Vnitřní trh v červenci 2015

07.08.2015
Euroskop

EU bojuje za větší daňovou transparentnost u velkých firem, Poslanci schválili Unii kapitálových trhů (CMU), Evropský fond pro strategické investice začne fungovat na podzim

  • EP podporuje povinnost daňové transparentnosti u velkých podniků

  • Plénum projednávalo návrh Komise na vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU)

  • Komise učinila poslední kroky ke spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na podzim

EU bojuje za větší daňovou transparentnost u velkých firem

Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti a směrnice 2004/109/ES (KOM(2014)0213)

  • Plénum EP 8. 7. 2015 odsouhlasilo, aby velké podniky a společnosti kótované na burze zveřejňovaly informace o dosažených ziscích, daních z příjmů a získaných veřejných dotací v jednotlivých zemích. Cílem je zvýšit transparentnost v řízení evropských podniků a posílit dlouhodobé zapojení akcionářů.

Pozadí

Navrhovaná změna směrnice o právech akcionářů obsahuje návrhy, které zajistí, že podniky kótované na burze budou schopny identifikovat své akcionáře, a pravidla týkající se transparentnosti pro zmocněné poradce (kteří vydávají doporučení k hlasování), správce aktiv a institucionální investory, jakými jsou například penzijní fondy či pojišťovací společnosti. Obsahuje rovněž návrhy opatření na posílení transparentnosti a vlivu akcionářů na transakce se „spřízněnými stranami“ (např. mezi společností a jejím vedením, řediteli, ovládajícími akcionáři či společností jedné skupiny).

Nyní jen 13 států umožňuje akcionářům zasahovat do platů ředitelů, ať už prostřednictvím hlasování o politice odměňování ředitelů a/nebo podáváním zpráv či doporučení (jako je tomu i v ČR). Právní předpisy pouhých 15 členských států (včetně ČR) vyžadují zveřejňování údajů o politice odměňování a 11 zveřejňování platů jednotlivých ředitelů.

Klíčové a sporné body

Text obsahuje důležité nástroje na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména povinnost zveřejňovat výsledky v jednotlivých zemích, která zajistí, že nadnárodní podniky budou otevřeně informovat o daních, které platí v každé zemi, ve které působí. Poslanci do návrhu vložili požadavek, na jehož základě by měly velké podniky zveřejňovat informaci o ziscích či ztrátách před zdaněním, daních ze zisku nebo ztráty a získané veřejné podpoře v každé zemi, ve které působí. Tato povinnost by se dle poslanců měla vztahovat i na subjekty veřejného zájmu, mezi něž patří i podniky kótované na burze a pojišťovny, jakož i společnosti označené členskými státy za subjekty veřejného zájmu vzhledem k povaze jejich činnosti.

Poslanci dále požadují, aby akcionáři mohli hlasovat alespoň co 3 roky o firemní politice odměňování vedení podniků. Členské státy by však mohly stanovit, zda bude hlasování o politice odměňování závazné či poradní. Politika odměňování ředitelů by měla vysvětlovat, jak přispívá k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společností. Měla by rovněž stanovovat jednoznačná kritéria pro přiznání pevné a pohyblivé odměny, včetně veškerých prémií a všech forem požitků, uvádí se dále v přijatých pozměňovacích návrzích. Hodnota akcií by neměla hrát rozhodující roli při posuzování kritérií finanční výkonnosti a odměna vázaná na akcie by neměla tvořit nejpodstatnější část pohyblivé odměny členů orgánů společnosti, dodávají poslanci.

Předpokládaný další vývoj

Poslanci se rozhodli neuzavřít první čtení, ale zahájit neformální jednání s členskými státy s cílem nalézt dohodu na konečné verzi legislativy v prvním čtení.

Odkazy

Poslanci schválili Unii kapitálových trhů (CMU)

Zelená kniha – Vytváření Unie kapitálových trhů (KOM(2015)63)

Usnesení Evropského parlamentu týkající se Vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP)

  • EP 9. 7. 2015 přijal poměrem (552:111:32) nezávazné usnesení předložené výborem ECON o budování Unie kapitálových trhů (CMU).

Pozadí

Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě Unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU), která by měla poskytnout firmám a podnikatelům široký přístup k finančním zdrojům Investicím. Podoba CMU ovšem ještě není zcela známá. Přístup ke zdrojům by měl probíhat v rámci Investičního plánu pro Evropu, který Komise představila v listopadu 2014 a který by měl mobilizovat až 315 mld. € a podpořit růst v EU. EFSI by měl začít fungovat od podzimu 2015.

