Orbán uvedl, že požádal EK o pozastavení sankcí týkající se ruských energií
9. března, 2026
Druhý díl informačního „seriálu“ o osobnostech Evropské unie přináší informace a zajímavá fakta o kariérním vývoji a osobním životě Josepa Borrella, Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jaké bylo jeho dětství a studium? A jakým koníčkům se věnuje? To se dočtete v tomto článku.
Josep Borrell Fontelles se narodil v roce 1947 v malém městečku o třech tisících obyvatelích La Pobla de Segur v katalánských Pyrenejích. Je synem pekaře a svého otce v dětství doprovázel při rozvozu chleba do okolních vesnic na oslu.

Skromné zázemí pro něj nebylo překážkou, jelikož se mu podařilo získat stipendia ke studiu. V Madridu si tak vysloužil bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství a doktorát z ekonomie. Navíc se věnoval postgraduálnímu studiu ekonomiky energetiky v Paříži a dále získal magisterský titul z aplikované matematiky na Standfordské univerzitě v Kalifornii.
Během studií se také poprvé podíval za hranice Španělska v rámci letních brigád v zahraničí. Pracoval například na farmě v Dánsku, v oblasti stavebnictví v Německu, či v pohostinství nebo na sklizni hroznů ve Francii.
V roce 1969 pracoval v létě v izraelském kibucu Gal On a následně procestoval celý Izrael a okupované palestinské území.
Po studiích se nejprve stal profesorem matematiky na několika vysokých školách, kde působil mezi lety 1972 až 1982. Zároveň pracoval jako inženýr v ropné společnosti CEPSA. Poté se uchýlil k politické kariéře.
Od roku 1982 byl Borrell aktivní ve španělské politice a působil například jako ministr v socialistické vládě nebo poslanec parlamentu. Do evropské politiky pronikl skrze volby do Evropského parlamentu v roce 2004, kdy se stal jeho předsedou. V letech 2018 a 2019 znovu působil ve španělské vládě. Návrat do evropské politiky se uskutečnil v roce 2019, kdy získal současnou pozici Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
1982-1984 – generální tajemník pro rozpočet a veřejné výdaje

Josep Borrell má oblibu v horské pěší turistice. Zároveň se nebrání sloučení tohoto koníčku s politikou. V roce 2020 se vydal v Srbsku na túru se srbským prezidentem Aleksanderem Vučićem a v roce 2021 s ním vyrazil do slovinských hor tehdejší předseda vlády Slovinska Janez Janša.
I přesto, že Borrell pochází z Katalánska, nepodporuje snahy o jeho nezávislost. V roce 2017 silně kritizoval referendum o nezávislosti, které bylo z pohledu španělské vlády nezákonné.
V důsledku tohoto postoje a podání žaloby na katalánskou autonomní vládu kvůli rozšiřování jejích zámořských delegací, bylo v jeho rodném katalánském městečku změněn název ulice z Paseo Josep Borrell I Fontelles na Paseo 1 de Octubre.
„Myslím, že kořenem problému je, že hnutí za nezávislost ignoruje „katalanství“ těch lidí, kteří nejsou pro nezávislost (…) Když vyloučíte část populace, protože nesdílí vaše názory, a tvrdíte, že pouze ti, kdo smýšlejí jako vy, jsou „lidé“, je to totalitní postoj.“
Borrell má dvě děti z prvního manželství s Francouzkou Carolinou Mayeur, se kterou se seznámil při práci v kibucu v Izraeli. V roce 2018 se oženil s bývalou socialistickou ministryní životního prostředí Cristinou Narbona.
V roce 2019 získal Josep Borrell po své žádosti argentinské občanství. Jeho prarodiče totiž emigrovali ze Španělska a usídlili se v Argentině na několik let. Joan, otec Josepa Borrella, se tak narodil v Argentině a měl tedy tamní občanství. Rodina se navrátila do Španělska, když bylo Joanovi osm let, chvíli před vypuknutím španělské občanské války.
Tyto vazby Borrella se odráží i v jeho podpoře pevnějších vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou. Zasloužil se například o vznik Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, které podporuje vzájemné vztahy a spolupráci.
Náplň práce:
pod vedením Vysokého představitele Unie jedná i Politický a bezpečnostní výbor (PBV), který monitoruje mezinárodní situaci a hraje klíčovou roli při definování a následném sledování reakce EU na krize




Ruskou politiku a potlačování lidských práv Borrell již několikrát v minulosti otevřeně kritizoval. Například v momentě, kdy Rusko vyhostilo některé evropské diplomaty kvůli vyjádření jejich podpory Navalnému.
„(…) Putinův režim používá všechny prostředky – včetně dezinformací – aby zajistil jejich přežití a bojoval proti opozici. Tato zkušenost nám ukázala, že Rusko se nechce angažovat v Evropské unii, protože pro ně je to, co reprezentujeme – liberální hodnoty a demokracie – považováno za existenční hrozbu, se kterou nemohou žít.“
Co se týče války na Ukrajině, Vysoký představitel Unie velmi intenzivně podporuje dodávky vojenské pomoci Ukrajině a sankce proti Rusku. Ty dle něj působí na ruskou ekonomiku jako jed a jejich dopad se časem nezvratně čím dál více projeví.
Pokud chceme mír, nesmí Rusko zvítězit. To by byla obrovská hrozba.
Zdroje:
Foto: Rada EU
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma