EU a GCC vyzývají k dialogu pro řešení konfliktu na Blízkém východě
5. března, 2026
Ve dnech 7.–10. července proběhlo ve Štrasburku plenární zasedání Evropského parlamentu. Mezi hlavní body patřilo uctění obětí genocidy v Srebrenici, schválení přijetí eura Bulharskem, představení priorit dánského předsednictví či kritika vývoje v Gruzii. Parlament se rovněž věnoval reformám na Balkáně, návrhu na nedůvěru Komisi a čínským omezením vývozu vzácných surovin.
Na úvod červencového plenárního zasedání ve Štrasburku uctil Evropský parlament památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Předsedkyně EP Roberta Metsola připomněla tisíce zabitých a nezvěstných bosenských Muslimů i desetitisíce násilně vysídlených osob. Poslanci a poslankyně vzdali hold dvěma přeživším – Almasovi a Almirovi Salihovićovým – přítomným v sále. Metsola citovala modlitbu, která se každoročně pronáší: „Ať se slzy matek promění v modlitby, aby se Srebrenica už nikdy neopakovala.“
Evropský parlament v úterý 8. července výraznou většinou podpořil přijetí eura Bulharskem k 1. lednu 2026. Parlamentní zpráva potvrdila, že země splnila všechna konvergenční kritéria. Tentýž den dali definitivní souhlas i ministři financí členských států (v rámci Rady ECOFIN), čímž byl proces završení vstupu formálně dokončen. Bulharsko se tak stane 21. členem eurozóny – po Chorvatsku, které se připojilo v roce 2023. Podle zpravodajky Evy Maydell je tento krok jasným důkazem připravenosti země a důležitým milníkem na cestě k plné evropské integraci. Nyní začíná praktická fáze přechodu na euro – dvojí označování cen, distribuce hotovosti a informační kampaň.
Dánská premiérka Mette Frederiksen v úterý v Evropském parlamentu představila hlavní cíle dánského předsednictví, které ponese heslo „Silná Evropa ve světě plném změn“. V projevu zdůraznila, že EU čelí nejvážnějším mezinárodním výzvám od 40. let – od geopolitických hrozeb po ekonomickou konkurenci a rostoucí konflikty. Frederiksen vyzvala k větším investicím do evropské obrany a posílení obranného průmyslu s cílem, aby EU byla do roku 2030 schopná se sama bránit. Dlouhodobá podpora Ukrajině je podle ní nutná nejen z morálního hlediska, ale i pro bezpečnost EU.
Europoslanci a europoslankyně přivítali důraz na obranu a konkurenceschopnost, vyzvali k podpoře malých a středních podniků a volali po spravedlivějším rozpočtu zaměřeném na potřeby občanů a občanek.
Celý záznam debaty je ke shlédnutí zde.
Evropský parlament ve středu přijal rezoluci v níž odsoudil autoritářský směr současné gruzínské vlády. Říjnové parlamentní volby v roce 2024 byly podle europoslanců a europoslankyň zmanipulované a staly se bodem zlomu, který umožnil vládní straně Gruzínský sen ovládnout státní instituce, oslabit demokratické pojistky a zavést represivní legislativu. Parlament nadále neuznává legitimitu současného jednobarevného parlamentu a prezidenta a vyzývá k novým volbám pod mezinárodním dohledem.
MEPs rovněž apelují na EU a členské státy, aby uvalily cílené sankce na zodpovědné představitele a přehodnotily svou dosavadní politiku vůči Gruzii. Vyjadřují vážné znepokojení nad stavem svobody médií, útoky na opozici a hrozbami pro občanskou společnost. Gruzie podle zpravodajky Rasy Juknevičienė přestala být lídrem Východního partnerství a stala se obětí vnitřního ovládnutí proruskými zájmy. Navzdory tvrdým zásahům však gruzínská veřejnost nepřestává protestovat a MEPs vyzývají EU, aby jednala dřív, než bude pozdě.
Evropský parlament ve středu přijal hodnoticí zprávy o Albánii, Bosně a Hercegovině a Severní Makedonii. Všechny tři kandidátské země vyzval k urychlení reforem, posílení právního státu a větší odolnosti vůči zahraničnímu vlivu.
Evropský parlament ve čtvrtek zamítl návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi vedené Ursulou von der Leyen. Pro návrh hlasovalo 175 poslanců, proti 360, 18 se zdrželo. Ke schválení by byla potřeba dvoutřetinová většina hlasujících a zároveň většina všech členů EP. Podmínky tedy nebyly splněny.
Návrh byl podán z iniciativy nejméně deseti procent europoslanců, jak umožňují jednací řády Parlamentu. Jednalo se o jeden z nejsledovanějších bodů plenárního zasedání, přičemž samotná debata s předsedkyní Komise proběhla už v pondělí. Výsledek hlasování ukázal, že navzdory ostré kritice si Komise nadále udržuje dostatečnou podporu napříč politickým spektrem.
Ve čtvrtek Evropský parlament přijal rezoluci, která odsuzuje čínské omezení vývozu sedmi vzácných prvků a magnetů klíčových pro obranný, energetický a automobilový průmysl. Podle europoslanců a europoslankyň jde o neopodstatněné a nátlakové opatření, které zneužívá dominantního postavení Číny na globálním trhu.
Parlament vyzývá Komisi a členské státy k urychlenému provedení Aktu o kritických surovinách, jenž má zajistit bezpečný a udržitelný přístup EU ke klíčovým surovinám. Dále apeluje na aktivaci těžby na území EU, budování strategických zásob a uzavírání dohod se spolehlivými partnery, kteří respektují udržitelnost a lidská práva. Parlament také varuje před čínskými požadavky na předávání citlivých dat při žádostech o vývozní licence a zdůrazňuje potřebu tyto obavy vznést na nadcházejícím summitu EU-Čína.
Zdroj: Evropský parlament
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma