07.07.2014
Euroskop
Komise chce posílit ochranu osob vyšetřovaných u OLAF, COREPER schválil mandát Rady v boji proti praní špinavých peněz, EU rozhodla, že obranná spolupráce mezi členskými státy by měla být hlubší a trvalejší
Komise chce posílit ochranu osob vyšetřovaných u OLAF
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk (KOM(2014)340)
Komise 11. 6. 2014 zveřejnila návrh nařízení upravující nařízení o vyšetřování prováděném OLAF. Cílem nařízení je posílit postavení všech osob vyšetřovaných Evropským úřadem pro boj proti podvodům.
Pozadí
V roce 2013 souhlasily instituce EU s novým právním rámcem pro vyšetřování prováděná úřadem OLAF. Komise v roce 2013 vyzvala k dalšímu posílení procesních záruk do doby, než vznikne Úřad evropského veřejného žalobce.
V současné době lze stížnosti na vyšetřování vedená úřadem OLAF adresovat generálnímu řediteli OLAF, které jsou následně posouzeny jeho právní službou. Pochybnosti o řádném postupu úřadu je možné rovněž adresovat i Evropskému veřejnému ochránci práv nebo Evropskému inspektorovi ochrany údajů v případě obavy ze zneužití osobních údajů.
Mezi léty 2011 – 2013 takovýchto stížností bylo vzneseno 25, což není mnoho, pokud vezmeme v úvahu celkový počet prováděných vyšetřování ve stejném období, který činí 484 (4 stížnosti byly adresovány přímo generálnímu řediteli úřadu OLAF).
Klíčové a sporné body
Navrhovaná právní úprava představuje vytvoření funkce inspektora procesních záruk, který by se měl zabývat přezkumem stížností podaných osobami, jež jsou dotčeny vyšetřováním prováděným úřadem OLAF. Tento nový postup vyřizování stížností nemá vliv na jiné stávající postupy vyřizování stížností.
Inspektor procesních záruk by měl přezkoumávat, zda byly dodrženy procesní záruky stanovené v článku 9 nařízení č. 883/2013. Například by přezkoumával, zda lhůta pro oznámení výzvy k výslechu dotčených osob byla dodržena, aniž by však přijímal postoj k otázce, zda a jak bude tento výslech veden.
Vzhledem k povaze úkolů, jimiž bude inspektor pověřen, by funkci měla zastávat osoba nezávislá na vůli jednotlivých členských států s právnickými odbornými znalostmi v oblasti základních práv a práva trestního, která by měla být na takové úrovni, aby mohla být jmenována do justiční funkce alespoň v jednom členském státě nebo u Soudního dvora EU.
Osoba inspektora by měla být volena na dobu 5 let společnou dohodou EP, Radou a Komisí, která navrhne úzký seznam lidí vhodných pro tuto pozici.
Inspektor po důkladném prozkoumání stížnosti a vyslyšení obou stran vydá nezávaznou doporučení adresované generálnímu řediteli úřadu OLAF. Pokud generální ředitel zaujme jiné stanovisko, měl by uvést důvody v poznámce připojené k závěrečné zprávě o vyšetřování, jež se předkládá vnitrostátním orgánům nebo popřípadě příslušným orgánům, subjektům, úřadům nebo agenturám EU.
Generální ředitel úřadu OLAF bude na druhou stranu mít povinnost dotazovat se inspektora na povolení pro některé vyšetřovací úkony spojené s inspekcí kanceláří členů institucí EU.
Předpokládaný další vývoj
Návrh nařízení byl předán Radě a EP a bude přijímán běžným legislativním postupem. V současné době je návrh předložen Výboru pro rozpočtovou kontrolu k dalšímu projednání.
Odkazy
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk (KOM(2014)340)
- OLAF Reform and the new Controller of Procedural Guarantees: Questions and Answers
- Commission proposes final step in OLAF reform process
COREPER schválil mandát Rady v boji proti praní špinavých peněz
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (KOM(2013)44)
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (KOM(2013)45)
COREPER 18. 6. 2014 se dohodl na mandátu Rady pro vyjednávání o zabránění zneužití finančních systému k praní špinavých peněz a financování terorismu.
Pozadí
Vytvoření jednotného trhu a „oslabení“ hranic, které je s tím spojeno, vedlo k tomu, že na úrovni EU vznikl systém ochrany finančního trhu proti praní špinavých peněz a možnému financování teroristických skupin. Podle Komise stojí EU v čele mezinárodních snah o boj proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti. Normy jsou v této oblasti revidovány relativně často. Komise zveřejnila v únoru 2012 revidovaný soubor mezinárodních norem, které mají být začleněny do unijního práva. Komise také 11. 4. 2012 vydala přezkum současné tzv. třetí směrnice o praní peněz (směrnice č. 2005/60). Během října a prosince se k návrhu vyjádřily výbory DEVE a JURI na konci února 2014 výbory ECON a LIBE doporučily, aby plenární zasedání EP schválilo pozměněný návrh směrnice.
Na plenárním zasedaní ve Štrasburku poslanci schválili, dle doporučení výborů, pozměněný návrh směrnice o boji proti praní špinavých peněz (více v příspěvku „Komise posiluje boj EU proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2013).
Klíčové a sporné body
Hlavní změny schválené EP se týkají rozsahu směrnice, hodnocení rizik, spolupráce se třetími zeměmi, zveřejňování informací o vlastnících a propojení registrů. Dle návrhu schváleného EP by se směrnice měla týkat nejen bank a finančních institucí, ale také auditorů, právníků, účetních, notářů, daňových poradců, správců aktiv, realitních kanceláří a kasin. Členské státy by se mohly dle návrhu rozhodnout, zda zahrnout do působnosti směrnice další hazardní hry vyjma kasin. Mandát Rady povoluje státům udělování výjimek pro hazardní průmysl poté, co členské státy provedou zhodnocení rizik. Tuto výjimku však nemohou udělit kasinům a internetovým sázkařským společnostem.
