Žijeme ve světě, kdy jakákoliv informace viděná na internetu může být pravda, ale také mýtus. Dokážete odlišit pravdu od výmyslu?

Tuzemák neboli tuzemský rum vzbudil začátkem 21. století rozruch napříč společností. Ve veřejném prostoru totiž kolovala informace, že Evropská unie chce nápoj zakázat. V prodejnách nicméně zůstal. Jak to tedy bylo?

Aby se zabránilo klamání spotřebitelů, sjednotila Evropská unie pravidla pro pojmenovávání lihovin. Evropské předpisy dovolují označovat jako rum jen destilát z cukrové třtiny nebo její melasy. To ale tuzemák nesplňuje, vyrábí se totiž z řepného lihu a dochucuje rumovou esencí. Výrobci proto začali používat označení „tuzemák“ nebo „tuzemský“, které zůstalo zachováno dodnes. Samotný nápoj se nezakázal ani nezměnil své složení – jiné je pouze jeho označení. Tuzemák se tedy dál běžně vyrábí a prodává.

Změna názvu byla tehdy ve veřejném prostoru interpretována jako příklad údajného „zasahování Bruselu“ do českých tradic. Na sociálních sítích, webových stránkách nebo skrz řetězové emaily se začaly šířit tvrzení, že „EU zakázala český rum“, přestože šlo pouze o upravování terminologie podle mezinárodních standardů.

Fakta vs. mýty

Tuzemák nebyl zakázán. Nesmí se ale označovat jako „rum“.
Nařízení EU upravuje jen terminologii a složení lihovin.
Chuť a výroba zůstaly stejné jako dříve.
Tuzemák se běžně vyrábí a prodává dodnes.

Takže jednoduše: Brusel tuzemák nezakázal — jen mu dal nové jméno.

Zajímají Vás další mýty o EU? Sledujte náš instagram a novou sérii Věřte nevěřte.