10.03.2021
Euroskop

EU chce zlepšit synergii mezi mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem, Byla přijata nová pravidla reagující na ukončení poskytování finanční referenční sazby LIBOR, Komise chce oživit kapitálové trhy, Komise plánuje prodloužení ochranných opatření týkajících se výrobků z oceli

  • Komise se má „zasazovat o vzájemné obohacování civilního, obranného a kosmického průmyslu“

  • Rada přijala změny o referenčních hodnotách

  • Rada přijala změny týkající se finančních trhů

  • Komise posoudí pravidla v oblasti pravidel týkajících se oceli

EU chce zlepšit synergii mezi mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem

  • Financování EU poprvé nabízí příležitosti k posílení evropských inovací.

  • EU má podporovat napříč EU inovace začínajících podniků.

  • Komise oznámila 11 cílených opatření, která se zaměřují na interakci mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Action Plan on synergies between civil, defence and space industries (COM(2021)70)

Pozadí

Komise se má „zasazovat o vzájemné obohacování civilního, obranného a kosmického průmyslu“ a „zaměřit se na zlepšení vazby mezi vesmírem a obranou a bezpečností“. Za tímto účelem byl v březnu 2020 v průmyslové strategii (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“”, Vnitřní trh v březnu 2020) oznámen akční plán týkající se součinnosti mezi odvětvími civilních, obranných a kosmických technologií, a to i na úrovni programů, technologií, inovací a začínajících podniků.

Rada EU ve svých závěrech o bezpečnosti a obraně z června 2020 uvítala „výzvu k větší součinnosti mezi civilním a obranným průmyslem, včetně kosmické oblasti, v programech EU, při současném respektování odlišné povahy a právních základů příslušných programů a iniciativ EU, včetně civilní povahy evropských vesmírných programů, s cílem dosáhnout účinnějšího využívání zdrojů a technologií a úspor z rozsahu.“

Rostoucí objem investic do civilních, obranných nebo kosmických technologií může EU pomoci udržet si svou průmyslovou základnu, reagovat na geopolitickou soutěž a posílit svou technologickou suverenitu.

Klíčové a sporné body

Akční plán byl vypracován se zřetelem k tomu, že financování EU poprvé nabízí příležitosti k posílení evropských inovací, protože zkoumá a využívá potenciál technologií na rozhraní mezi obranným, kosmickým a civilním použitím, jako jsou např. cloud computing, procesory, umělá inteligence či kybernetické a kvantové technologie.

Hlavní cíle akčního plánu:

  • posílit doplňkovost mezi příslušnými programy EU a nástroji, které se týkají výzkumu, vývoje a zavádění technologií, s cílem zvýšit efektivitu investic a účinnost výsledků (synergie),
  • prosazovat, aby unijní financování výzkumu a vývoje, a to i v oblasti obrany a vesmíru, mělo i vedlejší hospodářské a technologické přínosy pro evropské občany v civilní oblasti (tzv. produkty spin-off) a
  • usnadnit naopak využívání výsledků výzkumu v civilním průmyslu a inovací v civilní oblasti v projektech evropské obranné spolupráce (tzv. produkty spin-in).

S ohledem na tyto cíle Komise oznámila 11 cílených opatření, která se zaměřují na interakci mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem. Smyslem těchto opatření je zejména:

