aby nebyly kráceny výdaje EU na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. ANO do senátního stanoviska prosadilo návrh, aby vláda usilovala o vyčlenění unijních peněz pro regiony v transformaci v důsledku útlumu těžby uhlí.

Na návrhu rozpočtu senátoři ocenili, že návrh Evropské komise, podle něhož by se měl sedmiletý rozpočet unie zvýšit z 1,2 bilionu na dva biliony eur (49,3 bilionu Kč), klade důraz na financování oblastí, které přinášejí evropskou přidanou hodnotu. Skeptičtí ale byli k dalšímu společnému zadlužování na úrovni EU.

Senátoři odmítli Evropskou komisí navrhovaný nárůst peněz na náklady spojené s fungováním evropské administrativy. Souhlasili v této souvislosti s vládou, že „snaha o zjednodušení architektury víceletého finančního rámce vytváří potenciál spíše pro úsporu administrativních kapacit a s tím souvisejících nákladů“.

Ve shodě s kabinetem Petra Fialy (ODS) byl Senát rezervovaný k zavádění nových vlastních zdrojů rozpočtu EU. „Případné nové zdroje by neměly přinášet dodatečnou administrativní zátěž a být z hlediska příjmů předvídatelné, stabilní a spravedlivé,“ konstatoval. Nové zdroje by podle plánů Evropské komise mohly mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.

Získat peníze z obchodování s emisními povolenkami by podle Senátu mohlo omezit peníze členských zemí na dekarbonizační opatření snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Poplatky za elektroodpad a příjmy z tabákové spotřební dani by znamenaly další administrativní a fiskální zátěž pro členské státy.

Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou podle návrhu příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu. Představují asi dvě třetiny příjmů. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Návrh rozpočtu podle kritiků v Evropském parlamentu neponechává dostatek prostředků na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, obrana, přizpůsobení se změně klimatu a investice nezbytné pro udržitelnou ekonomiku, která funguje pro všechny.

Zdroj: ČTK

Foto: Profimedia