Vnitřní trh v listopadu 2020

Komise navrhla opatření na podporu sdílení dat

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on European data governance – Data Governance Act (COM(2020) 767)

• Komise 25. 11. 2020 navrhla nová pravidla pro správu dat, která mají přispět k lepšímu využití potenciálu stále většího objemu dat. Nařízení má usnadnit sdílení dat mezi různými odvětvími a po celé EU.

Pozadí

Návrh je prvním výstupem v rámci evropské strategie pro data, jejímž cílem je uvolnění hospodářského a společenského potenciálu dat a technologií, jako je umělá inteligence, při současném dodržování pravidel a hodnot EU – např. v oblasti ochrany údajů, duševního vlastnictví a obchodního tajemství (více v příspěvku „Komise představuje strategie zaměřenou na data a umělou inteligenci”, Informační společnost v únoru 2020). Komise představuje strategii zaměřenou na data a umělou inteligenci. Strategie bude stavět na velikosti jednotného trhu jako prostoru, v němž mohou data proudit napříč EU a odvětvími podle jasných, praktických a spravedlivých pravidel pro přístup a opakované použití. Návrh podporuje širší mezinárodní sdílení dat za podmínek, které zajišťují soulad s evropským veřejným zájmem a oprávněnými zájmy poskytovatelů dat.

Očekává se, že v roce 2021 budou následovat konkrétnější návrhy týkající se datových prostorů, které budou doplněny aktem o datech na podporu sdílení dat mezi podniky navzájem a mezi podniky a vládami.

Klíčové a sporné body

Dle strategie pro data má nařízení vytvořit základ pro nový evropský způsob správy dat, který bude v souladu s hodnotami a zásadami EU, jako je ochrana osobních údajů, ochrana spotřebitele a pravidla hospodářské soutěže. Představuje alternativní model k postupům zpracování dat velkých technologických platforem, které mohou díky svým obchodním modelům zahrnujícím kontrolu velkého množství dat získat vysoký stupeň tržní síly. V zájmu zvýšení důvěry spočívá tento nový přístup v modelu založeném na neutralitě a transparentnosti zprostředkovatelů dat, kteří jsou organizátory sdílení nebo sdružování dat. Aby byla tato neutralita zajištěna, zprostředkovatel sdílení dat by neměl moci s daty obchodovat na vlastní účet (např. prodávat je jiné společnosti nebo využívat je pro vývoj vlastního produktu založeném na těchto datech) a bude muset splňovat požadavky.

Nařízení zahrnuje:

• opatření ke zvýšení důvěry ve sdílení dat, jelikož právě nedostatek důvěry představuje v současné době hlavní překážku a vede k vysokým nákladům;

• vytvoření nových pravidel EU týkajících se neutrality, která umožní novým zprostředkovatelům dat fungovat jako důvěryhodní organizátoři sdílení dat;

• opatření, jež mají usnadnit opakované použití určitých dat v držení veřejného sektoru. Například opakované použití údajů o zdravotním stavu by mohlo uspíšit výzkum léčby vzácných nebo chronických onemocnění;

• prostředky, které mají dát Evropanům kontrolu nad využitím dat, která vytvářejí. Pro podniky i jednotlivce má být totiž snazší a bezpečnější zpřístupnit za jasně daných podmínek svá data pro širší společné dobro.

Předpokládaný další vývoj

Očekává se, že v roce 2021 budou následovat konkrétnější návrhy týkající se datových prostorů, které budou doplněny aktem o datech na podporu sdílení dat mezi podniky navzájem a mezi podniky a vládami.

Odkazy

• Komise navrhuje opatření na podporu sdílení dat a evropských datových prostorů

• Nařízení o správě dat – otázky a odpovědi

Komise přijala Akční plán pro duševní vlastnictví

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Making the most of the EU’s innovative potential An intellectual property action plan to support the EU’s recovery and resilience (COM(2020)760)

• Komise 25. 11. 2020 přijala nový akční plán pro duševní vlastnictví. Tento plán by měl podnikům pomoci co nejlépe zúročit jejich vynálezy.

Pozadí

V nové průmyslové strategii EU přijaté v březnu 2020 byla uznána potřeba politiky EU v oblasti duševního vlastnictví, která by pomohla zachovat a posílit technologickou suverenitu EU a prosadit rovné podmínky na celosvětové úrovni, a bylo v ní také oznámeno přijetí akčního plánu (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020). V listopadu 2020 Rada vyzvala Komisi, aby předložila návrhy budoucí politiky EU v oblasti duševního vlastnictví.

Koronavirová krize jasně ukázala určitou závislost na klíčových inovacích a technologiích. Akční plán tyto problémy řeší a zároveň má zajistit, aby bylo klíčové duševní vlastnictví možné zpřístupnit v dobách krize. Krize rovněž ukázala určitou závislost na klíčových inovacích a technologiích.

