10.04.2021
Euroskop

Komise představila strategii práv osob se zdravotním postižením, EU požaduje stejné odměny za stejnou práci, Komise se zabývala evroským pilířem sociálních práv, EU představila první strategii týkající se práv dětí, Komise v členských státech podporuje reformy v rámci Nástroje pro technickou podporu, Pandemie má negativní dopad na ženy, EU získala dalších 9 mld. € v rámci nástroje SURE, Komise vyplatila další prostředky z nástroje SURE, Nástroj SURE slaví úspěch

  • Osoby se zdravotním postižení mají mít lépe zajisštěná práva

  • Za stejnou práci mají být poskytnuty stejné odměny

  • EU pokračuje v budování evropským sociálním pilířem

  • Práva dětí maí být posilněna

  • EU podpoří reformy v členských státech

  • ženy v době pandemie trpí více

  • Sure pokračuje v získávání prostředků

  • Dáalší státy získaly prostředky ze SURE

  • Nástroj SURE je podle EU úspěšný

Komise představila strategii práv osob se zdravotním postižením

  • Komise předložila novou strategii týkající se osob se zdravotním postižením.

  • Nová strategie navazuje na Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020.

  • Osoby se zdravotním postižením mají stejné právo jako ostatní občané EU přestěhovat se do jiné země nebo se zapojit do politického života.

  • Osoby se zdravotním postižením mají právo žít nezávisle.

  • Komise má zřídit také platformu zdravotně postižených, která má sdružovat vnitrostátní orgány odpovědné za provádění úmluvy, organizace osob se zdravotním postižením a Komisi.

Union of Equality Strategy for the Rights of Persons with Disabilities2021-2030

Pozadí

Osoby se zdravotním postižením mají jako ostatní lidé právo zapojovat se do všech oblastí života. Za poslední roky se sice zlepšil přístup v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, zaměstnání, rekreačních aktivit a účasti na politickém životě, ale mnohé překážky stále přetrvávají.

Průlomem při prosazování práv osob se zdravotním postižením byla Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou OSN přijala v roce 2006. Jejími smluvními stranami jsou všechny členské státy a navíc se jedná o 1. úmluvu o lidských právech, kterou uzavřela rovněž EU. Strany úmluvy jsou povinny prosazovat, chránit a dodržovat lidská práva všech osob se zdravotním postižením a zajistit jejich rovnost podle zákona. S touto strategií poskytuje Komise rámec podporující opatření EU a členských států k provedení úmluvy.

Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 připravila půdu pro bezbariérovou Evropu, a to např. směrnicemi, jako je evropský akt přístupnosti, který vyžaduje, aby klíčové produkty a služby, jako jsou telefony, počítače, elektronické knihy, bankovní služby a elektronické komunikace, byly přístupné a použitelné pro osoby s různým zdravotním postižením (více v příspěvku „Osoby se zdravotním postižením by měly mít snazší přístup ke zboží a službám“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2015 a v příspěvku „Evropský akt přístupnosti schválila Rada”, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2017). Práva cestujících v EU zajišťují, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k silniční, letecké, železniční nebo námořní dopravě. Prostřednictvím politik mezinárodní spolupráce se EU rovněž ujala vedoucí úlohy na celosvětové úrovni při podpoře začleňování a plného zapojení osob se zdravotním postižením.

Klíčové a sporné body

Předložená strategie vychází z předchozí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a přispívá k provádění evropského pilíře sociálních práv (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017 a v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017). Strategie podporuje provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Desetiletá strategie stanoví klíčové iniciativy týkající se 3 hlavních témat:

  • Práva EU: Osoby se zdravotním postižením mají stejné právo jako ostatní občané EU přestěhovat se do jiné země nebo se zapojit do politického života. Na základě zkušeností s pilotním projektem, který probíhá v 8 zemích, navrhne Komise do konce roku 2023 pro všechny země EU evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který usnadní vzájemné uznávání statusu osob se zdravotním postižením mezi členskými státy, a pomůže tak osobám se zdravotním postižením využívat práva na volný pohyb. Komise bude rovněž úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit účast osob se zdravotním postižením ve volebním procesu v roce 2023.
  • Nezávislý život a samostatnost: Osoby se zdravotním postižením mají právo žít nezávisle a zvolit si, kde a s kým chtějí žít. Na podporu nezávislého života vypracuje Komise pokyny a zahájí iniciativu na zlepšení sociálních služeb.
  • Nediskriminace a rovné příležitosti: Cílem strategie je chránit osoby se zdravotním postižením před jakoukoli formou diskriminace a násilí. Jejím cílem je zajistit rovné příležitosti a přístup ke spravedlnosti, vzdělání, kultuře, sportu či cestovnímu ruchu. Rovný přístup musí být zaručen také ke všem zdravotnickým službám a zaměstnáním.

Komise má v roce 2022 zřídit evropské středisko zdrojů „AccessibleEU“, aby vybudovala znalostní základnu informací a osvědčených postupů týkajících se přístupnosti napříč odvětvími. Komise má zřídit také platformu zdravotně postižených, která má sdružovat vnitrostátní orgány odpovědné za provádění úmluvy, organizace osob se zdravotním postižením a Komisi, aby se podpořilo provádění strategie a posílila spolupráce a výměna informací při provádění úmluvy. Platforma má mít komplexní on-line přítomnost a zajistit kontinuitu činností v průběhu roku. Osoby se zdravotním postižením budou zapojeny do dialogu a budou součástí procesu provádění strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030.

EU plánuje využívat nástroje, jako je technická pomoc a finanční programy, podpora prostřednictvím delegací EU, politické dialogy a činnost na mnohostranných fórech, s cílem podpořit partnerské země v jejich úsilí o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a poskytnout pokyny k provádění cílů udržitelného rozvoje způsobem zohledňujícím začleňování těchto osob.

Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 přispívá k vytváření Unie rovnosti, stejně jako strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a strategický rámec EU pro romskou menšinu (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise představila akční plán pro integraci a začleňování”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020).

Předpokládaný další vývoj

Komise má problematiku zdravotního postižení začlenit do všech politik a hlavních iniciativ EU.

Odkazy

EU požaduje stejné odměny za stejnou práci

  • EU chce posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků.

  • Návrh týkající se transparentnosti odměňování je krokem k prosazování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci mezi ženami a muži.

  • Uchazeči o zaměstnání budou moci požadovat spravedlivou mzdu a seznámit se se svými právy a domáhat se jich.

  • Ženy si zaslouží náležité uznání, rovné zacházení a odpovídající ohodnocení své práce.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council to strengthen the application of the principle of equal pay for equal work or work of equal value between men and women through pay transparency and enforcement mechanisms (COM(2021)93)

  • Komise 4. 3. 2021 předložila návrh týkající se transparentnosti odměňování, který má zajistit, aby ženy a muži v EU byli za stejnou práci odměňováni stejně.

Pozadí

Právo na stejnou odměnu žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci je základní zásadou EU od přijetí Římské smlouvy v roce 1957. Požadavek na zajištění rovné odměny za práci je stanoven v čl. 157 SFEU a ve směrnici č. 54/2006 o dodržování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

Komise přijala v březnu 2014 doporučení o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti. Navzdory tomu zůstává účinné provádění a prosazování této zásady v praxi v EU velkou výzvou. EP a Rada opakovaně vyzvaly k přijetí opatření v této oblasti. V červnu 2019 vyzvala Rada Komisi, aby vypracovala konkrétní opatření ke zvýšení transparentnosti odměňování.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila jako jednu ze svých politických priorit pro tuto Komisi zavedení závazných opatření transparentnosti v odměňování. Tento závazek byl znovu potvrzen ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

Předložený návrh zohledňuje současnou nelehkou situaci zaměstnavatelů, zejména v soukromém sektoru, a zachovává proporcionalitu opatření a zároveň poskytuje flexibilitu MSP a vybízí členské státy, aby využívaly dostupné zdroje pro vykazování údajů.

Klíčové a sporné body

Návrh je politickou prioritou předsedkyně Komise a stanovuje opatření pro transparentnost odměňování, jako jsou informace o odměně pro uchazeče o zaměstnání, právo znát úrovně odměny pracovníků vykonávajících stejnou práci, jakož i povinnost velkých podniků podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů.

Návrh posiluje nástroje, které pracovníkům umožňují uplatňovat jejich práva, a usnadňuje přístup ke spravedlnosti. Zaměstnavatelé nemají mít možnost požadovat od uchazečů o práci informace o jejich minulých platech a budou muset na žádost zaměstnanců poskytnout anonymizované údaje týkající se odměňování. Zaměstnanci mají mít rovněž právo na náhradu za diskriminaci v odměňování.

Nová opatření, která zohledňují dopad pandemie COVID-19 jak na zaměstnavatele, tak na ženy, které byly zasaženy zejména tvrdě,mají zvýšit povědomí o podmínkách odměňování v rámci společnosti a poskytnout zaměstnavatelům a pracovníkům více nástrojů k řešení diskriminace v odměňování na pracovišti. Bude se řešit řada podstatných faktorů přispívajících ke stávajícím rozdílům v odměňování, což je důležité obzvláště během pandemie COVID-19, která prohlubuje nerovnosti mezi ženami a muži a vystavuje ženy většímu riziku chudoby.

Legislativní návrh se zaměřuje na 2 základní prvky rovného odměňování: (1) opatření k zajištění transparentnosti odměňování pro pracovníky a zaměstnavatele a (2) lepšího přístupu obětí diskriminace v odměňování ke spravedlnosti.

