Kvůli válce na Ukrajině byl mediální prostor silně zasažen ověřenými i neověřenými zprávami o počátku konfliktu, důvodech jeho vzniku, ale i o tom jak konflikt pokračuje. Spolu s tím se přirozeně objevilo několik dezinformací, které mohou ovlivnit jak obyvatelstvo Ukrajiny, Ruska, tak i občany ostatních států, které nejsou do konfliktu přímo zapojeny.

Podle projektu E-bezpečí.cz z Univerzity Palackého v Olomouci jsou dezinformace nepravdivé informace, které byly úmyslně vytvořeny a aktivně šířeny hlavně v online prostředí pro dosažení cíle, a to většinou ve formě poškození nebo znevěrohodnění dané osoby, či subjektu. Dezinformace jsou pak základem hybridních hrozeb, které mají narušit vztahy mezi občany anebo různými státy. Cílem je tak destabilizovat systém a snažit se využít existující krize k další eskalaci. Česko je podle E-bezpečí citlivé na termín dezinformace, protože část populace může vnímat boj s dezinformacemi jako útok na svobodu projevu a cenzuru.

Svoboda projevu má své hranice, které jsou definovány Listinou základních lidských práv a svobod (což je základ české ústavy). Konkrétně odstavec 4 článku 17 jasně vysvětluje, že “Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.” Svoboda projevu tedy není neomezená! Diskutovat můžeme maximálně tak o tom, kdo může tuto svobodu fyzicky omezit.

Projekt E-bezpečí.cz

Dezinformace v rámci současného konfliktu cílí na široké spektrum lidí. Jedna část se zaměřuje přímo na obyvatele Ruské federace, další pak na občany Ukrajiny a její armádu s cílem narušit jejich morálku a další cílí na členské státy EU a NATO. Rusko pak na začátku konfliktu použilo stejnou dezinformační linku jakou použilo Německo při zabráni pohraničí Československa v roce 1938. Vyrojily se tak zprávy o útlaku ruské menšiny, a to především v Doněcké a Luhanské oblasti. Dále byla zpochybněna legitimita demokraticky zvolené vlády v Kyjevě a následně označena za fašistickou. Následně byly zveřejněny falešné zprávy a videa zahrnující vojenské operace. Ty ovšem byly často z jiného období a často i z jiné země.

Projekt E-bezpečí přichází s návodem jak se vyznat v informacích, rozpoznat dezinformace a jak se chovat na internetu:

  • Rozmysleme si dobře, co budeme šířit dále online prostorem. Šiřme a zveřejňujme pouze takové informace, které máme podložené.
  • Ověřujme si zdroje informací, především pak autory zpráv, které čteme. Kamarád,  sousedka či anonym skutečně nejsou důvěryhodné zdroje informací. 
  • Ověřujme si zdroje fotografií/obrázků. Využijme například nástroje Google Obrázky, Google Lens či TinEye, které nám dokáží vyhledat, kde všude se daná fotografie na internetu nachází. Mnoho prohlížečů má tuto funkci integrovanou přímo v sobě, např. v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout pravým tlačítkem na obrázek a zvolit možnost Vyhledat obrázek pomocí Google Lens.
  • U fotografií si také můžeme ověřit tzv. metadata (EXIF) – informace o tom, kdy a kde fotografie vznikla. Využít k tomu můžeme řadu nástrojů, např. Metapicz (http://metapicz.com/#landing) či Exif Viewer (http://exif-viewer.com/). 
  • V případě cizojazyčných zpráv využijme volně dostupných překladačů, např. https://www.deepl.com/translator. 
  • Nenechme se zmást nejrůznějšími sbírkami na pomoc Ukrajině, řada z nich je organizována přímo dezinformátory, kteří chtějí zneužít vaší dobroty k vlastnímu obohacení. Využívejte prověřených charit, jako je Člověk v tísni, Adra či Charita.
  • Dávejme si pozor na zvýšené množství podvodného spamu, který využívá klasických triků spojených se scamem, romance scamem apod. Např. takových zpráv, ve kterých nám bude neznámá osoba tvrdit, že prchá s obrovským majetkem z Ukrajiny a nabízí procenta za bezpečný převod financí do Čech, či zpráv, ve kterých nám neznámá žena z Ukrajiny bude slibovat vztah výměnou za bezpečí apod. Více o těchto tématech naleznete v našem seriálu Prevíti na síti. 
  • Dodržujme základní bezpečnostní pravidla, ke kterým patří aktivní antivir, silné heslo a vícefázové ověření, neotvírat přílohy z neznámých zdrojů apod. Detailnější postup zajištění bezpečnosti počítače naleznete zde.

Co se týče důvěry v dezinformace, lidé jim důvěřují z různých důvodů. Důležitou roli podle sociologů v tomto ohledu hrají faktory spokojenosti s vlastní životní situací, postavením ve společnosti apod. Zároveň popularita dezinformací roste s tím, jak upadá důvěra v instituce a nezávislá média.