Josef Hlaváč: Lidský prvek zůstává v překladatelství nenahraditelný
12. listopadu, 2025
Ve dnech 8.–11. září proběhlo ve Štrasburku plenární zasedání Evropského parlamentu. Poslanci a poslankyně schválili nová pravidla pro omezení odpadu, podpořili rychlejší postup Ukrajiny k EU, stanovili pozici k budoucí zemědělské politice, přijali rezoluci k humanitární situaci v Gaze, zjednodušili pravidla CBAM a vyslechli projev moldavské prezidentky Maii Sandu a v nesposlední řadě Ursula von der Leyen přednesla Projev o stavu unie.
Evropský parlament schválil nová pravidla zaměřená na snižování potravinového a textilního odpadu v EU. Do roku 2030 musí členské státy dosáhnout závazných cílů -snížení potravinového odpadu o 10 % ve zpracovatelském průmyslu a o 30 % na obyvatele v maloobchodu, restauracích, stravovacích službách a domácnostech. Producenti textilu budou povinni financovat sběr, třídění a recyklaci výrobků, jako je oblečení, obuv, doplňky či bytový textil, prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.
Státy budou mít povinnost zavést tyto systémy do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost, přičemž mikrofirmy získají rok navíc. Nová legislativa zároveň vyzývá k omezení praktik ultra-fast fashion a posílení darování neprodaných, ale bezpečných potravin. Země EU mají 20 měsíců na zapracování pravidel do národní legislativy.
Evropský parlament v nově přijaté zprávě znovu potvrdil neochvějnou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a zdůraznil, že jakékoli mírové řešení musí respektovat vůli ukrajinského lidu. Poslanci a poslankyně ocenili dosavadní úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali jej k dalším reformám v oblasti právního státu, justice, veřejné správy a boje proti korupci. Evropská komise by podle nich měla otevřít vyjednávací kapitoly, aby Ukrajina mohla postupovat k členství v EU co nejrychleji, pokud bude pokračovat v implementaci acquis. Parlament také zdůraznil, že EU musí zůstat strategickým spojencem Ukrajiny, zejména v kontextu změny postoje USA vůči ruské agresi, a vyzval k posílení bezpečnostních záruk i obranných kapacit Ukrajiny.
Při každoročním projevu o stavu Evropské unie vystoupila předsedkyně Komise Ursula von der Leyen s vizí silnější a soběstačnější Evropy. Zdůraznila potřebu investic do obrany a bezpečnosti, podporu Ukrajiny prostřednictvím nového balíčku sankcí proti Rusku a posílení ukrajinských ozbrojených sil, i reakci EU na válku v Gaze, kde Komise navrhuje omezení spolupráce s Izraelem a sankce vůči extremistickým aktérům. Zároveň představila plány na zvýšení konkurenceschopnosti EU. Diskuze se vedla i o obchodních vztazích s USA, které podle ní zajišťují stabilitu a brání obchodní válce.
Více si můžete přečíst v našem článku tady.




Evropský parlament přijal svou pozici k budoucnosti společné zemědělské politiky pro období 2028–2034. Poslanci a poslankyně požadují samostatný a větší rozpočet, který nebude slučován s jinými fondy, a zachování přímých plateb pro aktivní a profesionální zemědělce jako základ jejich příjmů. Chtějí zjednodušit administrativu, podporovat dobrovolné eko-schémata a využívat digitalizaci, například satelitní monitoring a elektronické reportování, aby se snížila zátěž farmářů. Parlament rovněž vyzývá k investicím do hospodaření s vodou, oběhového hospodářství a modernizace venkova. Klíčovým cílem je také generační obměna – aktuálně je téměř 60 % evropských zemědělců starších 55 let a jen 6 % mladších 35 let, proto poslanci prosazují více podpory, daňových úlev a úvěrových pobídek pro mladé začínající farmáře.
Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž odsoudil izraelskou blokádu humanitární pomoci do Gazy, která podle poslanců a poslanykyňzpůsobuje hladomor, a vyzval k otevření všech hraničních přechodů i k obnovení mandátu a financování UNRWA. Zároveň žádá okamžité a trvalé příměří a bezpodmínečné propuštění všech izraelských rukojmích. Parlament znovu potvrdil závazek k bezpečnosti Izraele a jeho právu na obranu, avšak zdůraznil, že nesmí docházet k bezohledným vojenským akcím vůči civilistům. Poslanci podpořili pozastavení části dohody EU–Izrael, sankce proti Hamasu i extremistickým osadníkům a vyzvali k vyšetřování válečných zločinů na obou stranách. Klíčem k míru a regionální stabilitě má být podle nich dvoustátní řešení, proto členské státy vyzývají, aby zvážily uznání Palestinského státu.
Evropský parlament schválil změny mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jejichž cílem je snížit administrativní zátěž zejména pro malé a střední podniky. Nově budou od pravidel CBAM osvobozeny dovozy do 50 tun ročně na dovozce, což vyjme z povinností až 90 % importérů. Klimatické ambice však zůstávají zachovány – i nadále bude pokryto 99 % emisí CO₂ z dovozu železa, oceli, hliníku, cementu a hnojiv. Úpravy také zjednoduší procesy pro dovozce, například při výpočtu emisí, ověřování či finanční odpovědnosti deklarantů. CBAM tak nadále brání úniku uhlíku a chrání evropský průmysl, zároveň ale zohledňuje potřeby firem a podporuje jejich konkurenceschopnost.
Moldavská prezidentka Maia Sandu vystoupila v Evropském parlamentu ve Štrasburku, kde varovala před ruskými snahami oslabit demokracii a odtrhnout Moldavsko od Evropy. Zdůraznila, že nadcházející parlamentní volby 28. září budou klíčové pro budoucnost země – rozhodnou, zda se Moldavsko upevní jako stabilní demokracie, nebo se stane nástrojem ruského vlivu na východní hranici EU. Podle Sandu vede Moskva bezprecedentní hybridní válku s cílem „zajmout Moldavsko skrze volební urny“ a využít jej proti Ukrajině i samotné Unii. EU přitom vnímá jako jedinou záruku ochrany demokracie v Moldavsku před ruským ohrožením. „Moldavsko může být testovací půdou, ale cílem je Evropa,“ varovala Sandu a vyzvala k obraně demokracie společnými silami.


Zdroj: Evropský parlament