(1) Opatření k zajištění transparentnosti odměňování:

  • Transparentnost odměňování pro uchazeče o zaměstnání – Zaměstnavatelé budou muset v oznámení o volném pracovním místě nebo před pohovorem o zaměstnání poskytnout informace o počáteční úrovni odměny nebo jejím rozsahu. Zaměstnavatelé nebudou mít možnost zeptat se potenciálních pracovníků na jejich minulé platy.
  • Právo zaměstnanců na informace – Pracovníci budou mít právo požadovat od svého zaměstnavatele informace o výši své osobní odměny a o průměrných úrovních odměny, rozdělených podle pohlaví, pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou nebo rovnocennou práci.
  • Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů – Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci musí zveřejňovat informace o rozdílech v odměňování žen a mužů v jejich organizaci. Pro interní účely by měli rovněž poskytovat informace o rozdílech v odměňování žen a mužů podle kategorií pracovníků vykonávajících stejnou nebo rovnocennou práci.
  • Společné posouzení odměňování – Jestliže zprávy o odměňování odhalí rozdíly v odměňování žen a mužů ve výši nejméně 5 % a zaměstnavatel nebude moci tento rozdíl odůvodnit objektivními genderově neutrálními faktory, budou zaměstnavatelé muset ve spolupráci se zástupci zaměstnanců provést posouzení odměňování.

(2) Lepší přístup ke spravedlnosti pro oběti diskriminace v odměňování:

  • Náhrada pro pracovníky – Pracovníci, kteří byli diskriminováni v odměňování na základě pohlaví, mohou obdržet náhradu, včetně úplného vrácení dlužné mzdy a souvisejících odměn nebo plateb v naturáliích.
  • Důkazní břemeno na zaměstnavateli – Standardně bude na zaměstnavateli, a nikoli na pracovníkovi, aby prokázal neexistenci diskriminace v oblasti odměňování.
  • Sankce zahrnující pokuty – Členské státy by měly stanovit zvláštní sankce za porušení pravidla stejné odměny včetně minimální úrovně peněžité sankce.
  • Orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců mohou jednat jménem pracovníků v soudním nebo správním řízení a vést kolektivní pohledávky ve věci rovného odměňování.

Předpokládaný další vývoj

EU byl měla pokračovat ve snižování genderové nerovnosti.

Odkazy

Komise se zabývala evroským pilířem sociálních práv

  • Akční plán stanoví pro EU 3 hlavní cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030.

  • Mělo by být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20–64 let.

  • Nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy.

  • Akční plán vychází z rozsáhlých veřejných konzultací.

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv

Commission recommendation of 4.3.2021 on an effective active support to employment following the COVID-19 crisis (EASE) (C(2021)1372)

  • Komise 4. 3. 2021 představila Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, v němž klade důraz na pracovní místa a dovednosti pro budoucnost a připraví se půda pro spravedlivé, inkluzivní a odolné sociálně-ekonomické oživení.

Pozadí

EP, Rada a Komise vyhlásily v roce 2017 na summitu v Göteborgu evropský pilíř sociálních práv. V rámci tohoto pilíře je vymezeno 12 zásad a práv, které jsou důležité pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení v EU 21. století. Pilíř je strukturován do 3 kapitol: (1) rovné příležitosti a přístup na trh práce, (2) spravedlivé pracovní podmínky a (3) sociální ochrana a začlenění (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017).

Komise již předložila několik opatření vycházejících z pilíře, jako je evropská agenda dovedností, strategie pro rovnost žen a mužů, akční plán EU proti rasismu, balík na podporu zaměstnanosti mladých lidí a návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Dále předložila návrh směrnice o transparentnosti odměňování a novou Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. Další připravované kroky EU v roce 2021 mají mimo jiné zahrnovat evropskou záruku pro děti, nový strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, iniciativu ke zlepšení pracovních podmínek lidí pracujících prostřednictvím digitálních platforem a akční plán pro sociální ekonomiku.

Nový impuls v oblasti sociálních práv má využít dynamiku, kterou vytvořil VFR ve výši 1,8 bil. € a nástroj na podporu oživení NextGenerationEU. To zahrnuje podporu z Nástroje pro oživení a odolnost na financování soudržných balíků reforem a investic, které reagují na výzvy na trhu práce v oblasti dovedností a sociální výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017, v příspěvku „EU chce zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro občany EU“, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2019, v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2020, v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise představila akční plán pro integraci a začleňování”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020).

Akční plán vychází z rozsáhlých veřejných konzultací s více než 1 tis. písemnými příspěvky členských států, orgánů a institucí EU, regionů, měst, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, mezinárodních organizací, analytických středisek a občanů. Kromě toho Komise uspořádala specializované webináře s více než 1,5 tis. jednotlivými zúčastněnými stranami.

