Komise představuje Evropskou strategii v oblasti péče, Komise zveřejnila 4. zprávu o dopadech nástroje SURE, Komise vyzývá členské státy, aby modernizovaly své systémy minimálního příjmu

  • Komise vytyčuje svoje vize v oblasti péče s ohledem na příjemce péče, i profesionálně a neprofesionálně pečující
  • Komise pokračuje v hodnocení programu SURE
  • Komise chce snížit sociální chudobu a vyloučení v EU

Komise představuje Evropskou strategii v oblasti péče

  • Komise představuje Evropskou strategii v oblasti péče.
  • Cílem strategie je zajistit v celé EU kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby a zlepšit situaci jak pro příjemce péče, tak pro osoby, které o ně profesionálně či neformálně pečují. 
  • Ke strategii jsou připojená 2 doporučení určená členským státům.
  • Doporučení se týkají barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče a přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči. 

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the European care strategy (COM(2022)440)

Proposal for a Council recommendation on access to affordable high-quality long-term care
(COM(2022)441)

Proposal for a Council recommendation on the Revision of the Barcelona Targets on early childhood education and care (COM(2022)442)

  • Komise 7. 9. 2022 představila Evropskou strategii v oblasti péče, jejímž cílem je zajistit v celé EU kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby a zlepšit situaci jak pro příjemce péče, tak pro osoby, které o ně profesionálně či neformálně pečují. 

Pozadí

Evropská strategie v oblasti péče má podpořit provádění zásad zakotvených v evropském pilíři sociálních práv, zejména zásad genderové rovnosti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, péče o děti a podpory dětí a dlouhodobé péče. V březnu 2021 byla v rámci Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv oznámena iniciativa týkající se dlouhodobé péče a revize barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017, v příspěvku „EU chce zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro občany EU“, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2019, v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2020 a v příspěvku „Komise se zabývala evroským pilířem sociálních práv”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021). Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém SOTEU v roce 2021 oznámila Evropskou strategii v oblasti péče, aby se každému muži a každé ženě dostalo co nejlepší péče a aby každý, kdo o někoho pečuje, nalezl správnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Tento plán byl později potvrzen v pracovním programu Komise na rok 2022 (více v příspěvku „Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021). Evropská strategie v oblasti péče má rovněž přispět k dosažení 3 hlavních sociálních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030, které uvítali vedoucí představitelé EU na summitu v Portu v květnu 2021 i Evropská rada (více v příspěvku „Proběhl sociální summit v Portu”, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2021 a v příspěvku „Rada se dohodla na evropské záruce pro děti”, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2021). Doporučení týkající se barcelonských cílů, které je součástí strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, vychází z dalších iniciativ EU, jako je doporučení o předškolním vzdělávání a péči, Strategie EU pro práva dítěte a doporučení týkající se evropské záruky pro děti (více v příspěvku „Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020, v příspěvku „EU představila první strategii týkající se práv dětí”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021 a v příspěvku „Rada přijala závěry o právech dítěte”, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2022)

Klíčové a sporné body

Komise představila Evropskou strategii v oblasti péče s cílem zajistit v celé EU kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby a zlepšit situaci jak pro příjemce péče, tak pro osoby, které o ně profesionálně či neformálně pečují. Jsou k ní připojena 2 doporučení určená členským státům. Jedno se týká revize barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče a druhé přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči.