Poslanci také doporučují, aby došlo k propojení veřejných registrů nominálních vlastníků (tyto registry Komise ve svém návrhu nezahrnula), které by byly veřejně k dispozici. Pokud jde o politicky exponované osoby, tak EP navrhl, aby Komise ve spolupráci s členskými státy a mezinárodními organizacemi vypracovala seznam národních politicky exponovaných osob a osob, které jsou rezidenty členských států a kterým jsou nebo byly svěřeny významné funkce v mezinárodních organizacích. Tento seznam by měl být dostupný všem příslušným orgánům.
Předpokládaný další vývoj
Vyjednávání mezi Radou a EP by měla začít v druhé polovině roku, kdy by mělo dojít i přijetí návrhu.
Odkazy
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (KOM(2013)44)
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (KOM(2013)45)
- Komise: Money laundering and terrorist financing
- Anti-Money Laundering: creating a modern EU framework capable of responding to new threats
- Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu
- Council agrees a negotiating mandate on money laundering
EU rozhodla, že obranná spolupráce mezi členskými státy by měla být hlubší a trvalejší
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový program pro evropskou obranu (KOM(2014)387)
Na základě závěrů Evropské rady z prosince 2013 Komise vydala 24. 6. 2014 prováděcí harmonogram k sdělení Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti.
Pozadí
Představený plán navazuje na sdělení Komise z července 2013 týkající se problematiky konkurenceschopnější a efektivnější evropské obrany a bezpečnosti EU. Cílem plánu z července 2013 bylo 1) dokončení vnitřního trhu pro obranu a bezpečnost, 2) posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, 3) využití synergií mezi civilním a vojenským sektorem a 4) prozkoumání nových možností. Plán měl zajistit, aby členské státy ušetřily čas i peníze a to díky evropským normám a certifikaci, podpůrným seskupením, specializaci úloh, společnému výzkumu a nákupu a energeticky efektivnějšímu fungování armád.
Obrana patří k průmyslovým odvětvím, které v roce 2012 dosáhlo obratu 96 bil. € a zaměstnává asi 400 tisíc lidí. Dále také produkuje dalších asi 960 tisíc nepřímých pracovních sil. Výzkum v oblasti obrany přispěl k mnoha pokrokům v dalších oblastech např. v elektronice a v letectví, a nejen proto Komise usiluje o podporu této oblasti.
Klíčové a sporné body
Škrty v obranných rozpočtech, ke kterým došlo v minulosti v jednotlivých členských státech, způsobily, že postupně dochází k snížení schopnosti Evropy efektivně čelit novým bezpečnostním výzvám. Přetrvávající roztříštěnost evropských trhů v oblasti obrany by mohla ohrozit kapacitu a konkurenceschopnost obranného průmyslu.
Komise představila prováděcí harmonogram, který by měl zajistit posílení jednotného trhu pro obranu a je splněním závazku Komise předložit detailní plán s konkrétními akcemi a rozvrhem pro naplňování jednotlivých cílů.
Cílem je zajistit větší konkurenceschopnost v oblasti obranného průmyslu a podporovat součinnost mezi civilním a vojenským výzkumem. Stanoveny by měly být přesné lhůty a konkrétní detaily. Pomocí navrhovaného plánu by měla být otevřena cesta k postupnému přibližování členských států v bezpečnostních otázkách.
Malé a střední podniky by měly díky plánu získat možnost využívat evropské fondy k duálnímu využití. Mělo by také dojít k celkovému posílení SBOP. Samotná obrana a bezpečnost by ovšem měly nadále zůstat v kompetenci jednotlivých členských států, nicméně spoluprácí a podporou jednotného trhu by mělo dojít k efektivnějšímu fungování této oblasti.
Komise konkrétně navrhla body, které vycházejí z předchozího sdělení Komise. EU usiluje o to, aby došlo k dokončení vnitřního trhu v oblasti obrany. Trh by měl být dokončen pomocí směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a obranných transferů uvnitř EU.
Komise by cílů chtěla dosáhnout pomocí pravidelného monitorování trhu, díky kterému by mohla hodnotit dopady jednotlivých směrnic, a pomocí vyjasnění stanovených výjimek. Dále by mělo dojít k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu pomocí podpory pro Evropskou obrannou agenturu při vypracovávání jednotného přístupu k normalizaci a certifikaci. Za tímto účelem by měla Komise rozvíjet obrannou průmyslovou politiku založenou na podpoře konkurenceschopnosti a na podpoře pro malé a střední podniky. EU bude také usilovat o podporu výzkumu v oblasti obrany a o rozvoj schopnosti řešit problémy, se kterými se Evropa potýká. Cílem je taktéž rozvoj evropských a vnitrostátních schopností týkajících se kosmického prostoru, uplatňování energetické politiky EU a využívání podpůrných nástrojů v odvětví obrany, stejně jako posílení mezinárodního rozměru.
Předpokládaný další vývoj
Je obtížné předvídat, jak bude evropské odvětví obrany a bezpečnosti vypadat v následujících 20-30 letech, ale je zřejmé, že prostředí průmyslu prochází a nadále bude procházet změnami. Činnosti v oblasti obrany budou mít pravděpodobně stále své zvláštní postavení.
Odkazy
- A New Deal for European Defence: Commission proposes industrial action plan
- Nový program pro evropskou obranu – Prováděcí harmonogram ke sdělení COM(2013) 542
- A New Deal for European Defence: Commission proposes industrial action plan
- Konkurenceschopnější a efektivnější odvětví evropské obrany a bezpečnosti