10.03.2021
Euroskop

Komise představila akční plán boje proti rakovině, Komise představila akční plán SAMIRA, Komise schválila 2. smlouvu se společností Moderna, EU chce zajistit očkovací látky pro země s nízkými a středními příjmy, Evropská rada jednala o onemocnění COVID-19 a o otázkách zdraví

  • Komise chce efektivněji bojovat proti rakovině

  • Komise řešila využívání radiologických a nukleárních technologií

  • EU podepsala další smlouvu týkající se vakcín

  • EU chce pomoci s očkováním ve třetích zemích

  • Lídři EU se věnovali otázkám zdraví

Komise představila akční plán boje proti rakovině

  • EU se zabývá problematikou rakoviny již několik desetiletí.

  • Plán boje proti rakovině je zaměřen na všechny aspekty – prevence, diagnostika, léčba.

  • Plán jde nad rámec zdravotní politiky.

  • Evropský plán boje proti rakovině je klíčovým pilířem evropské zdravotní unie.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropský plán boje proti rakovině (KOM(2021)44)

  • Komise 3. 2. 2021 představila Evropský plán boje proti rakovině, který je hlavní prioritou Komise Ursuly von der Leyenové v oblasti zdraví a klíčovým pilířem silné evropské zdravotní unie.

Pozadí

V roce 2020 byla rakovina diagnostikována u 2,7 mil. lidí a dalších 1,3 mil. lidí jí podlehlo.

EU se zabývá problematikou rakoviny již několik desetiletí. Její opatření, zejména v oblasti omezování spotřeby tabáku a ochrany před nebezpečnými látkami, se snaží chránit lidské zdraví. Poslední ucelený evropský akční plán proti rakovině však pochází z počátku 90. let. Od té doby došlo v léčbě rakoviny k významnému pokroku, zejména díky podpoře výzkumu a vývoje financovaného z rozpočtu EU.

Rakovina má obrovský dopad na naše systémy zdravotní péče, naši ekonomiku a na společnost jako celek. Odhaduje se, že celkový hospodářský dopad rakoviny v Evropě přesáhne ročně 100 mld. €.

Má se za to, že bez účinných opatření se do roku 2035 počet případů rakoviny zvýší téměř o 25 %, a rakovina se tak stane hlavní příčinou úmrtí v EU. Na onkologickou péči má navíc závažný dopad pandemie COVID-19, která narušila léčbu, oddálila diagnózu a očkování a ovlivnila přístup k lékům.

Klíčové a sporné body

Plán boje proti rakovině, jehož výchozím bodem jsou nové technologie, výzkum a inovace, nastiňuje nový přístup EU k prevenci rakoviny, její léčbě a související péči. Bude se věnovat všem aspektům tohoto onemocnění, od prevence až po kvalitu života stávajících a bývalých onkologických pacientů, přičemž se zaměří na opatření, kde může EU přinést největší přidanou hodnotu.

Evropský plán boje proti rakovině má být podporován opatřeními v různých oblastech – od zaměstnanosti, vzdělávání, sociální politiky a rovnosti přes marketing, zemědělství, energetiku, životní prostředí a klima až po dopravu, politiku soudržnosti a daně.

Plán boje proti rakovině je rozdělen do 4 klíčových oblastí činnosti a jeho součástí je 10 stěžejních iniciativ a řada podpůrných opatření. Bude realizován s využitím celé škály finančních nástrojů Komise, přičemž na opatření boje proti rakovině budou vyčleněny celkem 4 mld. €, mimo jiné z programů „EU pro zdraví“, Horizont Evropa a Digitální Evropa.

  • Prevence prostřednictvím opatření zaměřených na klíčové rizikové faktory, jako je tabák (s cílem zajistit, aby do roku 2040 používalo tabák méně než 5 % populace), škodlivá konzumace alkoholu, znečištění životního prostředí a nebezpečné látky. Kromě toho bude v rámci kampaně „Zdravý životní styl pro všechny“ propagována zdravá výživa a fyzická aktivita. V zájmu prevence nádorových onemocnění způsobených infekcemi je cílem Plánu boje proti rakovině do roku 2030 v EU naočkovat alespoň 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit očkování chlapců.