Pečovatelské služby, lepší pracovní podmínky pro pečovatele a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby vysoké kvality nabízejí jasné výhody pro všechny věkové skupiny. Účast na předškolním vzdělávání má pozitivní dopad na rozvoj dítěte a pomáhá snižovat riziko sociálního vyloučení a chudoby, a to i později během života. Díky dlouhodobé péči si staří, nemocní a/nebo zdravotně postižení lidé, kteří při každodenních činnostech potřebují pomoc druhých, mohou v životě zachovat samostatnost a důstojnost. Pro mnoho lidí však tyto služby stále nejsou cenově dostupné, dosažitelné nebo přístupné. Investovat do péče je důležité, aby toto odvětví, nezřídka charakterizované obtížnými pracovními podmínkami a nízkými mzdami, mohlo přilákat a udržet talenty, vypořádat se s nedostkem pracovních sil a naplnit hospodářský potenciál a potenciál v oblasti tvorby pracovních míst. Investice do vysoce kvalitní péče rovněž znamenají vyšší účast žen na trhu práce a lepší genderovou rovnost, zejména pokud jde o rozdíly v odměňování a nerovnost mezi důchody žen a mužů. Největší díl pečovatelských povinností stále spočívá na ženách, a to i v oblasti formální péče, kde ženy představují 90 % všech pracovníků. Kvůli pečovatelským povinnostem nemá 7,7 mil. žen placené zaměstnání.  

Komise hodlá výše zmíněné řešit prostřednictvím konkrétních opatření, jimiž by podpořila členské státy, aby zlepšily přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným pečovatelským službám a také pracovní podmínky pečovatelů a rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem.

Předškolní vzdělávání a péče

Komise navrhuje, aby členské státy v zájmu posílení účasti žen na trhu práce zrevidovaly cíle z roku 2002 v oblasti předškolního vzdělávání a péče, rovněž označované jako „barcelonské cíle“. Podle stávajících cílů mají členské státy zapojit do předškolního vzdělávání a péče 33 % dětí mladších 3 let a 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky. Komise navrhuje stanovit nové ambiciózní, avšak realistické cíle, aby se do roku 2030 účastnilo předškolního vzdělávání a péče:

  • alespoň 50 % dětí mladších 3 let a
  • alespoň 96 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky, jak již bylo dohodnuto v rámci Evropského prostoru vzdělávání.

Komise rovněž doporučuje, aby členské státy mimo jiné:

  • zajistily, aby služby péče o děti byly cenově dostupné, přístupné a vysoce kvalitní a dosažitelné v městských, venkovských nebo znevýhodněných oblastech,
  • zavedly právní nárok na předškolní vzdělávání a péči, v ideálním případě bez časové proluky mezi ukončením placeného pracovního volna z rodinných důvodů a dotčeným právním nárokem, jakož i cílená opatření, která umožní a zvýší účast dětí ze znevýhodněného prostředí, se zdravotním postižením nebo se zvláštními potřebami v systémech vzdělávání a péče, aby byly eliminovány rozdíly mezi těmito a ostatními dětmi,
  • přepočítaly, kolik hodin děti tráví v zařízeních péče o děti („časová intenzita“), a zajistily, aby péče o děti byla k dispozici po takovou dobu, která rodičům umožní smysluplné zapojení do placené práce, a
  • povzbuzovaly rovné sdílení péče o děti mezi rodiči prostřednictvím boje proti genderovým stereotypům a podporovaly takové uspořádání pracovní doby, které by bylo vstřícné k rodině.

Dlouhodobá péče

Komise členským státům doporučuje vypracovat národní akční plány pro dostupnější, přístupnější a kvalitnější péči v EU pro všechny. Těchto cílů mohou dosáhnout např. tak, že by:

  • zajistily včasné poskytování komplexní a cenově dostupné dlouhodobé péče, která lidem s potřebami dlouhodobé péče umožní důstojnou životní úroveň,
  • zvýšily nabídku a kombinace profesionálních služeb dlouhodobé péče (domácí péče, komunitní péče a rezidenční péče), odstranily územní rozdíly v přístupu k dlouhodobé péči, zavedly přístupná digitální řešení při poskytování pečovatelských služeb a zajistí, aby služby a zařízení dlouhodobé péče byly přístupné pro osoby se zdravotním postižením,
  • stanovily pro poskytovatele dlouhodobé péče kritéria a normy zajišťující vysokou kvalitu,
  • podpořily neformální pečovatele – často ženy a příbuzné příjemců péče – a poskytnou jim odbornou přípravu, poradenství a psychologickou a finanční podporu a
  • zmobilizovaly přiměřené a udržitelné finanční prostředky na dlouhodobou péči a využily také fondy EU.

Spravedlivé pracovní podmínky a odborná příprava pro pečovatele

Pro zlepšení pracovních podmínek v odvětví péče a zvýšení počtu pracovníků, zejm. mužů, se členským státům doporučuje, aby:

  • podpořily kolektivní vyjednávání a sociální dialog s cílem zlepšit mzdy a pracovní podmínky,
  • zajistily nejvyšší standardy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • navrhly další vzdělávání a odbornou přípravu pečovatelů,
  • bojovaly proti genderovým stereotypům souvisejícím s péčí a zahájily komunikační kampaně,
  • ratifikovaly a provedly Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti.

Komise by ze své strany měla:

  • prozkoumat možnosti vytvoření nového odvětvového sociálního dialogu pro sociální služby na úrovni EU,
  • podpořit vytvoření partnerství pro dovednosti v rámci Paktu pro dovednosti v odvětví dlouhodobé péče,
  • financovat projekty a výzkum zaměřené na posouzení sociální a ekonomické hodnoty práce a pracovních podmínek v odvětví péče,
  • přezkoumat uplatňování norem EU upravujících pracovní podmínky,
  • zmapovat současné podmínky přijímání pracovníků dlouhodobé péče ze zemí mimo EU a jejich práva a prozkoumat proveditelnost rozvoje programů na úrovni EU pro přilákání pečovatelů a
  • zvýšit příležitosti, které mají pracovníci v oblasti předškolního vzdělávání a péče v rámci programů Erasmus+.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy na doporučení Rady předložené Komisí budou projednány členskými státy za účelem jejich přijetí Radou. Podle návrhů Komise by členské státy měly Komisi informovat o opatřeních, jimiž doporučení provedou, rok po přijetí doporučení. Ke každému doporučení zveřejní Komise do 5 let podrobnou zprávu, která poskytne přehled o aktuálním stavu provádění. Komise by měla také nadále sledovat vývoj politik během evropského semestru a podporovat reformy a investice prostřednictvím finančních prostředků EU.

Odkazy

Komise zveřejnila 4. zprávu o dopadech nástroje SURE

  • Komise opět po půl roce zhodnotila nástroj SURE a zveřejnila 4. zprávu o jeho implementaci a dopadech.
  • SURE je nástroj, jež měl k dispozici 100 mld. € s cílem chránit pracovní pozice a mzdy ovlivněné pandemií onemocnění COVID-19.
  • Komise dosud navrhla celkem 93,3 mld. € finanční pomoci 19 členským státům, přičemž doposud bylo vyplaceno.
  • K vyplacení ještě zbývá 6,2 mld. €.

Report from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Financial Committee and the Employment Committee: Report on the European instrument for Temporary Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency (SURE) following the COVID-19 outbreak pursuant to Article 14 of Council Regulation (EU) 2020/672: SURE: Two Years On (COM(2022)483)