Klíčové a sporné body

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv nastiňuje konkrétní opatření k dalšímu provádění zásad evropského pilíře sociálních práv v rámci společného úsilí členských států a EU s aktivním zapojením sociálních partnerů a občanské společnosti. Navrhuje rovněž hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociální ochrany, jichž má být dosaženo do roku 2030.

Akční plán stanoví pro EU 3 hlavní cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030:

  1. Mělo by být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20–64 let.
  2. Nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy.
  3. Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl snížit alespoň o 15 mil.

Nové hlavní cíle pro rok 2030 jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a stanoví společné ambice pro silnou sociální Evropu. Společně s revidovaným srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů umožní Komisi sledovat, jakého pokroku členské státy dosáhly v rámci evropského semestru.

Komise rovněž předložila doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE) na podporu oživení doprovázeného intenzivním růstem pracovních míst. Tímto doporučením Komise poskytuje členským státům konkrétní pokyny ohledně politických kroků, které mohou být financovány ze strany EU, k postupnému přechodu od nouzových opatření přijatých za účelem zachování pracovních míst v situaci současné krize k novým opatřením, která jsou zapotřebí pro oživení doprovázené intenzivním růstem pracovních míst. Doporučení podporuje vytváření pracovních míst a přechody mezi zaměstnáními z upadajících odvětví do těch expandujících, zejména digitálních a ekologických. Tato opatření by měla obsahovat 3 prvky: (1) pobídky k zaměstnávání a podporu podnikání, (2) příležitosti ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci a (3) zvýšenou podporu ze strany služeb zaměstnanosti. Na pomoc členským státům při financování jejich opatření v rámci EASE jsou k dispozici finanční prostředky EU včetně prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a Evropského sociálního fondu plus.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá Evropskou radu, aby tyto 3 cíle podpořila, a vybízí členské státy, aby úsilí podpořily stanovením vlastních vnitrostátních cílů. Sociální summit v Portu, který v květnu 2021 pořádá portugalské předsednictví Rady EU, se zaměří na otázku, jak posílit sociální rozměr Evropy, aby bylo možné čelit výzvám spravedlivého, inkluzivního a odolného oživení a ekologické a digitální transformace.

Odkazy

EU představila první strategii týkající se práv dětí

  • V roce 2019 žilo v EU téměř 18 mil. dětí (22,2 % dětské populace) v domácnostech ohrožených chudobou.

  • Představená strategie stanovuje 6 tematických oblastí včetně konkrétních navrhovaných kroků.

  • Komise vyzývá společnosti působící v oblasti IKT, aby řešily problém škodlivého chování na internetu.

  • Členské státy se vyzývají k tomu, aby vytvořily integrované systémy ochrany dětí.

Proposal for a Council Recommendation Establishing the European Child Guarantee (COM(2021)137)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions eu strategy on the rights of the child (COM(2021)142)

Pozadí

Jak zdůraznilo více než 10 tis. dětí ve svém příspěvku k přípravě balíku, děti v EU i mimo ni nadále trpí sociálně-ekonomickým vyloučením a diskriminací z důvodu svého původu, statusu, pohlaví nebo sexuální orientace nebo původu, statusu, pohlaví nebo sexuální orientace jejich rodičů. Názory dětí nejsou vždy vyslyšeny a zohledňovány v záležitostech, které se jich týkají. Tyto problémy ještě zhoršila pandemie COVID-19. Komise reaguje zastřešující strategií na příští 4 roky, jejímž cílem je navázat na veškerá opatření EU na ochranu a podporu práv dětí jasnými kroky ke zlepšení. Měla by rovněž podporovat členské státy při co nejlepším využívání finančních prostředků EU.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila ve svých politických směrech na období 2019–2024 evropskou záruku pro děti. Evropská záruka pro děti doplňuje 2. pilíř Strategie EU pro práva dítěte. Je rovněž klíčovým výstupem akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, přijatého 4. 3. 2021, a přímou odpovědí na zásadu pilíře č. 11: péče o děti a podpora dětí. Akční plán navrhuje pro EU cíl snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 mil., včetně nejméně 5 mil. dětí.

V roce 2019 žilo v EU téměř 18 mil. dětí (22,2 % dětské populace) v domácnostech ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. To vede k mezigeneračnímu cyklu znevýhodnění s hlubokými a dlouhodobými dopady na děti.