  • Důvodem k vypracování plánu byla stále neutěšená situace na poli investic a vysoká míra nezaměstnanosti uvnitř Unie. Hlavním cílem plánu je podpořit investice a opětovně nastartovat růst (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Cílem CMU by mělo být odstranění překážek, které stojí v cestě přeshraničním investicím v EU a brání podnikům v přístupu k finančním prostředkům. Podniky, které jsou v současné době silně závislé na bankách, mají ztížený přístup k finančním prostředkům.

Trhy s rizikovým kapitálem jsou velmi rozvinuty např. ve Spojených státech, které se staly pro CMU inspirací. Díky CMU by mělo být také snazší získat peníze od investorů, a dále zefektivnit systém pro poskytování těchto prostředků – tzv. investiční řetězec.

  • Unie kapitálových trhů by měla maximalizovat přínosy kapitálových trhů jak pro hospodářství, růst, tak pro vytváření pracovních míst. Dále by mělo dojít k vytvoření jednotného kapitálového trhu pro všech 28 členských států a k odstranění překážek, které omezují větší propojení se světovými kapitálovými trhy. Prostřednictvím CMU by mělo taktéž dojít k větší ochraně investorů a k zvýšení konkurenceschopnosti Unie. Malé a střední podniky (SME) by měly mít možnost přilákat investory ze všech členských států EU.

Komise v únoru 2015 zahájila veřejnou konzultaci týkající se CMU v zájmu mobilizace finančních prostředků pro evropské podniky a stimulace růstu ve všech 28 členských státech EU. Veřejná konzultace trvala do 13. 5. 2015 a zapojilo se do ní více než 370 účastníků z řad organizací a soukromých osob. Výsledky veřejné konzultace zatím nejsou blíže zpracovány.

V polovině února 2015 Komise představila Zelenou knihu o vytváření Unie kapitálových trhů, která má evropským podnikům usnadnit přístup k finančním prostředkům a také zatraktivnit EU pro investory z celého světa. CMU cílí na společnosti, které by se chtěly v současné době rozvíjet a dále podnikat, ale nemají dostatek finančních zdrojů.

Na konci února 2015 se v Praze konala diskuse o CMU, která byla organizována CEBRE spolu se Zastoupením EK v ČR, Informační kanceláří EP v ČR a Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Na této diskuzi byly shrnuty možné výhody i nevýhody vytvoření CMU pro ČR. CMU by dle ekonomů měla být vhodná a přínosná zejména pro země střední a východní Evropy, tedy i pro ČR. Podnikatelé by mohli prostřednictvím levnějšího financování svých firem a snadnějšího přístupu k zahraničním trhům rozšířit oblast svého podnikání i do zahraničí. Na případné komplikace pro ČR upozornil investiční ředitel Genesis Capital s.r.o. Tomáš Čása, který řekl: „Hlubší integrace a podnícení likvidity na kapitálovém trhu bude mít za následek pokračující tlak na konkurenceschopnost českých podniků jako příjemců zahraničního kapitálu“.

Klíčové a sporné body

Vzhledem k tomu, že EP ve svém usnesení z února 2014 zdůraznil, že je nutné zlepšit přístup na kapitálový trh na základě nových zdrojů financování, a zároveň poukázal na to, že komerční banky pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem financování, přijal usnesení týkající se CMU. Pro členské státy je velmi důležité vytvořit nové zdroje, které by doplnily zavedené mechanismy a zaplnily mezeru ve financování.

EP je přesvědčen, že nedostatečná regulace a kontrola kapitálových trhů byla hlavním důvodem vzniku finanční krize a že snižování roztříštěnosti kapitálových trhů by mohlo snížit náklady na kapitál a současně zlepšit jeho alokaci. Nejen z těchto důvodů považuje CMU přínosný krok.

EP tedy usiluje o to, aby CMU byla rozvíjena postupně a její základní priority by měly směřovat do 3 základních oblastí:

1) Za účelem efektivního rozdělování úspor, by měly být zdroje co nejvíce diverzifikovány, dále by se měla rozšířit nabídka investičních příležitostí a taktéž by mělo dojít k navýšení transparentnosti.

2) Rizika spojená kapitálovými trhy by měla být snížena prostřednictvím rozšířením přeshraničních trhů, posílením odolnosti finančních systémů vůči negativním účinkům závažných finančních krizí.

3) V neposlední řadě by CMU měla cílit na zajištění doplňkového způsobu financování reálné ekonomiky.

