Evropská unie pokračuje v transformaci svého energetického sektoru. Podle čerstvých dat Eurostatu klesla v roce 2025 hodnota dovozu energií meziročně o více než 11 %. Zatímco spotřeba klasického plynu a ropy klesá, Evropa se stále více spoléhá na zkapalněný plyn (LNG). Výrazně se také proměnila mapa dodavatelů – Rusko nahradily Spojené státy a Norsko.

Loňský rok ve znamení úspor a diverzifikace

V roce 2025 dovezla EU energetické produkty v hodnotě 336,7 miliardy eur. To představuje významný pokles o 11,1 % oproti roku 2024. Klesl i celkový objem dovezené hmoty (o 0,6 %), což potvrzuje trend postupného snižování energetické náročnosti evropské ekonomiky.

Výrazně se však lišil vývoj u jednotlivých komodit. Zatímco dovoz surové ropy zaznamenal pokles jak v hodnotě (-17,8 %), tak v objemu (-6,1 %), u zkapalněného plynu nastal opačný trend, kdy objem dovozu vzrostl o 24,4 %. U klasického zemního plynu objem dovozu potrubím mírně klesl o 5,3 %.

USA a Norsko: Noví energetičtí giganti

Mapa dodavatelů se v roce 2025 stabilizovala v novém uspořádání, kde Rusko hraje už jen okrajovou roli, zatímco začíná v dovozech dominovat vliv USA a Norska.

  • Ropa: Hlavním dodavatelem jsou USA (15,1 %), těsně následované Norskem (14,4 %) a Kazachstánem (12,7 %).
  • Zkapalněný plyn (LNG): Spojené státy dodávají již více než polovinu veškerého evropského LNG (56 %). Rusko zde sice drží druhou příčku (13,9 %), ale s velkým odstupem.
  • Zemní plyn (potrubní): Nejvíce do států EU vyváží Norsko (52,1 %). Druhé Alžírsko dodává 17,4 % a Rusko se podílí na 10,4 % dovozu.

Česko mezi nejvíce soběstačnými zeměmi

V kontextu celé EU patří Česká republika k zemím s nižší mírou závislosti na dovozu (kolem 39 %, zatímco průměr EU se pohybuje kolem 57 %). Je to dáno především domácí těžbou a výrobou elektřiny z pevných paliv a jádra.

Tuhá paliva tvořila v Česku v loňském roce 39 % národní produkce energie, což je po Polsku a Estonsku třetí nejvyšší hodnota v EU. I přes silnou domácí produkci Česko dováží cca 11 % své spotřeby tuhých fosilních paliv (uhlí a koksu), což je srovnatelné například s Rakouskem.

Dlouhodobý trend: Odklon od fosilních paliv

Pozitivní zprávou pro evropské klimatické cíle je pokračující pokles primární spotřeby energie. V roce 2024 byla spotřeba v EU o 9 % nižší než v roce 2014. K největším poklesům došlo v Estonsku (-26 %) a Německu (-23 %), což naznačuje rostoucí energetickou účinnost napříč kontinentem.

Zatímco v roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje téměř polovinu (48 %) vlastní produkce EU, v roce 2025 se tento podíl díky investicím do větrné a solární energetiky dále upevňoval.

Zdroj: Eurostat
Foto: Adobe