V brazilském městě Belém dnes začíná klimatická konference COP30. Na jednání, které potrvá do 21. listopadu, míří desítky tisíc účastníků z přibližně 160 zemí světa, od politiků a diplomatů přes vědce až po zástupce domorodých obyvatel. Po třech dekádách klimatických summitů svět nyní očekává, zda se právě v Belému podaří proměnit dlouholeté sliby v konkrétní činy v boji proti globálnímu oteplování.

Samotné konferenci předcházel na konci minulého týdne dvoudenní klimatický summit hlav států a vlád, který měl nastavit směr pro nadcházející jednání. Generální tajemník OSN António Guterres na summitu naléhavě vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům. Ocenil rostoucí investice do obnovitelných zdrojů, naopak ale kritizoval pokračující financování fosilních paliv. Zdůraznil také, že je třeba udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia a vytvořit konkrétní plán pomoci chudším zemím.

Jednání bez USA

Jednání v Belému výrazně ovlivní postoj klíčových zemí. Největší světový producent skleníkových plynů Čína na summit vyslala vicepremiéra Ting Süe-sianga. Peking, který dominuje trhu se zelenými technologiemi, slibuje snížení emisí o 10 % do roku 2035 a vyzývá k odstranění obchodních bariér pro posílení mezinárodní spolupráce.

Na konferenci však budou chybět představitelé Spojených států, druhého největšího znečišťovatele. Prezident Donald Trump, který letos oznámil odstoupení od Pařížské dohody, potvrdil, že na konferenci nepošle žádné vysoké americké představitele.

Velkým tématem konference bude i financování. Brazílie představila program Tropical Forest Forever Facility (TFFF) s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu deštných pralesů. Francie již přislíbila 500 milionů eur a Norsko tři miliardy dolarů.

EU má již připravený plán pro rok 2035

Evropská unie přichází na COP30 s jasně definovanou pozicí. Rada EU již minulou středu schválila a následně OSN formálně předložila aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek. Tento klíčový dokument potvrzuje závazek EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a v souladu s evropským právním rámcem pro klima stanovuje indikativní cíl pro rok 2035.

Očekávání od COP30 jsou poměrně velká. Hostitelská Brazílie doufá, že se konference stane zlomovým okamžikem. Tuto naději však kalí varovná data Světové meteorologické organizace (WMO). Podle její nedávné zprávy byl výskyt skleníkových plynů v atmosféře v roce 2024 opět rekordní a rostl i letos. Posledních jedenáct let bylo nejteplejších od začátku měření, přičemž roky 2023, 2024 a 2025 jsou třemi nejteplejšími v historii.


Zdroj: COP30, Evropská komise, Rada EU, ČTK
Foto: Rada EU