EP ve svém usnesení uvedl, že je důležité podporovat malé a stření podniky (SME). Ty by měly mít možnost vybírat z různých forem financování s různými náklady a mírou složitosti. Za podporu pro SME se staví také členové frakce PPE. V EP zdůraňují potřebu posílit a zlepšit v souvislosti s budováním Unie kapitálových trhů mezinárodní koordinaci, zejména v rámci G20, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a Basilejského výboru pro bankovní dohled.

Rada, která přijala závěry o CMU, je přesvědčena, že rozvinutější a šířeji integrované kapitálové trhy by mohl odemknout investice pro společnosti a projekty v oblasti infrastruktury, přitáhnout zahraniční investice, přispět k růstu a k vytváření pracovních míst a zefektivnit finanční systém.

Předpokládaný další vývoj

Komise by dle EP měla pečlivě posoudit rizika úvěrového financování na kapitálových trzích a příslušné zkušenosti získané na počátku finanční krize v letech 2007–2008. Dle EP by základní kameny plně funkční CMU měly být položeny do roku 2018, přičemž akční plán by měl být vypracován do září 2015.

Odkazy

Evropský fond pro strategické investice začne fungovat na podzim

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (KOM(2015)10)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Společně k zaměstnanosti a růstu: Úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu (KOM(2015)361)

  • Komise 22. 7. 2015 schválila poslední opatření, která umožní spustit začátkem podzimu 2015 Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a zveřejnila také sdělení týkající se národních podpůrných bank.

Pozadí

Komise v listopadu 2015 zveřejnila svůj Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi 315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007. Následkem ekonomické a finanční krize poklesla míra investic v EU od roku 2007 (kdy dosáhla vrcholu) asi o 15 % (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Investice jsou v EU tlumeny nejistotou, nejasným hospodářským výhledem a vysokým i soukromým zadlužením. Investiční plán by měl propojit projekty s dostupnou likviditou a také by měl nasměrovat finanční prostředky tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Junckerův plán vyvolal řadu kritických a negativních reakcí. Kritici, zejména z řad levicových poslanců, tvrdí, že jde pouze o transfer peněz a plán tedy nepřináší žádné nové finanční zdroje. Kriticky se k plánu vyjádřila i skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která není přesvědčena o funkčnosti plánu a výsledcích, které by měl přinést.

Primárním cílem navrhovaného fondu by měla být mobilizace soukromých i veřejných investic v minimální výši 315 mld. €. Fond pro strategické investice by měl být zřízen v rámci struktury EIB. V prvotní tříleté fázi by měl podporovat širokou škálu odvětví, tj. dopravu, energetiku, širokopásmové sítě, vzdělávání, výzkum, zdravotnictví nebo rizikový kapitál pro MSP.

EFSI odhaduje celkový multiplikační efekt na 1:15 v reálných investicích. Jinými slovy řečeno, 1 € záruky za riziko poskytnuté fondem by mohlo vygenerovat v průměru 15 € investic do reálné ekonomiky.

V rámci dojednaného kompromisu by EFSI měl mít dvoustupňovou řídící strukturu – Řídící výbor a nezávislý Investiční výbor. Řídící výbor by měl stanovovat celkovou strategii, rizikový profil fondu a investiční politiku. Nezávislý investiční výbor by měl vybírat projekty pro podporu ze strany EFSI (více v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015).

Návrh také počítá se zřízením Evropského centra pro investiční poradenství, jehož cílem by měla být pomoc při identifikaci, přípravě a rozvoji projektů napříč Unií (více v příspěvku „Komise vytváří právní základ pro Junckerův plán“, Vnitřní trh v lednu 2015).

Třetí osoby, kam se řadí i vnitrostátní podpůrné banky („national promotional banks“), by měly být schopny spolufinancovat projekty spolu s EFSI, buďto na základě projektu, nebo prostřednictvím investičních platforem.

Návrh nařízení o EFSI, by měl stanovit právní rámec a rozpočtové příděly pro první dvě části Investičního plánu, což je mobilizace 315 mld. € a nasměrování investic k reálné ekonomice. Pokud bude návrh přijat, tak by měl být prováděn Komisí a EIB s cílem zapojit nové subjekty z různých úrovní. Pro třetí část investičního plánu, týkající se regulačního prostředí a odstranění překážek pro investice, vypracovala Komise soubor opatření ve svém pracovním programu. Komise by měla ve všech oblastech spolupracovat s ostatními unijními orgány (více v příspěvku „Komise vytváří právní základ pro Junckerův plán“, Vnitřní trh v lednu 2015).

Rada v březnu 2015 schválila společný postoj týkající se návrhu nařízení o EFSI, což umožnilo započít jednání lotyšského předsednictví jménem Rady s EP. Na základě jednání bylo ujednáno, že dohody bude dosaženo do konce června 2015. A to z toho důvodu, aby mohly být investice poskytovány již od druhé poloviny roku 2015.

EP na základě zprávy Hospodářského a měnového výboru (ECON) z března 2015 navrhl parlamentní dohled nad činností EFSI. EIB a Investiční výbor by měly EP předkládat každých 6 měsíců zprávu, 8 členů Investičního výboru by mělo být schvalováno EP a devátý člen, generální ředitel, by měl být vybrán také se souhlasem EP. Poslanci se v rozpravě shodli na tom, že se EFSI musí zaměřit na nedostatečně pokryté oblasti a nesmí kopírovat jiné rozpočtové nástroje EU (více v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015).

Vyjednávači Rady a EP se poprvé sešli koncem dubna 2015 a vyjádřili odhodlání dosáhnout dohody co nejdříve. Oba aktéři se shodli na tom, že EFSI představuje důležitý prvek pro růst zaměstnanosti, udržitelný růst a zotavení EU. Problematickou oblastí pro vyjednávání bylo zejména financování EFSI.

Od února do konce června 2015 řada členských států přislíbila přispět do nově vznikajícího fondu. Francie oznámila, že přispěje 8 mld. € do EFSI. Itálie rovněž přislíbila, že přispěje sumou 8 mld. € na projekty využívající financování z EFSI, který je základním Investičního plánu pro Evropu. Také Německo již dříve slíbilo příspěvek ve výši 8 mld. €. Španělsko oznámilo přispět menší částkou a mělo by poskytnout 1.5 mld. €. Lucembursko přislíbilo přispět 80 mil. € a Polsko rozhodlo o poskytnutí sumy 8 mld. €. Podporu by mělo poskytnout také Slovensko a to ve výši 400 mil. € a Bulharsko ve výši 100 mil. €.

  • ČR mezi státy, které přislíbily poskytnout finanční prostředky, není.

Během dubna 2015 se k návrhu vyjádřily výbory EP. Rozpočtový a hospodářský výbor EP (BUDG) a Hospodářský a měnový výbor (ECON) hlasovaly o návrhu v dubnu 2015. Unesení výborů byla schváleno a byly navrženy změny v návrhu Komise.

  • Dle výborů měla Komise nalézt jiné zdroje pro financování garančního fondu a neměla by využívat prostředky z programu Horizont 2020.

Poslanci navrhli použít prostředky z víceletého finančního rámce 2014 -2020 a zbývající prostředky z rozpočtu. Projekty, které by EFSI zaručoval, by měly být především životaschopné a také by měly být v souladu s cíli EU. Výbory také navrhly, aby Investiční výbor fondu měl 8 členů, což by lépe odráželo zeměpisnou rozmanitost EU a zajistilo by širší spektrum odborných znalostí. Řídící výbor by měl mít 4 členy. Operace fondu, by měly být předmětem auditu Evropského účetního dvora a měly by být předmětem každoroční prověrky ze strany EP. Poslanci požádali také o detailnější přezkum možného fungování EFSI a také o vyjasnění časového horizontu.

Rada chtěla omezit program na 3 roky, ale Komise je připravena rozšířit investiční plán, pokud se prokáže jeho úspěšnost. Někteří liberální a euroskeptičtí poslanci kritizovali hlasování v rámci ECON, protože dle jejich slov nebyl dostatek času k prostudování kompromisního návrhu. Návrh obdrželi pouze 2 hodiny před hlasováním. Evropská asociace univerzit (EUA) a Science Europe vyjádřily po jednání výboru radost, že pro financování by neměly být ve velké míře využity prostředky z Horizontu 2020.

V rámci jednání, které se konalo na konci dubna 2015 Rada i EP potvrdily, že fond by měl být veden silným dvoustupňovým řízením, tak jak již dříve navrhovala Rada. Předsednictví jménem Rady opět zdůraznilo potřebu jednotného, transparentního a plně depolitizovaného řízení EFSI. Rada také zdůraznila důležitou roli investičních platforem a národních podpůrných bank při plnění cílů fondu. V rámci jednání Rada trvala na nezrušitelnosti a bezpodmínečnosti záruky ze strany EU.

Instituce se zavázaly uzavřít neformální dohodu do konce května 2015, což také učinily a Rada a EP se v květnu shodly na vytvoření EFSI a návrh mohl být diskutován na plénu EP (více v příspěvku „Rada a EP se dohodly na vzniku Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v květnu 2015).

EP se snažil zlepšit finanční strukturu a usiloval o prosazení snížení prostředků z programu Horizont 2020. Dva ze tří zdrojů financování (Horizont 2020 a Nástroj na propojení Evropy (CEF)) by měly poskytnout celkově o 1 mld. € méně. Konkrétně by z programu Horizont 2020 mělo plynout 2,2 mld. € a z CEF 2,8 mld. €. Ušetřená miliarda z projektů by měla do fondu plynout z nevyužitých financí z let 2014 a 2015. EP by měl také schvalovat jmenování generálního ředitele pro EFSI a jeho náměstka. Seznam schválených projektů by měl být veřejně přístupný.

EP v červnu 2015 schválil poměrem 464:131:19 návrh nařízení, který EFSI zavádí. Werner Hoyer, prezident EIB, uvedl, že schválení nařízení o EFSI je velkým úspěchem. Ocenil rychlost, za jakou byl návrh přijat a instituce EU, které dle jeho slov tvrdě pracovaly na přijetí významného legislativního aktu. Do konce roku by také EIB měla dosáhnout sumy 4,5 mld. € pro jednotlivé projekty. (více v příspěvku „EP schválil Fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v červnu 2015). První projekty byly již ze strany EIB schváleny.

Klíčové a sporné body

Komise v rámci posledních příprav EFSI zveřejnila sdělení o úloze národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu. Představené sdělení objasňuje funkce národních podpůrných bank při zapojení se do EFSI. Sdělení stanovuje konkrétní a praktické pokyny pro zřizování nových podpůrných bank, dále vysvětluje, jak vykazovat investice s podílem podpůrných bank ve statistikách o schodku veřejných financí a o státním dluhu v rámci Paktu o stabilitě a růstu a jak na ně pohlížet z hlediska státní podpory projektů na úrovni členských států. Představený dokument se zabývá také možným spojováním národních podpůrných bank pocházejících z více členských států. Banky samostatně nebo ve spojení s ostatními by měly moci spolupracovat s EIB při zřizování investičních platforem.

  • Komise se v rámci jednání dohodla na dalších aspektech:

  1. Oficiálně se dohodla na spolupráci s EIB. Dohodu o EFSI podepsali předseda Komise Jean-Claude Juncker, místopředseda Komise Jyrki Katainen a prezident EIB Werner Hoyer.
  2. Dojednala, že projekty, které by měly být předběžně financované, získají záruku z EFSI. EIB po dohodě s Evropskou radou z prosince 2014 přislíbila financování z vlastních zdrojů do doby, než dojde ke schválení EFSI.
    Mezi zmíněné projekty patří: Kodaňská infrastruktura II / Výzkum, vývoj a inovace Abengoa II / Energetická účinnost obytných budov /Biologický výzkum a vývoj Grifols / Závod na bioprodukty Äänekoski / Přenos a distribuce plynu Redexis /Program modernizace Arvedi / Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti primárních center zdravotní péče / Partnerství veřejného a soukromého sektoru – vídeňské nemocnice
  3. Rozhodla po jednání s EIB o 4 členech řídícího výboru EFSI a jejich případných náhradnících.
  4. Umožnila spuštění Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH). EIAH by mělo podpořit rozvoj a financování investičních projektů v EU. Mělo by být jediným kontaktním a poradenským místem, které by mělo umožnit výměnu nejlepší praxe.
  5. Stanovila základní aspekty Evropského portálu investičních projektů, který by měl být veřejně přístupným portálem, na kterém by se měly potenciálním investorům představovat projekty.
  6. V rámci aktu v přenesené pravomoci bylo rozhodnuto o srovnávacím přehledu ukazatelů, který by měl být využíván nezávislým investičním výborem při výběru projektů.

Pokud bude EFSI od začátku podzimu 2015 spuštěn, bude dodržen harmonogram, který byl na počátku stanoven předsedou Komise Junckerem.

Předpokládaný další vývoj

V případě, že EFSI zahájí svoji činnost, měl by fungovat po dobu 4 let. Po 3 letech má dle plánu dojit k přezkumu účinnosti fondu a k vydání hodnotící zprávy. Pokud budou shledány úspěchy EFSI bude možné prodloužit investiční období.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality