Čtvrtý týden října patřil plenárnímu zasedání Evropského parlamentu. Poslanci a poslankyně se sešli ve dnech 20. – 23. 10., aby prodiskutovali návrh rozpočtu EU na příští rok, zákaz dodávek energie z Ruska nebo požadavky před klimatickém summitem. Na plénu vystoupili také běloruští opoziční vůdci.

Zákaz dovozu ruského plynu

Europoslanci se věnovali otázce zákazu dovozu ruského plynu a ropy. Společně podpořili rozhodnutí zahájit rozhovory s dánským předsednictvím Rady o zákazu, jak navrhly Výbor pro mezinárodní obchod a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Cílem návrhu je chránit zájmy Unie před zneužíváním dodávek energie ze strany Ruské federace.

Dalším krokem je nyní zahájení vyjednávání Parlamentu a Rady tak, aby dosáhly dohody v prvním čtení. Není zatím jisté, kdy přesně dovozy skončí a jak zabránit možnému obcházení zákazu. Plán europoslanců počítá s tím, že zákaz bude platit od 1. ledna 2026.

Stanovisko k rozpočtu EU na rok 2026

Parlament stanovil celkovou výši prostředků na závazky na rok 2026 na 193,9 miliardy eur, což ve srovnání s návrhem Komise představuje nárůst o 597,8 milionu eur. Celkovou výši položek plateb pak Parlament stanovil na 192,6 miliardy eur.

V nejistých časech chtějí poslanci Evropského parlamentu silný rozpočet zaměřený na investice, který podpoří občany a jejich priority. Shodli se, že rostoucí náklady na splácení plánu obnovy nesmí snížit financování klíčových programů, jako je Erasmus+ a EU4Health.

Hlasováním na plenárním zasedání byla zahájena třítýdenní jednání s Radou, která už svůj postoj přijala září. První kolo jednání s vládami členských států by se mělo uskutečnit 4. listopadu.

Požadavky před klimatickým summitem

Na plenární schůzi přijal Parlament své priority pro nadcházející klimatickou konferenci OSN. Ta se bude konat v listopadu v brazilském Belému. Poslanci v přijatém usnesení naléhavě vyzvali mezinárodní společenství, aby se znovu zavázalo omezit globální oteplování na 1,5 °C.

Schválené usnesení, které připravil Výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin, zdůrazňuje, že Evropská unie musí zůstat lídrem v mezinárodních klimatických jednáních. Podle europoslanců je nezbytné, aby ke snižování emisí a dosažení klimatické neutrality přispěla všechna hospodářská odvětví.

Evropský parlament zároveň vyzývá, aby EU nadále stanovovala ambiciózní cíle v oblasti klimatu v souladu s dohodnutými evropskými a mezinárodními závazky. Politika by přitom měla zohledňovat nákladovou efektivnost, konkurenceschopnost evropského hospodářství, sociální spravedlnost a vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Přijatý text také opakuje potřebu, aby EU ukončila svou závislost na fosilních palivech, odstranila související dotace a urychlila přechod na obnovitelné zdroje energie. Europoslanci zároveň vyzvali mezinárodní společenství, aby více reflektovalo dopady ozbrojených konfliktů na klima a životní prostředí.

Sacharovova cena pro vězněné novináře

Předsedkyně Evropské parlamentu Roberta Metsola oznámila, že laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení jsou uvěznění novináři v Bělorusku a Gruzii Andrzej Poczobut a Mzia Amaglobeliová.

Ve svém projevu Metsola ocenila odvahu obou novinářů. „Stali se symboly boje za svobodu a demokracii. Parlament stojí při nich a při všech, kteří nadále požadují svobodu,“ dodala.

Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.

Podpora běloruské demokracie

Europoslanci se shodli, že neuznávají Alexandra Lukašenka jako legitimního prezidenta Běloruska. Znovu tím potvrdili svou podporu běloruským demokratickým silám v čele se Svjatlanou Cichanouskou.

Poslanci naléhavě vyzývají EU, aby zajistila politickou, finanční a bezpečnostní podporu opozici a spolupracovala s dalšími zeměmi na připojení se k politice neuznání. Požadují, aby EU a mezinárodní organizace formalizovaly zastoupení běloruských demokratických sil na mezinárodních fórech, jako jsou parlamentní shromáždění Rady Evropy, OBSE a NATO.

Na plenární schůzi vystoupili běloruský opoziční vůdci Sergej Tihanovsky a Svjatlana Tihanovska. Ta ve svém projevu vyzvala k trvalému mezinárodnímu tlaku na Bělorusko, aby propustilo více než 1 300 politických vězňů. „Sankce fungují, bez ohledu na to, co říkají obhájci režimu,“ uvedla.

Zdroj: Evropský parlament