Pozadí

Komise navrhla nařízení SURE (č. 672/2020) v dubnu 2020 v rámci počáteční reakce EU na pandemii (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Rada nařízení přijala v květnu 2020 jako znamení evropské solidarity a nařízení se stalo k dispozici poté, co všechny členské státy podepsaly záruční dohody v září 2020 (více v příspěvku „Rada přijala dočasný nástroj SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2020 a v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020). 1. výplata se konala 5 týdnů poté, co byl nástroj SURE k dispozici. Zveřejněná zpráva je 4. pololetní zprávou o nástroji SURE adresovanou Radě, EP, EC a Výboru pro zaměstnanost. Podle čl. 14 nařízení o SURE je Komise povinna takovou zprávu vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se nástroj stal dostupným. 1. zpráva byla zveřejněna v březnu 2021, 2. v září 2021 a 3. v březnu 2022 (více v příspěvku „Nástroj SURE slaví úspěch”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021, v příspěvku a „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021) a v příspěvku „Komise zveřejnila 3. zprávu o dopadu nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2022). Nástroj ve výši 100 mld. € si dává za cíl chránit pracovní pozice a výplaty ovlivněné pandemií onemocnění COVID-19. Další zprávy budou následovat každých 6 měsíců po celou dobu jeho existence. Svým rozsahem zpráva překračuje rámec minimálních právních požadavků – obsahuje např. i ekonomické ukazatele dokládající účinnost nástroje. Za účelem financování nástroje SURE Komise vydává sociální dluhopisy a výnosy využívá k poskytování půjček „back-to-back“ členským státům (více v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020 a v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021). Zpráva o nástroji SURE obsahuje také příslušné informace požadované rámcem pro sociální dluhopisy EU. 

Klíčové a sporné body

Zpráva potvrzuje a rozšiřuje zjištění 2 předchozích 2letých zpráv, a to, že jistě byla úspěšná při odpružení dopadu pandemie a podpoře zotavení v roce 2021. Národní opatření na trhu práce podporovaná tím, že jistě účinně byly chráněny kolem 1,5 mil. lidí před nezaměstnaností v roce 2020. Ochrana zaměstnání byla zásadní pro usnadnění rychlého ekonomického odrazu v roce 2021, což bylo rychlejší než v předchozích krizích. Nástroj SURE pomohl umožnit financování programů, které firmám umožnily udržet zaměstnance a dovednosti a pomáhat samostatně výdělečně činným okamžitě obnovit své činnosti a zvýšit důvěru v EU. Komise navrhla celkem 93,3 mld. € finanční pomoci 19 členským státům a udělena Radou do stanoveného data dle zprávy (konec srpna). Dosud bylo vyplaceno téměř 92 mld. €. V roce 2020 nástroj SURE podpořil přibližně 31,5 mil. lidí a 2,5 mil. firem. MSP byly primárními příjemci podpory SURE. Nejpodpornějšími odvětvími byly ubytovací a potravinářské služby, velkoobchod a maloobchod a výroba. SURE pokračoval v ochraně zaměstnanosti v roce 2021, zejména v 1. pol. roku, kdy pandemie pokračovala v chaosu a podporoval přibližně 9 mil. lidí a více než 800 tis. firem. Téměř všechny celkové plánované veřejné výdaje pod nástrojem SURE, se uskutečnily. ½ z toho byla přidělena na krátkodobé pracovní systémy, přičemž ⅓ byla přidělena na opatření pro samostatně výdělečně činné. Členské státy ušetřily odhadované výplaty úroků ve výši 8,5 mld. € za pomoci SURE díky vysokému ratingu úvěru EU. 

Předpokládaný další vývoj

Jelikož nástroj SURE je k dispozici až do 31. 12. 2022 a může stále poskytnout členským státům dalších 6,2 mld. € (včetně nedávného rozhodnutí o Bulharsku po datu omezení). Tato částka se pravděpodobně výrazně sníží do konce roku 2022, protože Komise nedávno navrhla doplňující podporu pro Chorvatsko a Litvu a několik dalších členských států vyjádřilo zájem o získání další finanční pomoci. 

Odkazy

Komise vyzývá členské státy, aby modernizovaly své systémy minimálního příjmu

  • Komise vyzvala členské státy, aby v rámci stávajícího závazku snížit chudobu a sociální vyloučení v EU modernizovaly své systémy minimálního příjmu.
  • Proto Komise předložila návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách.
  • Cílem směrnice je zajistit, aby práce zaručovala pracovníkům důstojný život.
  • Mezi další předložené iniciativy, které doplňují předložený návrh, patří: evropská záruka pro děti, Evropská strategie v oblasti péče či doporučení Komise o aktivní podpoře zaměstnanosti (EASE).

Proposal for a Council recommendation: On adequate minimum income ensuring active inclusion (COM(2022)490)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Better assessing the distributional impact of Member States’ policies (COM(2022)494)

  • Komise 28. 9. 2022 vyzvala členské státy, aby v rámci stávajícího závazku snížit chudobu a sociální vyloučení v EU modernizovaly své systémy minimálního příjmu.

Pozadí

V roce 2021 byla v EU chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožena více než ⅕ lidí, tedy celkem 94,5 mil. osob. Sociální záchranné sítě hrají klíčovou roli při podpoře těchto osob a případně jim pomáhají při jejich (opětovném) vstupu na trh práce. Je však zapotřebí účinnějších systémů sociální ochrany, neboť přibližně 20 % osob bez práce a ohrožených chudobou nemá nárok na podporu minimálního příjmu, a odhaduje se, že 30–50 % oprávněných osob podporu minimálního příjmu nepobírá. Evropský pilíř sociálních práv zahrnuje zásadu 14 týkající se práva na přiměřený minimální příjem (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017, v příspěvku „EU chce zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro občany EU“, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2019 a v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2020). Na podporu sociálního začlenění a zaměstnanosti a zajištění toho, aby nikdo nezůstal opomenut, předložila Komise mnoho dalších iniciativ, které návrh doplňují. Zahrnují návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách, jejímž cílem je zajistit, aby práce zaručovala pracovníkům důstojný život; evropskou záruku pro děti s cílem poskytnout dětem bezplatný a účinný přístup ke klíčovým službám; a Evropskou strategii v oblasti péče, která má zlepšit situaci zejména žen a lidí v odvětví péče (více v příspěvku „Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020, v příspěvku „EU představila první strategii týkající se práv dětí”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021  a v příspěvku „Instituce se dohodly na novém právním předpisu o minimálních mzdách”, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2022). Doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (EASE) nabízí pokyny týkající se aktivních politik na trhu práce, včetně prohlubování dovedností a rekvalifikace (více v příspěvku „Komise se zabývala evroským pilířem sociálních práv”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021). Doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu stanoví konkrétní pokyny pro provádění politik pro spravedlivou transformaci se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti. V neposlední řadě je cílem návrhu nařízení Komise o mimořádných zásazích proti vysokým cenám energie řešit dramatický nárůst cen energie snížením spotřeby a rozdělením neočekávaných zisků výrobců energie mezi ty, kteří pomoc nejvíce potřebují.

Klíčové a sporné body

Navrhované doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění má stanovit, jak mohou členské státy modernizovat své systémy minimálního příjmu, aby byly účinnější, vymanily lidi z chudoby a zároveň podporovaly začlenění práceschopných osob na trh práce. Návrh má napomoci tomu, abychom dosáhli sociálních cílů EU do roku 2030, tedy snížili počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 mil., jak je stanoveno v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv. Má pomoci rovněž členským státům dosáhnout cíle, podle kterého by alespoň 78 % obyvatelstva ve věku 20–64 let mělo být zaměstnáno.

Předložený návrh doporučení Rady poskytuje členským státům jasné pokyny jak zajistit, aby jejich systémy minimálního příjmu účinně bojovaly proti chudobě a podporovaly aktivní začlenění do společnosti a na trzích práce.

Členským státům se doporučuje:

