14.01.2014
Euroskop
LIBE a Coreper schválili evropský vyšetřovací příkaz, Vymáhání pohledávek přesahujících hranice státu bude v EU jednodušší
LIBE a Coreper schválili evropský vyšetřovací příkaz
Podnět Belgického království, Bulharské republiky, Estonské republiky, Španělského království, Rakouské republiky, Republiky Slovinsko a Švédského království k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (2010/C 165/02)
Coreper 3. 12. 2013 stvrdil kompromisní znění směrnice, která má zavézt evropský vyšetřovací příkaz (European Investigation Order) v trestních věcech. Výbor LIBE o návrhu hlasoval 5. 12. 2013 poměrem 42:1.
Pozadí
S podnětem na zavedení směrnice v této oblasti přišlo 7 členských států (Belgie, Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko) v dubnu 2010. V Radě bylo dosaženo shody v prosinci 2011 a EP hlasoval v květnu 2012. V listopadu 2013 dosáhly všechny 3 instituce (tedy včetně Komise) kompromisu. EIO se nebude účastnit Irsko a Dánsko, naopak Velká Británie se účastnit bude.
Evropský vyšetřovací příkaz je rozhodnutí justičního orgánu vydané či potvrzené justičním orgánem jednoho členského státu („vydávající stát“) za účelem provedení jednoho nebo několika konkrétních vyšetřovacích úkonů v jiném členském státě („vykonávající stát“) s cílem zajistit důkazy. Členské státy vykonají evropský vyšetřovací příkaz na základě zásady vzájemného uznávání. Evropský vyšetřovací příkaz by měl být zaměřen na konkrétní vyšetřovací úkon, který musí být proveden, a stanoví jednotný rámec pro zajišťování důkazů.
Klíčové a sporné body
Vyšetřovací příkaz má být stavebním kamenem spolupráce mezi soudy členských států. Usnadní soudnímu orgánu provádět vyšetřování v trestních věcech s přeshraničním rozměrem, a získat tak důkazy v jiné zemi (např. při prohledávání domů, vyslýchání svědků, informace o bankovních účtech). Stávající pravidla jsou již zastaralá a často vedla k průtahům případů. Příkaz má za cíl také snížit byrokracii zavedením jednotného standardního formuláře pro zahájení vyšetřování a zisk důkazů.
Při vydávání EIO bude zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod (zejm. právo podezřelé nebo obviněné osoby být považována za nevinnou, dokud nebyla její vina prokázána, stejně jako právo na obhajobu v trestním řízení) a soudy členských zemí budou moci odmítnout žádost o vyšetřovací příkaz, pokud se domnívají, že je neslučitelný s jejich závazky v oblasti základních práv. Dále by žádost o evropský vyšetřovací příkaz mohla být odmítnuta pouze z konkrétních důvodů uvedených v návrhu (např. pokud by mohlo dojít k poškození zájmů národní bezpečnosti).
O vydání EIO členské státy rozhodnou do 30 dnů, požadované vyšetřování pak bude moci být provedeno do 90 dnů od schválení. O vydání bude také moci v rámci použitelných práv na obhajobu v souladu s vnitrostátními předpisy upravujícími trestní řízení požádat podezřelá nebo obviněná osoba. Vydání EIO má být nezbytné a přiměřené pro účely řízení při zohlednění práv podezřelé nebo obviněné osoby a vyšetřovací úkon nebo úkony uvedené v EIO by za stejných podmínek bylo možné nařídit u obdobného vnitrostátního případu.
Členské státy rovněž zajistí, aby se na vyšetřovací úkony uvedené v evropském vyšetřovacím příkazu vztahovaly opravné prostředky rovnocenné těm, které by byly dostupné v obdobném vnitrostátním případě.
EIO je třeba odlišit od evropského zatýkacího rozkazu. Také vytvoření společného vyšetřovacího týmu a shromažďování důkazů v rámci tohoto týmu vyžaduje zvláštní pravidla, která je třeba stanovit odděleně.