Klíčové a sporné body

Představená strategie stanovuje 6 tematických oblastí včetně konkrétních navrhovaných kroků:

  1. Děti jako hybná síla změn v demokratickém životě: Komise navrhuje řadu opatření – od vypracování právních textů vstřícných k dětem až po konzultace s dětmi v rámci konference o budoucnosti Evropy a provádění klimatického paktu a Zelené dohody pro Evropu. Účast dětí na občanském a demokratickém životě by měly rovněž umožnit členské státy.
  2. Právo dětí na to, aby mohly plně rozvinout svůj potenciál bez ohledu na svůj sociální původ: V zájmu boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení chce Komise vytvořit evropskou záruku pro děti. Komise má též např. řešit problematiku duševního zdraví dětí a podpoří zavádění zdravých a udržitelných potravin ve školách v EU. Komise bude usilovat o lepší normy EU v oblasti předškolního vzdělávání a péče a budovat inkluzivní a kvalitní vzdělávání.
  3. Právo dětí na život bez násilí: Komise navrhne právní předpisy pro boj proti genderově podmíněnému a domácímu násilí a předloží doporučení s cílem předcházet škodlivým praktikám vůči ženám a dívkám. Členské státy se vyzývají k tomu, aby vytvořily integrované systémy ochrany dětí, zlepšily fungování těchto systémů, posílily vnitrostátní reakci na násilí ve školách a přijaly vnitrostátní právní předpisy zakazující tělesné tresty ve všech prostředích.
  4. Právo dětí na justici vstřícnou k dětem jakožto obětem, svědkům, podezřelým, obžalovaným ze spáchání trestného činu nebo účastníkům soudního řízení. Komise má např. přispívat ke specializovanému justičnímu vzdělávání a spolupracovat s Radou Evropy na provádění obecných zásad v oblasti justice vstřícné k dětem z roku 2010. Členské státy se vyzývají k tomu, aby podporovaly např. odbornou přípravu a vyvinuly spolehlivé alternativy k soudním opatřením, jako jsou alternativy k zajištění nebo mediace v občanských věcech.
  5. Právo dětí bezpečně procházet digitálním prostředím a využívat jeho příležitostí: Komise aktualizuje evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem a navrhovaný akt o digitálních službách má za cíl zajistit bezpečnou on-line zkušenost. Komise vyzývá členské státy, aby účinně prováděly pravidla na ochranu dětí obsažená v revidované směrnici o audiovizuálních mediálních službách a aby u dětí podporovaly rozvoj základních digitálních dovedností. Komise rovněž vyzývá společnosti působící v oblasti IKT, aby řešily problém škodlivého chování na internetu a odstraňovaly nezákonný obsah.
  6. Práva dětí na celém světě: Práva dětí jsou univerzální a EU posiluje svůj závazek chránit, prosazovat a uplatňovat tato práva na celosvětové úrovni i v mnohostranné oblasti. Bude toho dosaženo například přidělením 10 % finančních prostředků na humanitární pomoc na vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích. Komise do roku 2022 připraví akční plán pro mládež na podporu účasti mládeže a dětí v celosvětovém měřítku a na posílení kapacit v oblasti ochrany dětí v rámci delegací EU. Komise rovněž zachovává politiku nulové tolerance, pokud jde o dětskou práci.

Cílem evropské záruky pro děti je podpořit rovné příležitosti zaručením přístupu k souboru klíčových služeb pro děti v nouzi (do 18 let – ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením). V rámci evropské záruky pro děti se členským státům doporučuje, aby dětem v nouzi zajistily bezplatný a účinný přístup k:

  • předškolnímu vzdělávání a péči – které např. zamezí segregovaným třídám;
  • vzdělávání a školním aktivitám – např. prostřednictvím odpovídajícího vybavení pro distanční vzdělávání a školní výlety;
  • alespoň jednomu zdravému jídlu každý školní den a
  • zdravotní péči – např. usnadněním přístupu k lékařským vyšetřením a programům zdravotního screeningu.

Tyto služby by měly být bezplatné a snadno dostupné dětem v nouzi.

Komise rovněž doporučuje, aby členské státy poskytovaly dětem v nouzi účinný přístup ke zdravé výživě a odpovídajícímu bydlení: děti by například měly dostávat zdravou stravu i mimo školní dny a děti bez domova a jejich rodiny by měly mít přístup k odpovídajícímu ubytování.

Při určování dětí v nouzi a při navrhování vnitrostátních opatření by členské státy měly zohlednit zvláštní potřeby dětí ze znevýhodněného prostředí, jako jsou děti bez domova, děti se zdravotním postižením, děti žijící v nejisté rodinné situaci, děti z přistěhovaleckého prostředí nebo s menšinovým rasovým nebo etnickým původem či děti v alternativní péči.

Finanční prostředky EU na podporu těchto opatření jsou k dispozici v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který financuje projekty podporující sociální začleňování, bojující proti chudobě a investující do lidí, jakož i Evropského fondu pro regionální rozvoj, Programu InvestEU a Nástroje pro oživení a odolnost.