  • zlepšit přiměřenost podpory příjmů:
    • Stanovit úroveň podpory příjmů prostřednictvím transparentní a spolehlivé metodiky;
    • Při zachování pobídek k práci zajistit, aby podpora příjmu postupně odrážela řadu kritérií přiměřenosti. Členské státy by měly dosáhnout odpovídající úrovně podpory příjmů nejpozději do konce roku 2030 a zároveň zajistit udržitelnost veřejných financí;
    • Každoročně přezkoumat a v případě potřeby upravit výši podpory příjmů.
  • zlepšit pokrytí a využívání systému minimálního příjmu:
    • Kritéria způsobilosti by měla být transparentní a nediskriminační. Např. v zájmu podpory rovnosti žen a mužů a ekonomické nezávislosti, zejm. žen a mladých dospělých, by členské státy měly usnadnit pobírání podpory příjmu na osobu namísto na domácnost, aniž by se nutně zvýšila celková úroveň dávek na domácnost. Kromě toho jsou zapotřebí další opatření k zajištění minimálního příjmu domácností samoživitelů, v jejichž čele stojí převážně ženy.
    • Postupy podávání žádostí by měly být přístupné, zjednodušené a doprovázené uživatelsky vstřícnými informacemi.
    • Rozhodnutí o žádosti o minimální příjem by mělo být vydáno do 30 dnů od jejího podání s možností přezkumu tohoto rozhodnutí.
    • Systémy minimálního příjmu by měly reagovat na sociálně-ekonomické krize, např. zavedením dodatečné flexibility, pokud jde o způsobilost.
  • Zlepšit přístup na trhy práce podporující začlenění:
  • Aktivační opatření by měla poskytnout dostatečné pobídky k (opětovnému) vstupu na trh práce se zvláštním důrazem na pomoc mladým dospělým.
  • Systémy minimálního příjmu by měly lidem pomoci najít si práci a udržet si ji, např. prostřednictvím inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i podpory poskytované po umístění a mentoringu.
  • Mělo by být možné kombinovat podporu příjmu s výdělky z práce po kratší dobu, např. ve zkušební době nebo během stáží.
  • Zlepšit přístup k podpůrným a základním službám:
    • Příjemci by měli mít účinný přístup ke kvalitním podpůrným službám, jako je zdravotní péče, odborná příprava a vzdělávání. Osobám v nouzi by měly být k dispozici služby sociálního začleňování, jako je poradenství a odborné vedení.
    •  Příjemci by navíc měli mít trvalý a účinný přístup k základním službám, jako je energetika.
  • Podporovat individualizovanou podporu:
    • Členské státy by měly provést individuální, vícerozměrné posouzení potřeb s cílem určit překážky, s nimiž se příjemci potýkají v oblasti sociálního začleňování a/nebo zaměstnanosti, a podporu potřebnou k jejich řešení.
    • Na tomto základě by příjemci měli nejpozději do 3 měsíců od přístupu k minimálnímu příjmu obdržet plán začleňování vymezující společné cíle, harmonogram a individuálně uzpůsobený balík podpory, aby stanovených cílů dosáhli.
  • Zvýšit účinnost správy sociálních záchranných sítí na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i mechanismů monitorování a podávání zpráv.

Na podporu členských států při zlepšování jejich systémů minimálního příjmu a sociální infrastruktury prostřednictvím reforem a investic jsou k dispozici finanční prostředky EU.

Komise rovněž předkládá sdělení o lepším posouzení distribučního dopadu reforem členských států. Nabízí pokyny, jak politiky lépe transparentně zacílit, jak zajistit, aby řešily stávající nerovnosti, a jak zohlednit dopad na různé zeměpisné oblasti a skupiny obyvatelstva, jako jsou ženy, děti a nízkopříjmové domácnosti. Sdělení obsahuje pokyny týkající se oblastí politiky, nástrojů, ukazatelů, načasování, údajů a šíření posouzení. Předložené pokyny mají rovněž členským státům pomoci při navrhování jejich systémů minimálního příjmu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh na doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění předložený Komisí bude projednán členskými státy za účelem jeho přijetí Radou. Po přijetí by členské státy měly každé 3 roky podávat Komisi zprávu o pokroku při provádění. Komise bude pokrok při provádění rovněž sledovat v kontextu evropského semestru. Navrhovaný nástroj – doporučení Rady – dává členským státům dostatečný prostor k tomu, aby určily, jak nejlépe dosáhnout cílů této iniciativy, a to s ohledem na jejich konkrétní situaci.

Odkazy