Nehmotná aktiva, jako jsou výzkum a vývoj, vynálezy, umělecké a kulturní výtvory, značky, software, vzory, patenty, know-how, podnikové procesy a data, jsou základními kameny znalostní ekonomiky. V posledních 2 desetiletích vzrostl objem ročních investic do „aktiv duševního vlastnictví“ v EU o 87 %, kdežto objem hmotných (nebytových) investic se zvýšil jen o 30 %. Investice do nehmotných aktiv byly rovněž výrazně méně ovlivněny předchozí hospodářskou krizí (která začala v roce 2008).

Odvětví, která intenzivně využívají duševní vlastnictví, hrají zásadní úlohu v ekonomice EU včetně podílu na zaměstnanosti. Tato odvětví v současnosti představují téměř 45 % evropského HDP a přímo přispívají ke vzniku téměř 30 % všech pracovních míst. Mnohé evropské ekosystémy nemohou bez účinné ochrany duševního vlastnictví a účinných nástrojů pro obchodování s nehmotnými aktivy prosperovat.

Odvětví intenzivně využívající duševní vlastnictví představují 45 % veškerého HDP a 93 % veškerého vývozu z EU a rovněž přidaná hodnota duševního vlastnictví ve většině evropských průmyslových ekosystémů roste. Žádosti o ochranu duševního vlastnictví jsou celosvětově na vzestupu, protože nehmotná aktiva hrají stále významnější úlohu v globální soutěži o vedoucí technologické postavení.

Klíčové a sporné body

Konkrétně akční plán stanovuje kroky, jejichž cílem je zlepšení ochrany duševního vlastnictví, podpora využívání duševního vlastnictví MSP, snadnější sdílení duševního vlastnictví v zájmu většího využívání technologií v průmyslu, boj proti padělání a lepší prosazování práv duševního vlastnictví a podpora rovných podmínek na celosvětové úrovni. Cílem akčního plánu je zajistit podporu oživení a odolnosti ekonomiky EU v klíčových hospodářských oblastech.

1. Zlepšení ochrany duševního vlastnictví

Akční plán navrhuje modernizovat řadu stávajících nástrojů ochrany duševního vlastnictví a přizpůsobit je digitálnímu věku, včetně vylepšení dodatkových ochranných osvědčení (SPC) pro patentované léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin a modernizace ochrany vzorů EU. Usiluje o posílení ochrany zemědělských zeměpisných označení a současně zvažuje proveditelnost systému ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské produkty na úrovni EU. Komise rovněž zahajuje odvětvový dialog s cílem řešit dopad nových technologií (jako je umělá inteligence a blockchain) na systém duševního vlastnictví. V akčním plánu je obsažena výzva, aby členské státy rychle zavedly jednotný patentový systém k vytvoření jednoho kontaktního místa pro patentovou ochranu a její vymáhání v celé EU. Tím se má zajistit přístup podniků k rychlým, účinným a cenově dostupným nástrojům ochrany a snížit přetrvávající roztříštěnost a složitost stávajícího systému.

2. Podpora využívání duševního vlastnictví MSP

Pouze 9 % MSP podá žádost o ochranu duševního vlastnictví. Aby mohly menší podniky ze svých nehmotných aktiv lépe těžit, navrhuje Komise opatření ke zlepšení informovanosti a poradenství. Komise rovněž chce poskytnout poradenství a pomoc v oblasti duševního vlastnictví všem účastníkům výzkumných a inovačních programů financovaných z prostředků EU.

3. Snadnější sdílení duševního vlastnictví

Akční plán má za cíl chránit nehmotná aktiva, ale snaží se také zlepšit přístup ke klíčovým nehmotným aktivům, na nichž závisí ekonomika a společnost. Komise uznává významnou úlohu, jakou systém duševního vlastnictví může hrát při řešení mimořádných zdravotních situací, jako je pokračující koronavirová pandemie, a navrhuje proto opatření, která usnadní sdílení klíčového duševního vlastnictví v dobách krize a zároveň zajistí návratnost investic. Komise má rovněž pracovat na zlepšení infrastruktury autorských práv a učiní kroky k lepší mobilizaci dat chráněných duševním vlastnictvím. Plánuje navrhnout způsoby zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti při licencování patentů nezbytných k dodržení technických norem (SEP).

4. Boj proti padělání a lepší prosazování práv duševního vlastnictví

Dovoz padělaného a pirátského zboží činí 6,8 % HDP EU. Komise plánuje zlepšit účinné a vyvážené prosazování práv duševního vlastnictví. Měla by vytvořit soubor nástrojů EU proti padělání. Tím se má podpořit a usnadnit účinná spolupráce mezi držiteli práv duševního vlastnictví, zprostředkovateli (jako jsou internetová tržiště) a orgány prosazování práva a rozšířitosvědčené postupy a využívání vhodných nástrojů a nových technologií.

5. Podpora rovných podmínek na celosvětové úrovni

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví sice představují 93 % vývozu zboží z EU, ale podniky z EU se při své činnosti ve třetích zemích stále potýkají s velkými problémy. K řešení těchto problémů chce Komise posílit postavení EU jakožto tvůrce celosvětových standardů v oblasti duševního vlastnictví.

Předpokládaný další vývoj

Akční plán bude posouzen členskými státy v Radě a EP.

Odkazy

• Informativní přehled o Akčním plánu pro duševní vlastnictví

• Akční plán pro duševní vlastnictví

• Hodnotící zpráva o legislativě týkající se dodatkových ochranných osvědčení

• Situační studie o potenciálně nezbytných patentech oznámených Evropskému ústavu pro telekomunikační normy (ETSI)

• Hodnotící zpráva o Středisku pro sledování porušování práv duševního vlastnictví

• Pilotní studie pro posuzování nezbytnosti patentů SEP

• Studie o trendech a vývoji v oblasti umělé inteligence

• Studijní zpráva o proveditelnosti a analýze „Impact Licensing Initiative“ pro přístup k technologiím během zdravotní krize

• Úvodní posouzení dopadů legislativy o vzorech

• Otázky a odpovědi

• Komise přijala Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu odolnosti a oživení ekonomiky EU

Krátce…

Rada přijala závěry týkající se oživení průmyslu

Rada 16. 11. 2020 přijala závěry týkající se způsobů oživení po krizi COVID-19. Chce dosáhnout “dynamičtějšího, odolnějšího a konkurenceschopnějšího evropského průmyslu”. Rada ve svých závěrech zdůrazňuje, že evropská solidarita je nezbytná, aby EU zvládla rychlé, udržitelné a inkluzivní hospodářské oživení a zajistila dlouhodobě udržitelnou budoucnost pro odvětví EU, která jsou zasažena pandemií COVID-19. Rada znovu zopakovala, že ekologická a digitální transformace a hospodářské oživení EU by měly být založené na zásadách konkurenceschopnosti, integrace jednotného trhu, udržitelnosti, soudržnosti, inkluzivnosti, oběhovosti a ochrany životního prostředí, solidarity a dodržování sociálních norem. Rada se domnívá, že odpovědí na ekonomické dopady krize COVID-19 a rostoucí mezinárodní konkurenci musí být těsnější a intenzivnější evropská spolupráce a integrace, která povede k vytvoření udržitelného, atraktivního a konkurenceschopného podnikatelského prostředí. Takové prostředí by mělo zahrnovat: (1) plně fungující, prohloubený a posílený jednotný trh, mimo jiné i v odvětví služeb; (2) skutečně rovné podmínky pro evropské podniky, aby mohly soutěžit na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni v rámci globálních hodnotových řetězců; (3) celosvětově vedoucí, bezpečnou, odolnou a interoperabilní datovou infrastrukturu a komunikační sítě; (4) prohlubování dovedností a změn kvalifikace, odborné přípravy a zaměstnatelnosti pracovníků; (5) dobře fungující evropský systém normalizace; (6) vedoucí postavení EU v oblasti technologií; (7) inteligentní specializaci; (8) udržitelnost; (9) posílené evropské hodnotové řetězce a (10) zabezpečení dodávek surovin v Evropě. Rada Komisi vyzvala, aby do konce března 2021 definovala klíčové ukazatele výkonnosti ke sledování průmyslové strategie a konkurenceschopnosti. Rada Komisi také požádala, aby před zasedáním Evropské rady v březnu 2021 předložila aktualizaci své nové průmyslové strategie (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020).

Poslanci žádají změny v průmyslové strategii

EP 25. 11. 2020 přijal poměrem 486:109:102 zprávu, ve které poslanci vyzývají Komisi, aby předložila revidovanou průmyslovou strategii Důvodem je to, že původní strategie zveřejněná v březnu 2020 byla předložena v počátcích pandemie COVID-19 a před vytvořením plánu EU Next Generation (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu”, Vnitřní trh v březnu 2020). Proto není možné, aby tato strategie reagovala na krizi. Nová strategie by měla mít 2 odlišné fáze, jedna se bude zaměřovat na obnovu a druhá na rekonstrukci a odolnost. První by se měla zaměřit na zachování hladkého fungování jednotného trhu, zejména rekapitalizaci podniků, a záchranu pracovních míst. Druhá fáze by se měla zaměřit na pomoc při rekonstrukci a transformaci evropského průmyslu sledováním cílů dvojí transformace a posilováním průmyslové suverenity EU a její strategické autonomie. To bude dle EP vyžadovat obrovské investice do výzkumu a inovací.