  • Včasné odhalení rakoviny zlepšením přístupu k diagnostice a její kvality a podpora členských států, aby byl do roku 2025 nabídnut screening 90 % populace EU, která má nárok na screening rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku. Na podporu dosažení tohoto cíle bude předložen nový EU podporovaný program pro screening rakoviny.

  • Diagnostika a léčba prostřednictvím opatření k zajištění lépe integrované a komplexní onkologické péče a řešení nerovného přístupu ke kvalitní péči a lékům. Do roku 2030 by 90 % způsobilých pacientů mělo mít přístup k národním komplexním onkologickým centrům propojeným prostřednictvím nové sítě EU. Kromě toho bude do konce roku 2021 zahájena nová iniciativa „Diagnostika a léčba rakoviny pro všechny“, která má pomoci zlepšit přístup k inovativní diagnostice a léčbě rakoviny, a Evropská iniciativa pro pochopení rakoviny (UNCAN.eu) pomůže identifikovat osoby, u nichž existuje vysoké riziko, že se u nich vyskytnou běžná nádorová onemocnění.

  • Zlepšení kvality života stávajících a bývalých onkologických pacientů, včetně rehabilitace, případného opakovaného výskytu nádoru, metastázujících onemocnění a opatření na podporu sociální integrace a návratu do práce. Bude zahájena iniciativa „Lepší život pro onkologické pacienty“, která se zaměří na následnou péči.

Dále bude na podporu nových technologií, výzkumu a inovací vytvořeno nové znalostní onkologické centrum, které pomůže na úrovni EU koordinovat vědecké a technické iniciativy související s rakovinou. Bude zahájena Evropská iniciativa zobrazování rakoviny, jejímž cílem bude podporovat vývoj nových počítačově podporovaných nástrojů ke zlepšení personalizované medicíny a inovativních řešení.

Zvláštní pozornost má být věnována dětem – bude zahájena „Iniciativa pomoci dětským onkologickým pacientům“, jejímž cílem bude zajistit, aby děti měly přístup k rychlé a optimální detekci, diagnóze, léčbě a péči. Za účelem identifikace vývoje situace, rozdílů a nerovností mezi členskými státy a regiony bude v roce 2021 rovněž zřízen Registr nerovností v oblasti rakoviny.

Předpokládaný další vývoj

Jednotlivé iniciativy budou průběžně analyzovány.

Odkazy

Komise představila akční plán SAMIRA

  • Bezpečné lékařské využívání radiologických a nukleárních technologií představuje podle EU velmi užitečný nástroj.

  • Akční plán má zajistit, že EU bude i nadále celosvětovým lídrem v dodávání radioizotopů pro lékařské účely a ve vývoji radiologické diagnostiky a léčby.

  • Radiologické zobrazování je nepostradatelné pro včasný záchyt rakoviny a její diagnózu.

  • Akční plán SAMIRA je naším prvním výstupem v rámci evropského plánu boje proti rakovině.

Commission Staff Working Document on a Strategic Agenda for Medical Ionising Radiation Applications (SAMIRA) (SWD(2021)14)

Pozadí

V boji proti rakovině sehrává zásadní úlohu řada jaderných a radiačních technologií. Mamografie, počítačová tomografie a další formy radiologického zobrazování jsou nepostradatelné pro všechny fáze prevence a léčby rakoviny. Radioterapie patří mezi nejúčinnější, nejefektivnější a nejpoužívanější druhy protinádorové léčby, které mají pacienti a lékaři k dispozici. Nukleární medicína se v onkologii běžně používá pro diagnostiku a následné sledování a stále více se využívá i pro léčbu.

Díky jedinečné dodavatelské síti, inovativnímu technologickému vývoji a silnému důrazu na klinický výzkum hraje EU v oblasti nukleární medicíny ústřední roli. EU je ve světě předním dodavatelem radioizotopů pro lékařské účely – u některých nejpoužívanějších radioizotopů činí její podíl na trhu více než 60 %. Také některé z nejdůležitějších farmaceutických a klinických posunů, ke kterým v poslední době došlo v oblasti nukleární onkologické léčby, měly svůj původ v EU.

Opatření a iniciativy v rámci akčního plánu SAMIRA vycházejí ze stávajícího legislativního rámce. Plán se bude realizovat prostřednictvím nástrojů a programů v oblasti energetiky, zdraví a výzkumu a inovací.