Předpokládaný další vývoj

Provádění strategie EU bude monitorováno na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a Komise o dosažených výsledcích podá zprávu na výročním fóru EU o právech dítěte. Na konci roku 2024 bude provedeno hodnocení strategie za účasti dětí. Komise vyzývá členské státy, aby přijaly návrh doporučení Rady o zřízení evropské záruky pro děti. Vlády se vyzývají k tomu, aby do 6 měsíců od jeho přijetí předložily Komisi svůj národní akční plán k jeho provádění. Komise bude sledovat pokrok prostřednictvím evropského semestru a v případě potřeby vydá doporučení pro jednotlivé země.

Odkazy

Krátce…

Komise v členských státech podporuje reformy v rámci Nástroje pro technickou podporu

  • Nástroj pro technickou podporu může pomoci členským státům s prováděním reforem, jež jsou nezbytné pro zajištění udržitelného růstu.

  • Nástroj pro technickou podporu představuje hlavní prostředek Komise při poskytování technické podpory na reformy v členských státech EU.

Komise 2. 3. 2021 schválila 226 projektů, které proběhnou ve všech 27 členských státech a které podpoří jejich úsilí při navrhování a provádění vnitrostátních reforem na urychlení růstu. Tato podpůrná opatření se uskuteční v rámci Nástroje pro technickou podporu. Pro rok 2021 je na ně vyčleněn celkový rozpočet ve výši 102,6 mil. €, jež přispějí k hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU. Nástroj pro technickou podporu představuje hlavní prostředek Komise při poskytování technické podpory na reformy v členských státech EU. Je součástí VFR na období 2021–2027 a plánu na podporu oživení Evropy a jeho obecným cílem je přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie podporou členských států v jejich úsilí při provádění reforem. Nástroj navazuje na svého předchůdce – program na podporu strukturálních reforem, jehož prostřednictvím Komise od roku 2017 poskytla technickou podporu na více než 1 tis. projektů v široké škále oblastí politiky ve všech 27 členských státech. Reformy způsobilé pro technickou podporu se mohou týkat mimo jiné oblastí veřejné správy, daňové politiky, podnikatelského prostředí, finančního sektoru, trhu práce, vzdělávacích systémů, sociálních služeb, zdravotní péče, zelené transformace (např. iniciativy „renovační vlna“) a digitálních služeb (více v příspěvku „Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v říjnu 2020). Posílení institucionální a správní kapacity pro navrhování a provádění reforem a investic má zásadní význam pro podporu odolnosti a oživení. Z Nástroje pro technickou podporu, v němž je v období 2021–2027 k dispozici navýšený rozpočet v objemu 864 mil. €, lze rovněž poskytnout technickou podporu, která členským státům pomůže při vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost. Díky tomu budou státy lépe připraveny na přístup k financování z Nástroje pro oživení a odolnost. S prováděním těchto plánů souvisí více než 60 % předběžně vybraných projektů technické podpory na rok 2021. 30 % projektů se zaměřuje na Zelenou dohodu pro Evropu a 44 % na digitální transformaci.

Pandemie má negativní dopad na ženy

  • Koronavirová krize měla na život žen nepřiměřený vliv.

  • EU dlouhodobě bojuje proti genderové nerovnosti.