  • vytvořit rámec, který posílí synergie a vzájemné obohacování mezi všemi příslušnými programy a nástroji EU, například v oblasti digitálních technologií, cloud computingu a procesorů,
  • systematicky a konzistentně koncipovat vývoj kritických technologií, přičemž nejdříve se kritické technologie identifikují a určí se u nich, co mají do budoucna umět, poté se vypracují technologické plány a nakonec se spustí stěžejní projekty, jejichž cílem je snižovat závislost, podporovat normalizaci a interoperabilitu, stimulovat přeshraniční spolupráci, vytvořit nové hodnotové řetězce a reagovat na společenské a strategické potřeby EU,
  • podporovat napříč EU inovace začínajících podniků, MSP a výzkumných a technologických organizací tím, že se jim – mimo jiné zřízením sítě „inovačních inkubátorů“ – má usnadnit přístup k novým příležitostem,
  • připravit spuštění 3 projektů, které mohou přinést zásadní změny: cílem projektu týkajícího se technologie dronů je posílit konkurenceschopnost průmyslu EU v této kritické a s obranou úzce související technologické oblasti. Projekt bezpečné kosmické konektivity by pak měl zajistit odolný a na kvantovém šifrování založený systém vysokorychlostního připojení pro všechny v EU. Účelem projektu řízení kosmického provozu je jednak bránit kolizím, ke kterým může docházet v důsledku rostoucího počtu družic a stále většího množství kosmického smetí, a jednak zajišťovat autonomní přístup do vesmíru.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat plnění stanovených cílů.

Odkazy

Krátce…

Byla přijata nová pravidla reagující na ukončení poskytování finanční referenční sazby LIBOR

  • Důvodem změn je očekávané postupné rušení londýnské mezibankovní nabídkové sazby (LIBOR), k němuž má dojít do konce roku 2021.

  • Subjekty podléhající dohledu EU budou moci referenční hodnoty třetích zemí používat do konce roku 2023

Rada 2. 2. 2021 přijala změny nařízení č. 1011/2016 o referenčních hodnotách, které reagují na ukončení poskytování finančních referenčních hodnot. Důvodem provedení těchto změn je očekávané postupné rušení londýnské mezibankovní nabídkové sazby (LIBOR), k němuž má dojít do konce roku 2021. Nová pravidla mají snížit právní nejistotu a zamezit rizikům pro finanční stabilitu tím, že zajistí, aby v době, kdy se přestane používat systémově významná referenční hodnota, mohla být zavedena statutární náhradní sazba. Nový rámec svěřuje Komisi pravomoc nahradit tzv. referenční hodnoty s kritickým významem, které by mohly ovlivnit stabilitu finančních trhů v EU, a další relevantní referenční hodnoty, pokud by jejich zrušení vedlo k závažnému narušení fungování finančních trhů v EU. Komise bude mít rovněž možnost nahradit referenční hodnoty třetích zemí, pokud by ukončení jejich poskytování vedlo k závažnému narušení fungování finančních trhů nebo by představovalo systémové riziko pro finanční systém v EU. Nová pravidla se rovněž vztahují na nahrazení referenční hodnoty označené za referenční hodnotu s kritickým významem v jednom členském státě prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů. Změny nařízení o referenčních hodnotách navíc prodlužují přechodné období pro používání referenčních hodnot třetích zemí do doby, než budou uplatňována nová pravidla pro používání těchto referenčních hodnot. Subjekty podléhající dohledu EU budou moci referenční hodnoty třetích zemí používat do konce roku 2023. Komise může toto období dále prodloužit do konce roku 2025 prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, který musí být přijat do 15. 6. 2023, pokud ve zprávě, která má být předložena ve stejné lhůtě, prokáže, že je to nezbytné.

Komise chce oživit kapitálové trhy

  • Změny snižují požadavky na informace o nákladech a poplatcích, které musí být poskytovány profesionálním investorům.

  • Kapitálové trhy jsou pro oživení klíčové.

Rada 15. 2. 2021 přijala cílené změny směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) II (směrnice MiFID II č. 65/2014) a nařízení o prospektu s cílem usnadnit rekapitalizaci podniků EU na finančních trzích (nařízení č. 1129/2017 o prospektu) v reakci na důsledky krize COVID-19. Spolu s úpravami pravidel pro sekuritizaci jsou tato opatření součástí balíku týkajícího se oživení kapitálových trhů, na němž se Rada a EP dohodly koncem roku 2020. Cílem je usnadnit kapitálovým trhům podporu hospodářského oživení po pandemii (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům“, Vnitřní trh v dubnu 2020 a v příspěvku „Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení”, Vnitřní trh v červenci 2020). Pravidla směrnice MiFID II byla změněna tak, aby cíleně zjednodušila požadavky na informace a zároveň zajistila ochranu investorů. Změny např. snižují požadavky na informace o nákladech a poplatcích, které musí být poskytovány profesionálním investorům a způsobilým protistranám. Rovněž bude postupně rušeno poskytování informací o investicích v papírové podobě, s výjimkou případů, kdy o tuto formu požádají retailoví investoři. Nová pravidla mají umožnit bankám a finančním podnikům spojit náklady na výzkum a provádění, pokud jde o výzkum týkající se emitentů s malou a střední tržní kapitalizací. Další změny zahrnují úpravy režimu limitů pozic pro komoditní deriváty s cílem podpořit vznik a růst trhů s komoditními deriváty denominovanými v eurech. Nařízení o prospektu bylo změněno zejména s cílem vytvořit nový „prospekt EU pro oživení“. Tento kratší prospekt má podnikům usnadnit získávat kapitál, aby pokryly potřebné financování, a zároveň zajistí, aby byly investorům poskytovány odpovídající informace. Prospekt pro oživení má být k dispozici pro navýšení kapitálu až na 150 % nesplaceného kapitálu během 12 měsíců. Nový režim má platit do konce roku 2022. Změny směrnice MiFID II vstoupí v platnost 1. dnem po jejich zveřejnění a členské státy budou povinny je provést ve vnitrostátním právu do 9 měsíců od tohoto data. Tato opatření bude možné začít uplatňovat 12 měsíců po vstupu směrnice v platnost. Změny nařízení o prospektu vstoupí v platnost 20. dnem po jejich zveřejnění. O změnách unijního rámce pro sekuritizaci má hlasovat EP svém březnovém plenárním zasedání.

Komise plánuje prodloužení ochranných opatření týkajících se výrobků z oceli

  • Komise zavedla prozatímní ochranné opatření týkající se dovozu některých výrobků z oceli v červenci 2018.

  • Komise ve svém šetření určí, zda je ochranné opatření i nadále nezbytné.

Komise 26. 2. 2021 zahájila šetření, ve kterém posoudí, zda má být po červnu 2021 prodlouženo ochranné opatření, které v současné době platí pro dovoz některých výrobků z oceli. Toto šetření reaguje na řádně odůvodněnou žádost 12 členských států EU. V souladu s pravidly EU a WTO Komise ve svém šetření určí, zda je ochranné opatření i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě pro ocelářský průmysl v EU nebo k nápravě této újmy a zda výrobní odvětví provádí příslušná přizpůsobení. Během šetření se bude rovněž posuzovat zájem EU. Komise zavedla prozatímní ochranné opatření týkající se dovozu některých výrobků z oceli v červenci 2018. Jeho cílem bylo zabránit hospodářským škodám pro výrobce oceli v EU vzhledem k riziku dalšího nárůstu dovozu souvisejícího mimo jiné se zavedením obchodních omezení USA na výrobky z oceli. Opatření je plně v souladu se závazky WTO a Komise jej potvrdila počátkem roku 2019 na období do konce června 2021. Má podobu celních kvót, které vycházejí z tradičních obchodních toků. Po vyčerpání dané kvóty se na dovoz uvalí clo ve výši 25 %. Komise fungování opatření dvakrát přezkoumala (v říjnu 2019 a červenci 2020). Nedávno upravila objemy celních kvót tak, aby odrážely odchod VB z celní unie EU k 1. 1. 2021. Všechny zúčastněné strany mají 15 dnů na předložení svých stanovisek. Poté se budou moci vyjádřit i k podáním jiných stran. Komise rovněž vydala dotazníky pro výrobce v EU, aby zhodnotila jejich hospodářskou situaci. Následně předloží návrh, o kterém budou hlasovat členské státy. Součástí řízení mají být rovněž konzultace s vládami třetích zemí. Rozhodnutí bude muset být přijato do konce června 2021.