Klíčové a sporné body

Plán má zlepšit koordinaci na úrovni EU, zajistit, aby lidé v EU mohli využívat zdravotních přínosů radiologických a nukleárních technologií, a přispět k boji proti rakovině a dalším nemocem.

Akční plán SAMIRA zajišťuje, aby měli občané EU v rámci lékařské péče přístup k vysoce kvalitním radiologickým a nukleárním technologiím splňujícím nejvyšší bezpečnostní normy. Plán vytyčuje činnosti a opatření ve 3 klíčových oblastech: (1) zabezpečení dodávek radioizotopů pro lékařské účely; (2) zlepšení kvality a bezpečnosti záření v lékařství a (3) usnadnění inovací a technologického vývoje lékařských aplikací využívajících ionizující záření. Akční plán počítá s řadou opatření:

  • Komise zahájí Evropskou iniciativu pro radioizotopy, aby si Evropa udržela přední světovou pozici v dodávání radioizotopů pro lékařské účely a aby se napomohlo rychlejšímu vývoji a zavádění nových radioizotopů a výrobních metod.

  • Komise zavede Evropskou iniciativu pro kvalitu a bezpečnost lékařských aplikací využívajících ionizující záření, aby diagnostické a terapeutické využívání ionizujícího záření v členských státech splňovalo nejvyšší normy.

  • Komise zajistí součinnost mezi programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu a klastrem „Zdraví“ v rámci výzkumného programu EU Horizont Evropa, a to vypracováním a realizací plánu výzkumu pro lékařské využívání jaderných a radiačních technologií.

Předpokládaný další vývoj

EU bude hodnotit plnění stanovených opatření.

Odkazy

Krátce…

Komise schválila 2. smlouvu se společností Moderna

  • EU si chce zajistit až 2,6 mld. dávek vakcín.

  • Investice do vakcíny proti COVID-19 jsou pro společnosti vyvíjející očkovací látky vzhledem k velkým nákladům a vysoké míře neúspěchu značně rizikovým rozhodnutím.

Komise 17. 2. 2021 schválila 2. smlouvu s farmaceutickou společností Moderna, podle níž se jménem všech členských států EU nakoupí dalších 300 mil. dávek vakcíny (150 mil. v roce 2021 s možností dokoupení dalších 150 mil. v roce 2022). Nová smlouva rovněž umožňuje darovat vakcíny zemím s nižšími a středními příjmy nebo je přesměrovat do jiných evropských zemí. Smlouva se společností Moderna navazuje na rozsáhlé portfolio vakcín, které se budou v Evropě vyrábět, včetně již podepsaných smluv se společnostmi BioNTech/Pfizer, AstraZeneca, Sanofi-GSK, Janssen Pharmaceutica NV, Curevac a Moderna. Toto diverzifikované portfolio očkovacích látek má zajistit, že EU bude mít přístup k 2,6 mld. dávek. Komise udělila podmíněnou registraci vakcíně vyvinuté společnostmi BioNTech a Pfizer 21. 12. 2020, vakcíně společnosti Moderna 6. 1. 2021 a vakcíně společnosti AstraZeneca 29. 1. 2021 (více v příspěvku „EU chce zajistit přístup k potenciální očkovací látce”, Veřejné zdraví v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise dál jedná o vakcínách”, Veřejné zdraví v lednu 2021).

EU chce zajistit očkovací látky pro země s nízkými a středními příjmy

  • Nástroje COVAX účastní celkem 191 zemí, z čehož 92 tvoří ekonomiky s nízkými a středními příjmy.

  • Vakcíny budou pořizovány a dodávány do zemí prostřednictvím distribuční divize organizace UNICEF.