Komise 5. 3. 2021 zveřejnila zprávu o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021, která dokládá negativní dopad pandemie COVID-19 na ženy. Pandemie prohloubila nerovnost mezi ženami a muži téměř ve všech oblastech života, jak v EU, tak za jejími hranicemi, a zvrátila tak těžce vydobyté úspěchy z minulých let. Zároveň ale stojí genderová rovnost vysoko na programu politických priorit EU a Komise vynakládá úsilí na plnění přijaté strategie pro rovnost žen a mužů z roku 2020 (více v příspěvku „Komise představila strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2020). Komise společně se zprávou spustila portál pro monitorování strategie pro rovnost žen a mužů, který má umožnit lépe sledovat a zaznamenávat pokrok v jednotlivých 27 členských státech. Podle předložené zprávy se pandemie COVID-19 ukazuje být pro rovnost žen a mužů vážným problémem: (1) Členské státy zaznamenaly prudký nárůst domácího násilí: například ve Francii bylo za první týden omezení volného pohybu nahlášeno o 32 % více případů domácího násilí a v Litvě za první 3 týdny o 20 % více. V Irsku bylo v souvislosti s domácím násilím vydáno pětkrát více ochranných a omezujících příkazů a španělské úřady uvedly, že za první 2 týdny omezujících opatření se o 18 % zvýšil nárůst volání na krizové linky. (2) Ženy stály v boji proti pandemii v 1. linii: tvoří 76 % zdravotnických a sociálních pracovníků a 86 % pracovníků osobní péče ve zdravotnictví. V souvislosti s pandemií ženy v těchto sektorech pocítily bezprecedentní nárůst pracovní zátěže, zdravotních rizik a zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. (3) Kvůli pandemii se podstatně zhoršilo postavení žen na trhu práce: nadměrný podíl žen pracuje v odvětvích, která byla krizí zasažena nejvíce, protože v nich nelze pracovat na dálku (maloobchod, pohostinství, pečovatelství a práce v domácnosti). Pro ženy také byl obtížnější návrat na trh práce během částečného oživení v létě 2020, kdy mezi 2. a 3. čtvrtletím vzrostla míra zaměstnanosti o 1,4 % u mužů, ale pouze o 0,8 % u žen. (4) Omezení volného pohybu má významný dopad na neplacenou péči a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem: ženy strávily v průměru 62 hod. týdně péčí o děti (oproti 36 hod. u mužů) a 23 hod. týdně domácími pracemi (15 hod. u mužů). (5) Výrazný nedostatek žen v rozhodovacích orgánech, které se zabývají pandemií COVID-19: podle studie z roku 2020 převyšuje počet mužů v subjektech zřízených v reakci na pandemii výrazně počet žen. Ze 115 zvláštních národních pracovních skupin pro COVID-19 v 87 zemích, z toho v 17 státech EU, převažovali v 85,2 % muži, v 11,4 % ženy a pouze v 3,5 % těchto skupin bylo zastoupení vyvážené. V politické sféře tvoří ženy pouze 30 % ministrů zdravotnictví v EU. Navzdory problémům vyvolaným koronavirovou krizí Komise v uplynulém roce usilovně pracovala na plnění strategie pro rovnost žen a mužů. Aby bylo možno efektivněji sledovat pokrok v celé EU, spustila portál pro monitorování strategie pro rovnost žen a mužů. Portál byl vytvořen ve spolupráci JRC a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) a umožní sledovat výsledky členských států jednotlivě i v celkovém srovnání 27 zemí.

EU získala dalších 9 mld. € v rámci nástroje SURE

  • Nástroj SURE představuje nadějný signál, že získávání finančních prostředků pro iniciativu Next Generation EU bude úspěšné.

  • Dluhopis s patnáctiletou splatností byl oceněn s výnosem 0,228 %.

Komise 10. 3. 2021 vydala dluhopis v hodnotě 9 mld. €, splatný v červnu 2036. Jedná se o 5. emisi dluhopisů v rámci programu a 2. v roce 2021. Dluhopis vzbudil velký zájem investorů, díky čemuž Komise opět získala velmi dobré cenové podmínky, které se přenášejí přímo na členské státy EU. Dluhopis s patnáctiletou splatností byl téměř 10x nadobjednán. Byl oceněn s výnosem 0,228 % a tyto příznivé podmínky se přenášejí přímo na přijímající členské státy. Silná odezva na tento nový patnáctiletý dluhopis ukazuje na značnou podporu rozmanité investorské základny pro Komisi jako vypůjčovatele. Tohoto úspěchu bylo dosaženo i v situaci nedávné volatility na kapitálových trzích a rostoucích globálních úrokových sazeb. Jedná se o 5. emisi dluhopisů v rámci programu EU SURE. Po prvních 4 emisích obdrželo dosud 15 členských států EU z nástroje SURE téměř 53,5 mld. € ve formě půjček „back-to-back“. Po zahrnutí této transakce to bude znamenat, že již 16 členských států obdrželo z nástroje celkem 62,5 mld. €. Během roku 2021 by Komise vydáváním dluhopisů EU SURE chtěla získat dalších více než 25 mld. € (více v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021 a v příspěvku „Komise vyplatila 9 členským státům 14 mld. € z nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2021). V průběhu roku 2021 má Komise rovněž zahájit půjčování v rámci nástroje na podporu oživení Next Generation EU. Cílem tohoto nástroje ve výši 750 mld. € (v cenách roku 2018), respektive přibližně 800 mld. € v běžných cenách je pomoci vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější EU (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020, v příspěvku „Rada a EP dosáhly předběžné dohody o novém obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020 a v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020).

Komise vyplatila další prostředky z nástroje SURE

  • Celkem EU vyplatila 16 členským státům 62,5 mld. €.

  • ČR získala podporu z nástroje SURE poprvé.

