Členským státům Evropské unie vypršel minulou neděli termín pro zavedení nových unijních pravidel transparentnosti odměňování do národních legislativ. Jejich cílem je skoncovat s neodůvodněnými rozdíly v platech žen a mužů a posílit postavení zaměstnanců na pracovním trhu. Zaměstnavatelé by nově měli uvádět platové rozpětí již v inzerátech s nabídkami pracovních pozic. Také by se uchazečů neměli dotazovat na výši jejich mzdy v předchozím zaměstnání.

Zatímco zaměstnavatelé mluví v souvislosti s novými pravidly o administrativní zátěži, pro řadové občany a uchazeče o práci znamená nová směrnice o transparentnosti odměňování posun v jejich právech. Co všechno se pro lidi mění a jaké konkrétní výhody jim unijní legislativa přináší?

Konec vyjednávání o platu na pohovorech

Jednou z nejvýraznějších praktických změn, kterou pocítí každý, kdo si hledá novou práci, je povinná transparentnost ještě před samotným nástupem. Zaměstnavatelé mají nově povinnost uvádět nástupní mzdu nebo platové rozpětí přímo v inzerátech, případně tyto informace uchazečům sdělit ještě před konáním pracovního pohovoru.

Uchazeči o zaměstnání tak získávají silnější vyjednávací pozici a mohou se dopředu rozhodnout, zda pro ně má smysl se o danou pozici vůbec ucházet.

Na minulé výdělky se už nikdo nezeptá

Zažil to téměř každý, kdo prošel přijímacím řízením. Otázka „Kolik jste bral(a) v minulém zaměstnání?“ často sloužila k tomu, aby zaměstnavatel mohl nabídku snížit, pokud byl uchazeč v předchozí práci zvyklý na nižší platový standard. S tím je teď však konec.

Směrnice výslovně zakazuje firmám dotazovat se na mzdovou historii uchazečů. Nová odměna musí být stanovena na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií pro danou pozici.

Právo vědět, kolik berou kolegové

Každý zaměstnanec nyní také získává právo vyžádat si od svého zaměstnavatele informace o průměrné úrovni odměňování. Tyto údaje musí být rozděleny podle kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Pokud máte podezření, že za stejné výsledky dostáváte méně než vaši kolegové, firma vám tato data musí poskytnout nejpozději do dvou měsíců. Směrnice navíc zakazuje jakékoli doložky mlčenlivosti o platech ve smlouvách.

Pro větší firmy se také zavede povinnost pravidelně zveřejňovat reporty o rozdílech v odměňování mužů a žen. Pokud analýza dat ukáže, že v podniku existuje nevysvětlený rozdíl v průměrném odměňování mezi muži a ženami ve výši alespoň 5 %, který není podložen objektivními, genderově neutrálními faktory (jako jsou zkušenosti či výkon), zaměstnavatel musí ve spolupráci se zástupci zaměstnanců provést společné posouzení odměňování a přijmout nápravná opatření, včetně zpětného dorovnání mzdy.

Česko dokončuje minimalistickou transpozici

Česko v rámci připravované novely zákoníku práce dokončuje takzvanou minimalistickou transpozici směrnice, jejímž cílem je splnit unijní závazky, ale zároveň co nejméně zatížit tuzemské zaměstnavatele a průmysl.

Základní ustanovení zákona, jako je zákaz zjišťování mzdové historie a povinnost uvádět mzdové rozpětí při náboru, by měla v Česku nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.

Sběr dat a povinné reportování o rozdílech v odměňování však budou najíždět postupně, což firmám poskytuje čas se připravit. Povinnost začne platit pro velké zaměstnavatele se 150 a více zaměstnanci od roku 2028. Od roku 2031 se rozšíří na střední zaměstnavatele se 100 až 149 zaměstnanci.

Zdroj: Evropská komise, MPSV ČR
Náhledové foto: Adobe