EU 19. 2. 2021 oznámila, že na nástroj COVAX poskytne dalších 500 mil. €, čímž se zdvojnásobí její dosavadní příspěvek na tuto celosvětovou iniciativu, jejímž cílem je zajistit přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám proti COVID-19 v zemích s nízkými a středními příjmy. Cílem nástroje COVAX je do konce roku 2021 zakoupit 2 mld. dávek, včetně alespoň 1,3 mld. dávek pro země s nízkými a středními příjmy, a pomoci vytvořit diverzifikované portfolio očkovacích látek, které bude dojednáno s různými dodavateli a bude zahrnovat různé vědecké technologie, dodací lhůty a ceny. Nástroj COVAX je mechanismus sdílení rizik: snižuje riziko pro výrobce, kteří investují, aniž by si byli jisti budoucí poptávkou, a snižuje riziko, že země nebudou schopny zajistit přístup k perspektivní vakcíně (více v příspěvku „EU získává prostředky v rámci globální reakce na koronavirus”, Vnější obchodní vztahy v květnu 2020 a v příspěvku „Komise podepsala několik kontraktů kvůli vakcínám”, Veřejné zdraví v září 2020). Nový závazek přibližuje EU k cíli, který byl v souvislosti s nástrojem COVAX stanoven, tj. zajistit do konce letošního roku 1,3 mld. dávek pro 92 zemí s nízkými a středními příjmy. Jedním z hlavních přispěvatelů nástroje je tým Evropa (Team Europe), jenž se zavázal poskytnout více než 2,2 mld. €, včetně dalších 900 mil. €, které přislíbilo Německo. Oznámený příspěvek se skládá z nového grantu EU ve výši 300 mil. € a z 200 mil. € ve formě záruk z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), které budou zajišťovat úvěr od EIB. Příspěvek je podmíněn přijetím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) Radou a EP. Úvěr EIB se zárukami z fondu EFSD+ musí schválit správní rada EIB. Tyto prostředky doplní předchozí grant ve výši 100 mil. € a záruky ve výši 400 mil. € z rozpočtu EU. Nástroje COVAX účastní celkem 191 zemí, z čehož 92 tvoří ekonomiky s nízkými a středními příjmy, které mají nárok na přístup k očkovacím látkám proti COVID-19 prostřednictvím předběžné tržní záruky COVAX aliance GAVI. Většina z nich se nachází v Africe. Prostřednictvím těchto příspěvků zajistí Komise a její partneři možnosti nákupu budoucích očkovacích látek proti COVID-19 všem účastníkům nástroje. Vakcíny mají být pořizovány a dodávány do zemí prostřednictvím distribuční divize organizace UNICEF a revolvingového fondu pro přístup k očkovacím látkám Panamerické zdravotnické organizace (PAHO). Rychlý vývoj bezpečných a účinných očkovacích látek proti COVID-19 je ukázkou toho, že k řešení nejnaléhavějších problémů naší doby mohou přispět multilateralismus a partnerství za účasti více aktérů.

Evropská rada jednala o onemocnění COVID-19 a o otázkách zdraví

  • Představitelé členských států se shodli na tom, že je potřeba dále dodržovat přísná omezení.

  • Dle Evropské rady musí být zajištěn neomezený tok zboží a služeb v rámci jednotného trhu, včetně využití tzv. zelených pruhů.

Evropská rada 25. 2. 2021 jednala o pandemii koronaviru a o otázkách zdraví. Lídři EU se shodli na tom, že: (1) Epidemiologická situace je stále vážná a nové varianty viru přinášejí další výzvy; (2) Cesty, které nejsou nezbytně nutné, musejí prozatím zůstat omezeny; (3) EU musí uspíšit schvalování, výrobu a distribuci vakcín a urychlit také očkování; (4) Je potřeba pokračovat v práci na společném přístupu k očkovacím průkazům; (5) Je načase začít posilovat odolnost systému zdravotní péče; (6) Přednostně je třeba zajistit, aby EU disponovala prostředky, které jí umožní zabezpečit dostatečné množství očkovacích látek a kritických dodávek pro všechny členské státy, poskytovat podporu celému procesu vývoje bezpečných a účinných očkovacích látek a léků, a to i prostřednictvím včasných investic do výrobních kapacit, a optimálně využívat dat velkého objemu a digitálních technologií pro potřeby lékařského výzkumu a zdravotní péče; (7) Vyzve Komisi, aby do června 2021 předložila zprávu o poznatcích doposud získaných v souvislosti s pandemií COVID-19; a (8) Mnohostranná spolupráce na celosvětové úrovni má pro řešení dnešních i budoucích zdravotních hrozeb zásadní význam.