Životní prostředí v červnu 2020

Krátce…

EU hodnotila kvalitu vod ke koupání

EU 8. 6. 2020 zveřejnila posouzení jakosti vod ke koupání v EU je jejich kvalita i nadále vysoká. Kvalita vody v téměř 85 % evropských koupališť sledovaných v roce 2019 splnila nejpřísnější evropskou normu a je hodnocena jako „výborná“. S ohledem na pandemii COVID-19 a omezující opatření zavedená v celé Evropě je však vhodné si od místních a vnitrostátních úřadů a provozovatelů koupališť a pláží zjistit aktuální informace o bezpečnostních opatřeních v konkrétních lokalitách. Komise v květnu 2020 představila balík pokynů a doporučení, jež mají členským státům pomoci postupně rušit cestovní omezení a umožnit podnikům působícím v cestovním ruchu, aby znovu zahájily provoz (více v příspěvku „Komise představila pomoc cestovnímu ruch“, Vnitřní trh v květnu 2020). Podle předloženého hodnocení takřka všechny z 22 295 lokalit ke koupání, které byly v roce 2019 v EU monitorovány, splňovaly minimální požadavky na kvalitu vody. Monitorování kvality lokalit ke koupání proběhlo také v Albánii a ve Švýcarsku a jejich údaje byly do hodnocení rovněž zahrnuty. Konkrétní výsledky ukázaly pouze mírný pokles počtu lokalit, které podle požadavků směrnice EU o vodách ke koupání dosáhly nejvyššího hodnocení „výborné“ nebo minimálního hodnocení „přijatelné“. Celých 85 % lokalit ke koupání v Evropě získalo hodnocení „výborné“. Minimální „přijatelné“ podmínky pak splňovalo 95 % ze všech lokalit. Ze zprávy také vyplývá, že kvalita pobřežních koupališť je lepší než kvalita koupališť ve vnitrozemí. Pouze 1,3 % ze všech evropských lokalit sledovaných v loňském roce bylo ohodnoceno jako „nevyhovující“. Tento údaj od roku 2013, kdy činil 2 %, výrazně nekolísá, což prokazuje dlouhodobé zlepšení jakosti evropských vod ke koupání. Kvalita evropských lokalit ke koupání se za 40 let od přijetí směrnice č. 7/2006 o vodách ke koupání značně zlepšila. Na základě směrnice bylo zavedeno účinné monitorování a řízení, které společně s další evropskou environmentální legislativou, jako je směrnice č. 271/91 o čištění městských odpadních vod, vedlo k snížení objemu nezpracovaných nebo částečně zpracovaných komunálních a průmyslových odpadních vod, které původně končily ve vodě ke koupání. EEA zveřejňuje společně se zprávou i aktualizovanou interaktivní mapu, jež udává stav vody v konkrétních lokalitách. K dispozici jsou rovněž aktualizované zprávy o jednotlivých zemích a také informace o provádění směrnice v členských státech.

Komise hodnotila modrou ekonomiku

Komise 11. 6. 2020 zveřejnila „Zprávu o modré ekonomice EU za rok 2020“, která podává přehled o výkonnosti hospodářských odvětví EU vázaných na oceány a pobřežní oblasti. Modré ekonomika v roce 2018 vykazovala obrat 750 mld. €. V roce 2018 pak odvětví modré ekonomiky zaměstnávalo na 5 mil. lidí, což ve srovnání s rokem 2017 představuje významný nárůst o 11,6 %. Nicméně odvětví jako pobřežní a námořní cestovní ruch nebo rybolov a akvakultura vážně zasáhla pandemie koronaviru. Podle hodnocení je EU světovou jedničkou v technologii výroby energie z oceánů a je na cestě k tomu, aby do roku 2050 vyráběla až 35 % své elektřiny ze zdrojů na moři. Zpráva se poprvé podrobně věnuje environmentálnímu rozměru modré ekonomiky, čímž zároveň přispívá k dosažení environmentálních cílů. Odvětví rybolovu a akvakultury zaznamenalo v období 2009–2017 pokles CO₂ o 29 % na jednotku hrubé přidané hodnoty. Námořní doprava se díky stropu pro obsah síry zavedenému Mezinárodní námořní organizací s platností od roku 2020 stále více orientuje na zdroje energie s nižšími emisemi uhlíku. Ekologickou stopu těchto hospodářsky významných dopravních uzlů mezi oceánem a pevninou kromě toho snižuje síť „zelených přístavů“. Zpráva rovněž zkoumá ekonomickou hodnotu řady ekosystémových služeb, které oceán nabízí a mezi něž patří přírodní stanoviště pro mořské živočichy, ukládání uhlíku a procesy ovlivňující změnu klimatu i biologickou rozmanitost. S 5 mil. zaměstnaných v roce 2018 se počet pracovních míst v modré ekonomice EU zvýšil oproti předchozímu roku o 11,6 %. Tento nárůst byl způsoben především pobřežním cestovním ruchem. Počet pracovních míst v odvětví větrné energie na moři se za méně než 10 let zdevítinásobil. Vzhledem k tomu, že současná koronavirová krize má dopad na všechna hospodářská odvětví včetně modré ekonomiky, Komise přijala v průběhu jara 2020 opatření, která mají hospodářství EU včetně různých odvětví modré ekonomiky ochránit. EU modrou ekonomiku podporuje pomocí různých nástrojů. EFSI investoval přes 1,4 mld. € do projektů na výstavbu mořských větrných elektráren a nabídl významnou podporu i dalším oblastem modré ekonomiky, mezi něž patří rozvoj přístavů a čistá lodní doprava. Platforma BlueInvest, kterou vytvořila Komise ve spolupráci s EIF, poskytla začínajícím podnikatelům v modré ekonomice granty na inovace ve výši 22 mil. € v roce 2019 a 20 mil. € v roce 2020. Kromě toho byl v roce 2020 založen nový Fond BlueInvest. Celou řadu projektů v oblasti modré ekonomiky financuje také EBRD.

EP schválil taxonomii

EP 18. 6. 2020 přijal nařízení o taxonomii. Dle Komise se jedná o klíčový právní předpis, který přispěje k Zelené dohodě pro Evropu tím, že podpoří investice soukromého sektoru do ekologických a udržitelných projektů. Taxonomie má pomoci vytvořit „zelený seznam“, klasifikační systém environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Měl by umožnit investorům přesměrovat investice do udržitelnějších technologií a podniků, a proto by měl hrát zásadní úlohu pro dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Komise návrh nařízení o taxonomii předložila v květnu 2018. Schválení textu nařízení EP vychází z jeho přijetí Radou 10. 6. 2020. Politické dohody EP a Rada dosáhly 17. 12. 2019 (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“ Životní prostředí v září 2019, v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019 a v příspěvku „Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v dubnu 2020). Komise má přijmout akty v přenesené pravomoci, které obsahují specifická technická screeningová kritéria, jež doplní zásady stanovené v nařízení a určí, které hospodářské činnosti mohou být pro jednotlivé environmentální cíle způsobilé. Kritéria pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně budou přijata do konce roku 2020 a do konce 2021 pak mají být přijata kritéria pro další 4 cíle v oblasti životního prostředí: udržitelné využívání a ochranu vody a mořských zdrojů; přechod na oběhové hospodářství; prevenci a omezování znečištění; a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. Jak je stanoveno v nařízení, Komise rovněž zahájila výzvu k podávání přihlášek do výběrového řízení na členy platformy pro udržitelné financování. Tato platforma má být poradním orgánem složeným z odborníků ze soukromého a veřejného sektoru. Má Komisi pomoci při přípravě technických screeningových kritérií (formou aktů v přenesené pravomoci), která taxonomii dále rozvíjejí. Rovněž má Komisi radit ohledně budoucího vývoje taxonomie EU tak, aby byly pokryty další cíle v oblasti udržitelnosti, a bude poskytovat i širší poradenství v oblasti udržitelného financování. Platforma pro udržitelné financování má být poradním orgánem složeným z odborníků ze soukromého a veřejného sektoru. Má být složena z maximálně 57 členů, z nichž 50 má být vybráno v rámci zveřejněné výzvy k podávání žádostí. Zbývajících 7 členů má jmenovat přímo GŘ FISMA z řad zástupců veřejných subjektů, jako je Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a EIB.

EIB půjčí ČR 300 mil. €na projekty hospodaření s vodou

EIB 22. 6. 2020 zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že EIB půjčí ČR 300 mil. € (8 mld. Kč) na projekty týkající se hospodaření s vodou. Jedná se o projekty prevence záplav, dodávek vody a úpraven vody po celé ČR. Finance by měly plynout Ministerstvu zemědělství ČR. Z projektů zkvalitňujících vodu a její dostupnost má benefitovat 110 tis. občanů ČR. Mezi příklady jednotlivých projektů patří: (1) Jelence – investice do výstavby 1,6 km dlouhého vodovodu, jednoho vrtu a nádrže o objemu 40 m³. Cílem je poskytnout obyvatelům kvalitní pitnou vodu; (2) Třebovice, Třebovka – Česká Třebová – úprava vodního toku jako prevence před povodněmi; (3) Výstavba městského rybníka v Chotěšicích (Střední Čechy) o velkosti 4, 7 ha a objemu 66 tis. m³ za účelem stabilizace vodního režimu v oblasti. Nádrž má fungovat také jako protipovodňová ochrana s retenčním objemem 24 tis. m³.

Komise upozorňuje, že členské státy neplní cíle týkající se kvality ovzduší

Komise spustila evropskou platformu pro spravedlivou transformaci