Do roku 2050 bude každý třetí Evropan starší 65 let a výrazně vzroste také počet lidí nad 80 let. Demografická transformace tak dříve či později změní podobu evropského trhu práce. Jak zajistit, aby zkušenosti starší generace nepřišly nazmar? Právě o tom debatovali odborníci na půdě Evropského parlamentu v Bruselu v rámci kulatého stolu věnovaného aktivnímu stárnutí. Klíčovým výstupem je ambiciózní plán: otevřít seniorům dveře k profesním stážím přímo v unijních institucích.

V Bruselu se na začátku června uskutečnila odborná diskuse ve spolupráci s organizací CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace při EU) a Nadací Krása pomoci, kterou zastupovala její patronka Taťána Kuchařová. Akce měla silný diplomatický i politický ohlas, program zahrnoval například setkání s českým velvyslancem Štěpánem Černým nebo europoslankyní Veronikou Vrecionovou. Téma podpory aktivního stáří navíc rezonuje i v nejvyšších patrech evropské politiky. Evropská komise se mu intenzivně věnuje v rámci jarního semestru 2026 a eurokomisař pro mezigenerační spravedlnost Glenn Micallef aktuálně připravuje ucelenou evropskou strategii, která má aktivní stárnutí systémově ukotvit.

Senior jako nositel cenného know-how

Evropská společnost se stále potýká s řadou přetrvávajících stereotypů. Starší lidé bývají často vnímáni jako méně flexibilní nebo technologicky méně zdatní. Realita je však zcela jiná. „Mnoho lidí po šedesátce se aktivně vzdělává, rozvíjí digitální dovednosti, podniká a předává své zkušenosti mladším generacím. Dlouholetá praxe, odpovědnost a loajalita jsou hodnoty, které nelze jednoduše nahradit,“ zaznělo na setkání, kde svými inspirativními příběhy přispěli i laureáti ocenění Beauty of Help Award.

Účastníci kulatého stolu se shodli, že práce pro seniory není jen ekonomickou nutností či reakcí na nedostatek pracovních sil. Pro starší generaci představuje zásadní zdroj sociálních kontaktů, pocitu užitečnosti, seberealizace a psychické pohody. Cílem proto není kohokoliv nutit pracovat déle, ale odstranit bariéry a dát lidem férovou šanci zůstat aktivní, pokud sami chtějí.

Lidé v seniorním věku by tak měli mít k dispozici flexibilní formy práce, zkrácené úvazky, možnosti práce z domova, sdílená pracovní místa nebo tzv. postupný odchod do důchodu.

Inspirace ze světa i zevnitř institucí

Pro inspiraci, jak s potenciálem starších pracovníků nakládat, nemusí Evropa chodit daleko:

  • Japonsko: Senioři jsou zde vítáni jako klíčoví nositelé praktického know-how.
  • Finsko: Již přes dekádu investuje do programů, které pomáhají lidem v druhé polovině života začít novou, aktivní profesní kapitolu.
  • Dánsko: Vytvořilo ideální prostředí pro kombinaci částečných úvazků, celoživotního vzdělávání a dobrovolnictví.

Příkladem jde i samotná Evropská komise. Zástupkyně generálního ředitelství pro lidské zdroje na kulatém stole popsala, že odchod do důchodu v unijních strukturách nepředstavuje náhlé ukončení pracovního života, ale pozvolný proces. Zaměstnanci se na změnu připravují s předstihem, úvazek se jim v závěrečné fázi kariéry uvolňuje a prostor pro smysluplné zapojení zůstává otevřený i poté.

Nová iniciativa: Stáže v EU pro starší generace

Inovativním výstupem bruselského setkání je nová ambice organizace CEBRE a jejích partnerů. Ti chtějí unijní instituce ještě více přiblížit starším generacím a umožnit seniorům absolvovat odborné stáže přímo v Bruselu.

Zatímco nejznámější stáže v Evropském parlamentu či Evropské komisi jsou dnes oblíbené hlavně u studentů a čerstvých absolventů vysokých škol, starší generace této možnosti prakticky nevyužívají, přestože například Schumanovy stáže nebo stáže Blue Book oficiálně nemají věkové omezení. Nová iniciativa chce proto představu o věkovém limitu prolomit a umožnit porozumět evropské politice zblízka úplně každému.

Zdroj: CEBRE, Nadace Krása pomoci