Komise 16. 3. 2021 vyplatila 7 členským státům EU 9 mld. € v rámci 5. splátky finanční podpory z nástroje SURE. Jedná se o 2. platbu v roce 2021. V rámci této operace obdrželo ČR 1 mld. €, Španělsko 2,87 mld. €, Chorvatsko 510 mil. €, Itálie 3,87 mld. €, Litva 302 mil. €, Malta 123 mil. € a Slovensko 330 mil. €. ČR obdržela finanční prostředky z tohoto nástroje poprvé. Ostatních 6 zemí EU dostalo půjčky z nástroje SURE již dříve. Půjčky pomáhají členským státům řešit náhlé zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti. Konkrétně jim mají pomoci pokrýt náklady, které přímo souvisejí s financováním vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření, jež zavedly v reakci na koronavirovou pandemii, mimo jiné pro osoby samostatně výdělečně činné. Výplata prostředků navazuje na vydání 5. sociálního dluhopisu v rámci nástroje EU SURE, který přilákal velký zájem investorů. Z nástroje SURE dosud obdrželo 16 členských států celkem 62,5 mld. € ve formě půjček „back-to-back“. Během roku 2021 by Komise vydáváním dluhopisů EU SURE chtěla získat dalších více než 25 mld. €. Po vyplacení všech prostředků z nástroje obdrží ČR celkem 2 mld. €, Španělsko 21,3 mld. €, Chorvatsko 1 mld. €, Itálie 27,4 mld. €, Litva 602 mil. €, Malta 244 mil. € a Slovensko 631 mil. € (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020, v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021 a v příspěvku „Komise vyplatila 9 členským státům 14 mld. € z nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2021).

Nástroj SURE slaví úspěch

  • Komise poprvé v historii vydala sociální dluhopisy na trzích s cílem získat peníze, které přispívají k udržení pracovních míst během krize.

  • Z programu SURE těžilo 1,5 až 2,5 mil. podniků postižených pandemií COVID-19.

  • Nástroj SURE byl navržen jako 1 ze 3 záchranných sítí pro řešení krátkodobých důsledků krize.

Komise 25. 3. 2021 zveřejnila své první předběžné posouzení dopadu nástroje SURE vybaveného prostředky ve výši 100 mld. €, který je určený na ochranu pracovních míst a příjmů ohrožených pandemií COVID-19 (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Zpráva konstatuje, že nástroj SURE úspěšně zmírnil závažný sociálně-ekonomický dopad krize COVID-19. Přispěl k tomu, že nárůst nezaměstnanosti v přijímajících členských státech během krize je výrazně nižší než během celosvětové finanční krize, a to i přesto, že došlo k výraznějšímu poklesu HDP. Nástroj SURE je součástí komplexní strategie EU na ochranu občanů a zmírnění závažných negativních socioekonomických důsledků pandemie COVID-19. Poskytuje finanční podporu ve formě půjček, které EU poskytuje členským státům za výhodných podmínek na financování vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření na zachování zaměstnanosti a podporu příjmů, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, a některých opatření týkajících se zdraví. Komise dosud navrhla finanční podporu pro 19 členských států v celkové výši 90,6 mld. €. Nástroj SURE může ještě uvolnit finanční pomoc ve výši přesahující 9 mld. € a členské státy mohou stále podávat žádosti o podporu. Komise je připravena posoudit dodatečné žádosti členských států o navýšení v reakci na opětovné šíření onemocnění COVID-19 a nová omezení. Ze zprávy Komise konkrétně vyplývá, že v roce 2020 využilo prostředky v rámci tohoto nástroje 25–30 mil. lidí. To je přibližně ¼ celkového počtu zaměstnaných osob v 18 přijímajících členských státech. Zpráva rovněž odhaduje, že z programu SURE těžilo 1,5–2,5 mil. podniků postižených pandemií COVID-19, což jim umožnilo udržet si své pracovníky. Díky vysokému úvěrovému ratingu EU ušetřily členské státy pomocí nástroje SURE odhadem 5,8 mld. € na platbách úroků ve srovnání s možností, že by samy emitovaly státní dluhopisy. Budoucí platby by mohly vést k dalším úsporám. Zpětná vazba od příjemců ukazuje, že podpora z nástroje SURE hrála důležitou úlohu při vytváření režimů zkrácené pracovní doby a při zvyšování jejich pokrytí a objemu. Zpráva se zabývá také výpůjčními a úvěrovými operacemi na financování nástroje SURE. Konstatuje se v ní, že poptávka ze strany členských států po tomto nástroji je silná, přičemž již bylo přiděleno více než 90 % celkových finančních prostředků, které jsou v rámci nástroje SURE k dispozici a které činí 100 mld. €. Podobně velký byl i zájem investorů o dluhopisy SURE. Dosud Komise získala během prvních 4 emisí 53,5 mld. €, což v průměru více než 10x převýšilo nabídku. Všechny prostředky byly získány jako sociální dluhopisy, a investoři tak mají jistotu, že jejich peníze jsou využity na opatření, která mají skutečně sociální účel a pomáhají zachovat příjmy rodin v době krize. Schopnost EU získávat finanční prostředky pro nástroj SURE byla podpořena zárukou ve výši 25 mld. € od všech členských států (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020, v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021 a v příspěvku „Komise vyplatila 9 členským státům 14 mld. € z nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2021).