Pavel bude s albánským prezidentem jednat mimo jiné o vstupu Albánie do EU
14. listopadu, 2025
Ve dnech 21. až 22. května proběhlo v Bruselu plenární zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát přinášíme stručnější přehled klíčových rozhodnutí a vystoupení. Europoslanci a europoslankyně mimo jiné schválili nová cla na ruské a běloruské zemědělské produkty, zjednodušení uhlíkového mechanismu CBAM a podpořili chorvatskou kandidátku do Evropského účetního dvora. Výrazný ohlas vyvolal i projev slovinské prezidentky Nataši Pirc Musar, která apelovala na posílení evropské jednoty a odhodlání čelit globálním výzvám.
Slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar ve svém projevu v Evropském parlamentu vyzvala k větší evropské jednotě a odvaze při čelení současným krizím, včetně války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě. Zdůraznila potřebu posílit strategickou autonomii, společenskou odolnost a připravenost EU na přijímání nových členů, zejména ze Západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska. Zároveň apelovala na posílení globální konkurenceschopnosti Evropy jako nástroje k udržení vysoké životní úrovně, sociální spravedlnosti a kvalitního vzdělání pro všechny občany.
Prezidentka rovněž připomněla význam ochrany mezinárodního řádu založeného na pravidlech a hodnotách Charty OSN. V otázce Blízkého východu vyzvala k většímu zapojení EU a k ukončení násilí v Gaze a na Západním břehu Jordánu. Celý projev je ke zhlédnutí zde.
Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na úpravu uhlíkového mechanismu CBAM jako součást balíčku „Omnibus I“, jehož cílem je zjednodušení pravidel a snížení administrativní zátěže. Nově navržený limit 50 tun ročně by znamenal, že se CBAM pravidla nebudou vztahovat na 90 % dovozců – zejména malé firmy a jednotlivce, kteří dovážejí jen malé množství dotčeného zboží, jako je ocel, hliník, cement nebo hnojiva.
Navzdory tomuto uvolnění zůstávají ekologické cíle zachovány – CBAM bude i nadále pokrývat 99 % emisí CO₂ spojených s těmito dovozy. Parlament přijal pouze technické změny pro lepší srozumitelnost a zároveň zjednodušil proces povolování, výpočtu emisí i správy finančních povinností v rámci systému. Podle zpravodaje Antonia Decara je CBAM klíčový nástroj v boji proti „uhlíkovému úniku“ a tyto změny pomohou podnikům, aniž by oslabily samotný mechanismus.
Evropský parlament ve čtvrtek podpořil kandidaturu Ivany Maletić na druhé funkční období v Evropském účetním dvoře. Maletić působí ve funkci od roku 2019, předtím byla europoslankyní a pracovala na chorvatském ministerstvu financí. Vystudovala účetnictví, audit a finance na Univerzitě v Záhřebu a v současnosti pokračuje v doktorském studiu na Univerzitě v Rijece.
Nominace byla schválena poměrem 460 hlasů pro, 72 proti a 59 poslanců se zdrželo. Konečné rozhodnutí nyní leží na Radě EU, která jmenuje členy Účetního dvora na základě nominací jednotlivých členských států.
Ve čtvrtek Evropský parlament rovněž schválil nová cla na dovoz hnojiv a vybraných zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, která mají snížit závislost EU na těchto zemích a zamezit využívání evropského trhu k financování války proti Ukrajině. Návrh zahrnuje 6,5% clo na hnojiva a další sazby mezi 40 a 45 eury za tunu pro roky 2025–2026, přičemž do roku 2028 se mají zvýšit až na 430 eur za tunu. Mezi další nově zpoplatněné produkty patří cukr, mouka, ocet nebo krmiva.
Zákonodárci očekávají, že opatření výrazně omezí dovozy a přispějí k posílení evropské výroby hnojiv, která byla dosud oslabena levným dovozem z Ruska. Komise bude zároveň sledovat vývoj cen a možné dopady na vnitřní trh a zemědělce. Legislativu podpořilo 411 poslanců, 100 bylo proti a 78 se zdrželo. Nyní ji musí formálně schválit Rada EU, aby mohla vstoupit v platnost.
Zdroj: Evropský parlament