Z Německa se v roce 2023 poprvé za 15 let odstěhovalo více občanů dalších států Evropské unie, než se do něj přistěhovalo. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představila vládní zmocněnkyně pro migraci, integraci a antirasismus Natalie Pawliková. V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, podle ní ke konci roku 2023 žilo zhruba 5,1 milionu občanů dalších členských zemí evropské sedmadvacítky.

Studie se týká let 2011 až 2023. Občané jiných členských zemí EU tvořily na konci roku 2023 o něco více než třetinu všech cizinců v Německu, zhruba 37 procent. Do roku 2017 tvořili nejpočetnější skupinu Jihoevropané, od roku 2018 jsou to lidé z jihovýchodní Evropy, mezi které počítá studie Bulhary, Rumuny a Chorvaty. Rumunů je v Německu asi 910.000, druhou nejpočetnější skupinou občanů EU v Německu jsou Poláci s 888.000 osobami. Následují Italové, Bulhaři a Chorvaté. Počet Čechů ani Slováků studie neuvádí. Z 5,1 milionu občanů EU v Německu pracuje zhruba 2,7 milionu.

Poprvé za posledních 15 let se podle Pawlikové více unijních občanů z Německa vystěhovalo, než se do něj přistěhovalo. Rozdíl činil na konci roku 2023 zhruba 34.000 osob. Podle studie jsou hlavními důvody toho, proč občané EU z Německa odcházejí, vysoké životní náklady, především náklady na bydlení, ale i chybějící pocit sounáležitosti. Také diskriminace hrála svoji roli.

Diskriminaci zažívají lidé z EU například při hledání bydlení či práce. Studie hovoří v této souvislosti o antislavismu, antisemitismu či anticiganismu, tedy diskriminaci Slovanů, Židů a Romů. Především imigranti ze zemí jihovýchodní Evropy žijí často v chudobě. Podle zmocněnkyně Pawlikové by lepší integraci cizinců z jiných zemí EU v Německu pomohl především snadnější přístup ke státem hrazeným jazykovým kurzům. „Nemůžeme si dovolit přijít o třetinu unijních občanů kvůli špatným podmínkám,“ uvedla. Německo se v posledních letech potýká s výrazným nedostatkem pracovních sil, nejen těch kvalifikovaných.

Zdroj: ČTK, Unsplash