Spojené státy dnes začínají vybírat vyšší cla na dovoz zboží z desítek zemí. Opatření se týká jak zemí, se kterými Washington uzavřel rámcové obchodní dohody, což je i případ Evropské unie, tak i těch, kde se to ještě nepodařilo. Americký prezident Donald Trump zavádění vyšších cel zdůvodňuje snahou snížit obchodní deficit, s kterým se Spojené státy dlouhodobě potýkají. Tvrdí také, že ostatní země svou politikou deformují volný trh, a komplikují tak situaci americkým exportérům.

Na většinu zboží z EU se ode dneška vztahuje celní sazba 15 procent. To je sice polovina poplatku, kterým americký prezident nejčastěji hrozil, ale zároveň je to asi trojnásobek cla ze začátku roku, než Trump zahájil druhé funkční období. Dovoz některého evropského zboží strategické povahy, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, bude bezcelní. na ocel, hliník a měď se naopak bude vztahovat 50procentní clo.

Washington uzavřel obchodní dohodu mimo jiné i s Jižní Koreou nebo s Japonskem, na jejichž zboží se bude vztahovat také 15procentní clo. Obě země se podobně jako EU zavázaly i k mnohamiliardovým investicím v USA a k většímu otevření svých trhů americkému zboží, aniž by na ně uplatňovaly stejně vysoká cla.

Na většinu dovozu z Británie, která si dohodu s Washingtonem vyjednala jako první, bude nadále platit desetiprocentní sazba. Například na některé zboží z Vietnamu se už vztahuje 20 procent a na mexické zboží až na výjimky platí nadále až do vyjednání nové dohody clo 25 procent.

Trump 2. dubna oznámil výrazné zvýšení cel pro většinu zemí světa, ten den pojmenoval dnem osvobození pro americké firmy. Po pádu akciových trhů ale účinnost nových cel na 90 dní, respektive do 9. července, pozastavil a následně stanovil, že vyšší cla začnou platit až 1. srpna.

U zemí, s nimiž Spojené státy novou obchodní dohodu neuzavřely, by se výše celní sazby měla odvíjet od té uvedené v dopisech, které Trumpova administrativa před časem rozeslala. Třeba v případě Srbska a Bosny a Hercegoviny je to ode dneška na základě dopisu 35 procent. Americký prezident totiž v červenci uvedl, že jeho vláda považuje jednostranně vyměřené celní sazby za dohody.

Trump říká, že jím zaváděná cla jsou reciproční. a to přesto, že obchodní partneři ve skutečnosti cla ve stejné výši na dovoz amerického zboží neuplatňují. Trump už dříve řekl, že do vyšších cel zahrnuje i netarifní položky, které ostatní země využívají, aby podpořily své firmy.

Dnes také začíná v USA platit 50procentní clo na dovoz mědi. Stejná sazba už platí při dovozu oceli a hliníku.

Spojené státy v prvním pololetí vybraly na clech více než 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), což je více než za celý loňský rok, spočítala agentura AFP na základě dat amerického ministerstva financí. Cla při dovozu zboží do USA jsou teď nejvyšší od doby před druhou světovou válkou. Podle odhadů Yaleovy univerzity byla v červenci efektivní celní sazba 17,3 procenta.

Zdroj: ČTK

Foto: Unsplash