Návrh dále upravuje i např. dočasné předávání osob ve vazbě do vydávajícího státu pro účely provedení vyšetřovacího úkonu, výslech za použití videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu, předávání informací o bankovních a jiných finančních transakcích, odposlech telekomunikačního provozu za technické pomoci jiného členského státu aj.
Předpokládaný další vývoj
EP by měl o návrhu hlasovat již v lednu 2014, poté bude směrnice schválena Radou. Po schválení budou mít členské státy 3 roky na transpozici směrnice do svého vnitrostátního práva.
Odkazy
- Podnět Belgického království, Bulharské republiky, Estonské republiky, Španělského království, Rakouské republiky, Republiky Slovinsko a Švédského království k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (2010/C 165/02)
- Permanent Representatives Committee Confirms Agreement on European Investigation Order in Criminal Matters
- Making cross-border crime investigations easier
Vymáhání pohledávek přesahujících hranice státu bude v EU jednodušší
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council creating a European Account Preservation Order to facilitate cross-border debt recovery in civil and commercial matters – General Approach (2011/0204 (COD))
Ministři spravedlnosti členských zemí EU 6. 12. 2013 schválili svou pozici k nařízení o vytvoření celoevropského soudního příkazu.
Pozadí
Téměř 1 mil. malých a středních podniků se potýká s problémy přeshraničních dluhů, v důsledku čehož přicházejí každý rok přibližně o 2,6 % svého obratu. Až 600 milionů EUR pohledávek ročně se zbytečně odepisuje, protože podniky považují právní spory v zahraničí za příliš obtížné, nákladné a složité. Občanům vzniká škoda i tehdy, když nedostanou zboží objednané přes internet nebo když nepřítomný rodič neplatí výživné ze zahraničí. Evropský příkaz k obstavení účtů budou mít věřitelé k dispozici jako alternativu nástrojů, které jim nabízí vnitrostátní právní úprava, a bude možné jej použít jen v přeshraničních případech.
Klíčové a sporné body
Návrh legislativy vytváří jednotný postup při vymáhání přeshraničních pohledávek, který vede až k vytvoření evropského příkazu k obstavení účtu, kterým by mohly být zablokovány finanční prostředky dlužníka na jeho bankovním účtu v některém členském státě (kvůli možnosti tzv. „účinku překvapení“ bez předchozího varování dlužníka).
Příkaz může mít velký význam při vymáhání pohledávek, protože zabrání dlužníkům v tom, aby přesunuli nebo rozptýlili své peníze, dokud se nepodaří získat a vymoci rozsudek. Účet dlužníka se pouze zablokuje, ale nedovolí vyplacení peněz věřiteli. Evropský příkaz k obstavení účtů bude vydáván v řízení bez účasti protistrany.
Podle znění Rady by se pravidla neměla vztahovat na finanční nástroje (např. akcie), poslední vůli či právní nástupnictví a majetkové poměry mezi manželi. Pravidla se budou vztahovat pouze na věřitele se sídlem v členském státě, který je těmito pravidly vázán. Kromě toho věřitel zpravidla ponese odpovědnost za neodůvodněné použití příkazu k obstavení účtů a bude moci daný mechanismus využít pouze v případě, kdy byl proti dlužníkovi vynesen pravomocný rozsudek.
Přijetím nařízení nicméně nedojde ke změně vnitrostátních pravidel týkajících se obstavení finančních prostředků. Komise jen přidává evropský postup, který si věřitelé mohou zvolit a použít při vymáhání pohledávek v jiných zemích EU.
Předpokládaný další vývoj
Nyní musí návrh přijmout EP a členské státy EU na zasedání Rady.
Odkazy
- Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council creating a European Account Preservation Order to facilitate cross-border debt recovery in civil and commercial matters – General Approach (2011/0204 (COD))
- Komise vítá zásadní posun ohledně svého návrhu, který má podnikům pomoci při vymáhání přeshraničních dluhů