08.02.2016
Euroskop
Plán předsednictví „trojky“ byl stanoven, Diskuze o novém víceletém finančním rámci začala, Polská premiérka vysvětlovala v Bruselu kroky své vlády
|
Krátce…
Plán předsednictví „trojky“ byl stanoven
Od 1. 1. 2016 převzalo Nizozemí své již 12. předsednictví v Radě EU. Předsednictví převzalo od Lucemburska, které Radu vedlo v 2. polovině roku 2015. Počátkem roku 2016 započalo také 18měsíční předsednictví nové „trojky“, která je složena z Nizozemí, Slovenska a Malty. Nizozemsko, které předsedá jako první, si za hlavní priority stanovilo: (1) migrace a mezinárodní bezpečnost; (2) Evropa jako inovátor a tvůrce nových pracovních míst; (3) zdravé finance a odolná eurozóna a (4) klimatická a energetická politika. Priority byly projednávány také v 9 výborech EP. Jednotlivé výbory diskutovaly otázky, které se jich bezprostředně týkají. Holandský vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí, Lodewijk Asscher, se např. zavázal k přezkoumání směrnice o vysílání pracovníků, která by měla prosazovat zásady společného trhu práce a zároveň chránit práva pracovníků. Ve výborech byla s nizozemskými představiteli projednávána také situace Polska, revize SZP a další témata. Nizozemsko odhaduje, že celkové náklady na předsednictví budou ve výši 62,8 mil. €. Náklady by měly být nižší než při minulém předsednictví v roce 2004, kdy dosáhly 97 mil €. Hlavní priority Rady pro následujících 18 měsíců jsou vystavěny na 5 základních pilířích (pracovní místa, růst a konkurenceschopnost; ochrana občanů; energetická unie a politika v oblasti klimatu; svoboda, bezpečnost, spravedlnost; EU jako silný globální aktér). Priority jsou blíže rozpracovány v dokumentu s názvem Taking forward the Strategic Agenda.
Diskuze o novém víceletém finančním rámci začala
Dne 28. 1. 2016 se v Amsterdam konala konference o evropském rozpočtu. V rámci této akce byly podniknuty první kroky směrem k příštímu víceletému finančnímu rámci. Konference se zúčastnili ministři, komisaři, členové nizozemského parlamentu, akademici a vysocí úředníci EU a projednávali podobu příštího víceletého finančního plánu. Hlavním cílem setkání bylo nastartovat diskuzi o reformě a podobě víceletého finančního plánu pro období počínající roku 2021. Nově by měla být realizována užší spolupráce se soukromým sektorem. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ve svém závěrečném proslovu řekl, že nizozemské předsednictví bude v diskuzi o novém VFR pokračovat a bude usilovat, aby byl jak rozpočet, tak jeho přijímání jednodušší.
Polská premiérka vysvětlovala v Bruselu kroky své vlády
EP uspořádal 19. 1. 2016 slyšení týkající se kroků nové polské vlády. Komise zahájila dialog s polskými orgány, který se následně přesunul na půdu EP. Debata, kde se snažila polská premiérka Beata Szydłová vysvětlit kroky vlády, byla velice bouřlivá. Polská premiérka trvala na tom, že právní řád v Polsku nebyl porušen. Mimo jiné řekla, že „polští občané si vybrali náš program v demokratických volbách a my jej provádíme, přičemž respektujeme naši ústavu a evropské smlouvy“. Spor o ústavní soud podle premiérky spadá pouze do vnitřních záležitostí Polska. První místopředseda Komise Frans Timmermans vysvětlil, proč se Komise rozhodla posoudit vývoj v Polsku a doufá, že dojde ke konstruktivnímu řešení, které nebude ohrožovat právní stát. Na druhou stranu Jaroslaw Iwaszkiewicz (EFDD, Polsko) dodal, že polské záležitosti by měly být řešeny primárně v Polsku a debata na půdě EP je podle něj tedy zcela zbytečná a neopodstatněná. Frakce ECR, jejímž členem je i polská vládní strana PiS, považuje kroky Komise za přehnané. Nyní by měl probíhat strukturovaný dialog mezi polskou stranou a EU, který by měl vést k vyjasnění situace. Komise doposud řešila podobné případy tím, že vyvíjela politický tlak a sankčních mechanismů dle článku 7 Smlouvy o EU nebylo prozatím nikdy využito. Podobný vývoj se očekává i v případě Polska.