Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2013

05.11.2013
Euroskop

Výbor LIBE přijal svoji vyjednávací pozici týkající se návrhů reformy ochrany dat, EU bude mít systém ochrany hranic EUROSUR

EU bude mít systém ochrany hranic EUROSUR

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (KOM(2011)873)

Plénum EP schválilo 10. 10. 2013 zavedení nového systému ochrany hranic EU s názvem EUROSUR poměrem 479:101:20. Rada přijala návrh 22. 10. 2013 a nařízení vstupuje v platnost.

Pozadí

O zavedení dozorového systému na hlídání hlavně jižních a východních hranic EU žádaly členské státy Komisi již v roce 2011. Členské státy se musejí potýkat se stále silnějšími vlnami imigrantů ze Severní Afriky. Největší problém s ilegálním překračováním hranic EU je v Itálii, na Maltě, španělských Kanárských ostrovech či v Řecku, které má velmi špatně hlídanou hranici s Tureckem.

Klíčové body

Komunikační síť EUROSUR má posílit detekci, prevenci a boj proti nelegální migraci a příhraniční kriminalitě. Poslanci EP také trvají na tom, že systém musí pomoci k záchraně životů uprchlíků, aby se neopakovala tragédie ztroskotané lodi u italské Lampedusy. EUROSUR si klade za cíl posílit ochranu pozemních i mořských hranic EU zesílenou spoluprací členských států a jejich orgánů s agenturou Frontex, která za tímto účelem v roce 2004 vznikla. Zahrnuje to sdílení aktuálních dat, předávání výstupů ze satelitních a jiných systémů a zpráv prostřednictvím zabezpečené sítě. Dnes se dohledem například nad námořní hranicí v různých státech zabývá až 6 typů různých orgánů, které nemají jasná pravidla vzájemné komunikace.

Členské státy by měly v rámci systému dodržovat základní práva osob včetně ochrany osobních údajů a neměly by si prostřednictvím systému vyměňovat se třetími zeměmi data o lidech, kterým zde hrozí nebezpečí na životě nebo jejichž případy jsou stále revidovány.

ČR se nový systém téměř nedotkne, nemusí do něho ani vstupovat, neboť leží uvnitř schengenského prostoru.

Předpokládaný další vývoj

Na pravidlech fungování EUROSUR se dohodly členské státy. Bulharsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko budou EUROSUR používat od 2. 12. 2013, ostatní země od 1. 12. 2014.

Odkazy

Výbor LIBE přijal svoji vyjednávací pozici týkající se návrhů reformy ochrany dat

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

Výbor LIBE 21. 10. 2013 hlasoval o návrzích nařízení (poměrem 51:1:3) a směrnice (poměrem 47:4:1) týkajících se ochrany osobních dat. Členské státy však zpomalily tempo schvalování navrhované EP a požadují přijetí norem nejpozději do roku 2015.

Pozadí

Komise v lednu 2012 uveřejnila balík 2 návrhů (směrnice KOM(2012)10 a nařízení KOM(2012)11), které si kladou za cíl reformovat oblast ochrany osobních dat v EU v 21. století, tedy v éře internetu (více v příspěvku „Komise představila kom­plexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012).

Rada na svém zasedání 8. 10. 2013 jednala zejména o mechanismu one-stop-shop a tzv. mechanismu konzistentnosti, který je hlavním pilířem návrhu Komise. Podle tohoto principu by měl vzniknout jeden úřad na ochranu dat v každé zemi. V případě, že např. firma spravuje data ve více členských státech, bude dohled nad ní provádět jeden úřad, který v případě potřeby bude konat. Tento úřad povede jednání v té zemi, kde má kontrolovaný subjekt hlavní sídlo. Toto opatření by mělo zamezit nekalým praktikám velkých firem, které mají sídel několik. Daný mechanismus bude v případě nadnárodních kauz definován dopředu, aby se proces kontroly urychlil, předešlo se administrativní zátěži, a neomezoval se tak růst digitální ekonomiky. V případě neshod by měla být zapojena Evropská rada na ochranu dat, jež bude koordinovat národní úřady.

V lednu 2013 se ke zprávám k návrhu poprvé vyjadřoval výbor LIBE (více v příspěvku „Zprávy k ochraně osobních dat ve výboru LIBE“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2013). Během roku se však jednání v EP zkomplikovala. Výbor LIBE nalezl shodu až 21. 10. 2013.

Klíčové body

Zpravodaj návrhu Philipp Albrecht označil jednání výboru LIBE za klíčové, pokud jde o nastavení nových pravidel na ochranu osobních dat v 21. století.

Poslanci požadují, aby v případě, že chce třetí země po nějaké společnosti (sociální síť, poskytovatel tzv. cloudu apod.) odkrýt osobní data, musí daná firma požádat o svolení úřad na ochranu osobních dat, než tato data poskytne. Společnost bude mít také povinnost informovat o této věci osobu, jejíchž dat se to týká. Za porušení uvedených pravidel hrozí společnostem pokuta až 100 mil. € nebo pokuta ve výši 5 % celosvětového obratu (Komise požadovala 1 mil. € nebo 2 % obratu).

Poslanci trvají také na tom, že každý člověk bude mít právo na vymazání svých osobních dat, pokud o to požádá. Právo být vymazán je shodné s právem být zapomenut, jak navrhovala Komise.

Společnosti by také měly získat ke zpracování dat souhlas příslušné osoby. Ta by jej měla mít možnost stáhnout stejně jednoduše, jako jej udělila. Souhlas ke zpracování dat nesmí podmiňovat uskutečnění některých služeb nebo dokončení transakce (pokud se nejedná o potřebná data).

Poslanci také omezili tzv. profilování, tedy používání analýzy či předvídaní chování osoby v závislosti na pracovní výkonnosti, ekonomické situaci, místě, zdraví apod. a sledování tzv. cookies. Profilování může být umožněno jen po souhlasu dané osoby, pokud jej vyžaduje zákon nebo je nezbytné pro dokončení obchodu. Tato praktika by neměla vést k diskriminaci a osoby by měly mít možnost se proti ní ohradit.

Poslanci také navrhují sjednotit právo na přenositelnost dat s právem na přístup k datům. To uživateli umožní přenést si data např. z jedné emailové schránky do druhé.

Instituce nebo firmy budou muset zavést pozici ochránce dat (DPO; po vzoru Německa) v případě, že firma disponuje osobními daty od více než 500 subjektů ročně. DPO by měl být přijat na dobu 4 let jako zaměstnanec nebo na 2 roky jako externí pracovník.

Předpokládaný další vývoj

Hlasování ve výboru dává EP mandát k jednání s Radou. Jednání začnou poté, co Rada schválí svoji vyjednávací pozici. Rada JHA má zasedat 5.–6. 12. 2013. EP chce dosáhnout kompromisu do voleb v červnu 2014.

Členské státy na přijetí norem i přes nedávné skandály s odposlechy příliš nespěchají. V závěrech zasedání Evropské rady z 24. 10. 2013 uvádějí, že normy by měly být přijaty do roku 2015.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality