Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016

07.05.2016
Euroskop

Ochrana hranic a azylové řízení nefunguje, Komise proto navrhuje reformu, Komise zahájila diskuzi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost, Nový společný rámec zaměřený proti hybridním hrozbám v EU, Členské státy musí zvýšit svoji aktivitu při přesídlování uprchlíků, Směrnice o jmenné evidenci cestujících byla přijata, Po 4 letech byla schválena posílená ochrana osobních dat, Komise představila první zprávu o pokroku mezi EU a Tureckem, Evropský program pro bezpečnost byl zhodnocen, Práva dětí v trestním řízení by měla být posílena, Nová opatření mají bojovat proti nelegální migraci z Afriky, Komise Řecko podpoří více než 80 mil. €

  • Komise chystá reformu azylového řízení a ochrany vnějších hranic EU

  • Informační systémy o správě vnějších hranic mají být více propojené, chce Komise

  • Komise chce sblížit členské státy v boji proti hybridním hrozbám

  • Přesídlování uprchlíků pořád nefunguje

  • Směrnice o jmenné evidenci cestujících byla přijata Radou i EP

  • Ochrana osobních údajů byla konečně reformována

  • Komise hodnotila pokrok v provádění dohody s Tureckem

  • Realokace stále nefunguje, potvrdila druhá hodnotící zpráva

  • Po prvním roce bylo vydáno hodnocení Evropského programu pro bezpečnost

  • Uprchlíci v Řecku získají podporu z nově vzniklého nástroje pro mimořádnou podporu

  • Komise představila nová opatření proti nelegální migraci z Afriky

  • Unie schválila nová pravidla pro děti v trestním řízení

Ochrana hranic a azylové řízení nefunguje, Komise proto navrhuje reformu

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zlepšit společný evropský azylový systém a zdokonalit zákonné možnosti (KOM(2016)197)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 a nařízení (EU) č. 1077/2011 (KOM(2016)194)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu (EES) (KOM(2016)196)

  • Komise 6. 4. 2016 představila sdělení, jehož cílem je zlepšení a reforma azylového systému. Dále Komise ve stejný den představila revidovaný návrh nařízení, kterým se má zřídit takzvaný systém vstupu/výstupu s cílem urychlit, zjednodušit a zlepšit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí přijíždějících do EU a taktéž otevřela diskusi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost.

Pozadí

Komise od května 2015, kdy představila Evropský program pro migraci, iniciovala řadu kroků, které by měly problém řešit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zejména v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu. První kroky EU se snažily reagovat na aktuálně vzniklou situaci a neřešily příčiny krize. Bez ohledu na migrační krizi se Unie pokouší již od 90. let 20. století budovat společný azylový systém, avšak doposud neúspěšně.

Se snahou Komise o řešení krize souvisí také plán mezi EU a Tureckem, který byl dojednán v březnu 2016. Vzájemná dohoda stanovila několik konkrétních kroků, které mají zamezit nelegální migraci přes Turecko (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Klíčové a sporné body

Představené sdělení se věnuje dvěma základním oblastem: (1) silná a udržitelná společná azylová politika a (2) zajištění a podpora bezpečných a legálních migračních tras.

V rámci první oblasti Komise stanovila 5 základních priorit:

  • Vytvoření udržitelného a spravedlivého systému pro určení členského státu odpovědného za žadatele o azyl: Aby bylo možné lépe řešit velký počet příchodů a zajistit spravedlivé sdílení odpovědnosti, mohla by Komise navrhnout změnu dublinského nařízení, buď jeho racionalizací a doplněním o opravný mechanismus spravedlivosti, nebo přechodem na nový systém založený na distribučním klíči.
  • Dosažení větší konvergence a omezení jevu tzv. „asylum shopping“: Komise plánuje navrhnout další harmonizaci azylových řízení za účelem zajištění humánnějšího a rovnějšího zacházení s žadateli o azyl a omezení motivačních faktorů, které přitahují žadatele do malého počtu členských států. Komise by mohla navrhnout nové nařízení, které by nahradilo směrnici o azylovém řízení, a nové nařízení, které by nahradilo kvalifikační směrnici. Mohly by být rovněž navrženy cílené změny směrnice o podmínkách přijímání.
  • Předcházení druhotnému pohybu v rámci EU: Aby Komise zajistila, že dublinský systém není podkopáván zneužitími nebo jevem „asylum shopping“, mohla by navrhnout opatření odrazující od neoprávněného druhotného pohybu a postihovat jej. Konkrétně některá práva by mohla být podmíněna registrací, odběrem otisků prstů a pobytem v zemi EU, do které byl žadatel přidělen.
  • Nový mandát pro azylovou agenturu EU: Komise by mohla navrhnout změnu mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu tak, aby mohl úřad plnit novou roli spočívající v provádění politik a rovněž výraznější operativní roli. Mohlo by to zahrnovat provádění operativního a distribučního mechanismu v rámci reformovaného dublinského systému, monitorování dodržování azylových pravidel EU členskými státy a identifikaci opatření pro nápravu nedostatků či kapacitu k přijetí operativních opatření v naléhavých situacích.
  • Posílení systému Eurodac: Aby Komise podpořila uplatňování reformovaného dublinského systému, mohla by navrhnout úpravu systému Eurodac a rovněž by mohla navrhnout rozšíření jeho účelu, čímž se má usnadnit boj proti nelegální migraci, lepší uchovávání a sdílení otisků prstů, a podpořit návraty.

V rámci zajištění a posílení legálních cest do EU je dle Komise důležité:

  • Strukturovaný systém přesídlování: V návaznosti na stávající iniciativy předloží Komise rámcový návrh pro politiku EU v oblasti přesídlování. Tento návrh má zavést horizontální mechanismus se společnými pravidly EU pro přijímání a distribuci, pro status, který se má přiznávat přesídlovaným osobám, pro finanční podporu a opatření odrazující od druhotného pohybu.
  • Reforma směrnice EU o modré kartě: Posílením její role coby celoevropského systému, např. pro vysoce kvalifikované státní příslušníky třetích zemí, by mohl být zaveden harmonizovaný přístup zahrnující flexibilnější podmínky přijímání, zdokonalené postupy pro přijímání a posílená práva.
  • Opatření na přilákání a podporu inovativních podnikatelů, kteří mohou podnítit hospodářský růst a pomoci vytvořit pracovní místa.
  • Hodnocení stávajících právních pravidel pro migraci v rámci programu REFIT s cílem racionalizovat a zjednodušit stávající pravidla pro různé kategorie státních příslušníků třetích zemí pro účely pobytu, práce nebo studia v EU.
  • Užší spolupráce s třetími zeměmi jako součást stávajících politických dialogů a operativní spolupráce v rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě za účelem zajištění účinnějšího řízení migračních toků.

Sdělení je dále doprovázeno výčtem opatření, jejichž cílem je posílit bezpečné a legální cesty do Evropy. Komise vydala návrh nařízení, který by měl zřizovat tzv. systém vstupu/výstupu s cílem urychlit, zjednodušit a zlepšit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí přijíždějících do EU. Návrh je součástí širšího balíku týkajícího se správy vnějších hranic EU a navrhovaný systém by měl poskytovat informace o krátkodobých pobytech a zlepšit odhalování padělaných dokladů stejně jako případů zneužívání totožnosti. Vztahovat by se měl na všechny občany třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru (tzn. maximálně 90 dní během 180denního období). Návrh počítá s tím, že systém bude evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu a výstupu. Systém by měl fakticky nahradit doposud platné ruční razítkování dokladů, které je zdlouhavé a neefektivní.

Pozice ČR

ČR doporučuje migrační krizi řešit zejména prostřednictvím akcí přímo v zemích, odkud lidé přicházejí, ochranou vnějších hranic, posílenou spolupráci se třetími zeměmi apod.

Předpokládaný další vývoj

Komise nyní bude sdělení diskutovat a poté by měla vypracovat legislativní návrh. Nelze předpokládat, že bude zcela vycházet z předloženého sdělení. Otázka migrace a azylu by měla být projednávána také během června 2016 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.

Odkazy

Komise zahájila diskuzi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost

Commission staff working document detailed explanation of the proposal by chapters and articles – Accompanying the document Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council – Establishing an Entry/Exit System (EES) to register entry and exit data and refusal of entry data of third country nationals crossing the external borders of the Member States of the European Union and determining the conditions for access to the EES for law enforcement purposes and amending Regulation (EC) No 767/2008, and amending Regulation (EU) No 1077/2011 (SWD(2016)114)

  • Komise 6. 4. 2016 přijala sdělení, jež se věnuje možnostem, jak by současné a budoucí informační systémy mohly zlepšit správu vnějších hranic a přispět ke zvýšení vnitřní bezpečnosti v EU.

Pozadí

Během roku 2015 přicestovalo do EU více než 50 mil. cizinců ze zemí mimo EU. Celkový počet osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru převýšil 200 mil. Velká většina osob překračujících hranice tak činí legálně. Nicméně v roce 2015 došlo asi v 1,8 mil. případech k nelegálnímu překročení hranic EU.

V EU v současné době existuje řada systémů, které mohou informovat pohraniční i policejní složky o osobních datech osob pohybujících se přes hranice (např. Eurodac). Unie je schopna využívat tyto systém častěji, ovšem ne vždy tak členské státy činí. Často jim chybí potřebné technické připojení. Dalším častým nedostatkem jsou přetrvávající problémy při vkládání údajů do databází EU a ve výměně informací uvnitř Unie. Z těchto důvodů Komise iniciovala změnu, která by měla vést k lepšímu fungování a propojení jednotlivých systémů.

Klíčové a sporné body

Sdělení má za cíl zásadním způsobem reformovat správu údajů v rámci EU. Komise navrhuje opatření, která by měla zajistit lepší fungování a interoperabilitu současných informačních systémů a případných nových systémů za účelem odstranění informačních nedostatků. Právě interoperabilita informačních systémů byla akcentována i v Evropské programu pro migraci.

Inciativa Komise by měla navazovat na již předložený a projednávaný návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, směrnici o jmenné evidenci cestujících a přepracované návrhy systému vstupu/výstupu (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015).

Kvůli tomu, aby mohla Komise celý proces započít, ustanovila speciální odbornou skupinu pro informační systémy a interoperabilitu, v níž by měly být zapojeny unijní agentury, národní odborníci a další zainteresované instituce.

Předpokládaný další vývoj

Na základě práce odborné skupiny by mohl být Komisí vytvořen legislativní návrh.

Odkazy

Nový společný rámec zaměřený proti hybridním hrozbám v EU

  • Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci 6. 4. 2016 přijaly společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, posílení odolnosti EU, jejích členských států a partnerských zemí a intenzivnější spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.

Pozadí

Hybridními hrozbami jsou označovány různé činnosti, které často kombinují konvenční i nekonvenční metody a které různí státní i nestátní aktéři mohou využívat koordinovaným způsobem, aniž by byla formálně vyhlášena válka. Cílem je způsobit přímé škody a využít slabých míst, ale také destabilizovat společnost a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy.

V poslední době jsou EU a její členské státy stále častěji konfrontovány s hybridními hrozbami. Společný rámec nabízí komplexní taktiku pro zdokonalení společné reakce na problémy, které představují hybridní hrozby pro členské státy, občany a kolektivní bezpečnost EU. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje nutné jak pro boj proti dopadům hybridních hrozeb, tak i pro jejich zmírňování, a to koordinovanějším způsobem. Vychází z Evropského programu pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2015, a dále ze strategií pro jednotlivá odvětví, např. strategie kybernetické bezpečnosti EU, strategie energetické bezpečnosti a strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost.

Klíčové a sporné body

Rámec je navržen tak, aby poskytoval spolehlivý základ pro pomoc členským státům v jejich společném boji proti hybridním hrozbám, a využívá širokou škálu nástrojů a iniciativ EU a rovněž úplného potenciálu Smluv. Spojuje stávající politiky a navrhuje 22 praktických opatření zaměřených na:

  • zlepšení informovanosti tím, že budou vytvořeny specializované mechanismy pro výměnu informací mezi členskými státy a koordinaci činnosti EU pro zajištění strategické komunikace;
  • posílení odolnosti potenciálních strategických a kritických odvětví, jako je kybernetická bezpečnost, kritické infrastruktury (energetika, doprava, kosmický průmysl), ochrana finančního systému a ochrana veřejného zdraví, a intenzivnější boj proti násilnému extremismu a radikalizaci;
  • prevenci krizí, reakce na ně a zotavení pomocí nových účinných postupů, ale i zkoumáním použitelnosti a praktických důsledků tzv. doložky solidarity (článek 222 SFEU) a doložky o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU) v případech, kdy dojde k dalekosáhlým a závažným hybridním útokům;
  • posílení spolupráce mezi EU a NATO i dalšími partnerskými organizacemi při jejich společném boji proti hybridním hrozbám, přičemž se budou dodržovat zásady společného a samostatného rozhodování každé organizace.

Předpokládaný další vývoj

Tímto dokumentem se bude zabývat Rada.

Odkazy

Členské státy musí zvýšit svoji aktivitu při přesídlování uprchlíků

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Second report on relocation and resettlement (COM(2016)222)

  • Komise 12. 4. 2016 vydala druhou zprávu o přemísťování a přesídlování, ve které hodnotí dosavadní postup.

Pozadí

V červnu 2015 přijala Komise návrh Evropského programu znovuusídlování a v červenci 2015 se členské státy dohodly přesídlit více než 22 tis. osob, které urychleně potřebovaly mezinárodní ochranu, dle údajů vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V září 2015 byl dvěma rozhodnutími Rady stanoven režim nouzové relokace – Rozhodnutí Rady o relokaci 40 000 osob z Itálie a Řecka a Rozhodnutí Rady o relokaci 120 000 osob z Itálie a Řecka. Členské státy tedy přislíbily přerozdělit do září 2017 celkem 160 000 osob z Itálie a Řecka (a případně z jiných členských států).

Během podzimu 2015 migrační vlna nepolevovala a EU se ji pokusila řešit prostřednictvím bilaterálních jednání mezi EU a Tureckem. V listopadu 2015 se konal summit představitelů EU a Turecka, jehož výsledkem byl akční plán EU a Turecko. Cílem akčního plánu je zejména pomoc Turecku zvládat množství příchozích osob na jeho území a rovněž nabídnout bezpečnou a legální cestu do Evropy těm osobám, které potřebují ochranu.

V březnu 2016 na svém zasedání Evropská rada vyzvala k urychlení relokací. Členské státy příliv uprchlíků nezvládají a s velkými problémy se potýká zejména Řecko. Sdělení vychází jednak ze závěrů březnového setkání Evropské rady a jednak z povinnosti stanovené v čl. 12 dvou rozhodnutí Rady o relokaci a také ze závazku Komise vyplývajícího z plánu návratu k Schengenu.

Komise v polovině března 2016 také vydala zprávu o fungování dočasných režimů nouzové relokace a Evropském programu znovuusídlování. Zpráva shrnuje dosavadní problémy a nabízí doporučení ke zlepšení realizace těchto programů. První zpráva uvedla, že průběh relokace, na kterém se členské státy v průběhu roku 2015 dohodly, není funkční a k 15. 3. 2016 bylo z Řecka a Itálie relokováno jen méně než tisíc žadatelů o azyl. Ve své zprávě Komise uvádí, že nejpalčivějším problémem je malá politická vůle (více v příspěvku „Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Klíčové a sporné body

Komise ve druhé zprávě hodnotila vývoj do 11. 4. 2016. Hodnoceny byly jak počty přemístěných migrantů, tak opatření přijatá členskými státy k provedení nouzového přemístění. Pokrok od předložení první zprávy není dle Komise uspokojivý a od počátku března 2016 bylo dosaženo pouze malého progresu. Pozitivní výsledek lze nicméně sledovat z výsledků provádění dohody mezi EU a Tureckem, kdy postupně dochází k jejímu naplňování (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Z důvodu humanitární krize v Řecku je ovšem nutné zvýšit úsilí i v této oblasti.

Ve své první zprávě o přemísťování a přesídlení z března 2016, Komise stanovila cíl přemístit nejméně 6000 osob do doby vydání druhé zprávy. Tohoto cíle nebylo dosaženo a bylo přemístěno pouze 208 osob, čímž celkový počet dosáhl 1145 přemístěných žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Dle posledních zpráv je v Řecku připraveno cca 40 tis. osob vhodných k přesídlení. Komise tedy vyzývá členské státy, aby výrazně zvýšily své úsilí a zabránily zhoršení situace v Itálii, kde jsou migrační toky rostoucí.

Komise se i nadále domnívá, že pokud by všechny zúčastněné strany dostály svým závazkům, mohly by být cíle splněny.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude i nadále sledovat provádění doporučení a cílů obsažených v první zprávě o přemísťování a přesídlení vyhrazuje si právo podniknout kroky v případech, kdy členské státy neplní své povinnosti.

Odkazy

Směrnice o jmenné evidenci cestujících byla přijata

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (681/2016)

  • EP 14. 4. 2016 odsouhlasil dohodnuté znění návrhu směrnice o používání údajů jmenné evidence cestujících. Rada 21. 4. 2016 učinila taktéž.

Pozadí

Události z ledna 2015, kdy proběhl teroristický útok na satirický deník Charlie Hebdo, oživily debatu o existujícím návrhu Komise na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností, která by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného činu (více v příspěvku „Rada vedla první diskusi o PNR“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2011).

Komise představila návrh v lednu 2011, nicméně výbor LIBE návrh Komise v dubnu 2013 odmítnul. V reakci na nárůst rizika teroristických útoků se ovšem EP v novém složení zavázal k dokončení legislativního procesu návrhu této směrnice do konce roku 2015. Návrh předložený Komisí v únoru 2011 byl opětovně projednáván v novém výboru LIBE (více v příspěvku „EU se zabývá novou agendou v oblasti bezpečnosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

Výbor LIBE 15. 7. 2015 přijal (poměrem 32:27) návrh směrnice, jejímž cílem je uchovávání údajů o pasažérech leteckých společností pro účely boje proti terorismu. LIBE zdůrazňuje především pojistky, které budou bránit zneužití osobních dat (více v příspěvku „Výbor LIBE schválil pravidla pro sledování údajů leteckých pasažérů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2015).

Členové výboru zdůraznili v návrhu pojistky, které mají zajistit ochranu osobních údajů. Ty mohou být shromažďovány pouze pro případ prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a některých typů závažné nadnárodní trestné činnosti (např. obchod s lidmi, sexuální zneužívání dětí, obchod s drogami a zbraněmi, praní špinavých peněz, kyberkriminalita). LIBE například připojil přísnější podmínky při poskytování dat třetím zemím či vytvoření pozice „inspektora“ na kontrolu ochrany osobních údajů v jednotkách určených pro monitoring informací v každém členském státu.

Projednávání návrhu doprovázely a opětovně doprovázejí diskuse o přiměřenosti a rozsahu tohoto bezpečnostního opatření na úkor ochrany osobních údajů. Tyto obavy zesílily v souvislosti se zrušením směrnice o ochraně osobních údajů Soudním dvorem EU. Tato otázka se však vyřešila uzavřením dohody mezi Radou a EP nad směrnicí o ochraně osobních údajů v prosinci 2015.

Klíčové a sporné body

  • Navrhovaná směrnice na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by mělo umožnit orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného či teroristického činu.

Pravidla se budou vztahovat na provozovatele leteckých společností. Na základě pozměňovacího návrhu se však má jednat pouze o mezinárodní lety z/do EU, nikoliv lety uvnitř EU. Na ty budou moci členské státy uplatnit nová pravidla fakultativně. Na rozdíl od původního návrhu se směrnice nebude povinně vztahovat na cestovní agentury a další subjekty provozující lety.

Evidence identifikačních údajů by měla být uchována po dobu 6 měsíců a poté po dobu 4,5 let s omezeným přístupem vybraných úředníků ve formě, která neumožní identifikovat danou osobu. Poté musí být permanentně vymazána, pokud nerozhodnou ve výjimečných případech zvláštního trestního vyšetřování příslušné orgány jinak. Původní lhůta pro uchování kompletních soukromých údajů byla Komisí stanovena na 30 dní, Rada EU navrhovala dokonce 2 roky.

Současně mělo být na základě návrhu EP vytvořeno jednotné kontaktní místo pro všechny členské státy EU, které by usnadňovalo vzájemnou výměnu informací. V rámci nich má být zvolen inspektor ochrany osobních údajů.

I přes nakonec dosaženou dohodu vzbuzuje PNR stále velké kontroverze. Kritici poukazují například na to, že data pasažérů budou moci být uchovávána zbytečně dlouhou dobu (5 let), nebo že evidence ve skutečnosti nepomůže boji proti terorismu (například při útocích v Paříži byla většina účastníků úřadům známých už předtím).

Směrnice proto byla přijata rozporuplně i v EP, např. frakce GUE/NGL a Zelení/EFA kritizovaly především její neefektivnost a zásahy do osobních svobod.

Stanovisko ČR ke směrnici je pozitivní, v Radě hlasovala pro její přijetí. Vláda rovněž podporuje možnost členských států vztáhnout tento předpis i na údaje z letů uvnitř EU.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 4. 5. 2015 zveřejněním v Uředním věstníku EU. Členské státy mají 2 roky na transpozici požadavků směrnice. Vzhledem k aktuálnosti teroristických hrozeb ale Komise plánuje úzce spolupracovat s členskými státy na jejich brzké implementaci.

Odkazy

Po 4 letech byla schválena posílená ochrana osobních dat

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

  • EP 14. 4. 2016 schválil po 4 letech návrh směrnice a nařízení, které by měly vést k lepší ochraně osobních údajů.

Pozadí

Doposud byl základem právních aktů v oblasti ochrany osobních údajů směrnice z roku 1995. V lednu 2012 Komise představila komplexní reformu pravidel na ochranu osobních údajů v EU. Cílem Komise je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU.

Konkrétně se jedná se o dva legislativní návrhy: nařízení č. 11/2012, které stanoví obecný rámec unijní ochrany údajů, a směrnici č. 10/2012 o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a související soudní činnosti (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012).

Oba návrhy následně v březnu 2014 získaly podporu EP (více v příspěvku „EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014). Rada nejdříve dosáhla dohody ve 3 klíčových aspektech návrhu nařízení: o pravidlech upravujících převod dat do nečlenských zemí EU a na územní působnosti; o pravidlech upravujících zpracování údajů ze strany podniků a vlád a pravidlech umožňujících větší flexibilitu při nakládání s osobními údaji (více v příspěvku „Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

Po 3 letech jednání uzavřely členské státy kompromis o podobě nařízení a 15. 6. 2015 přijaly v Radě obecný přístup k návrhu nařízení na regulaci ochrany osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem. První jednání trialogu proběhla v červnu 2015 s cílem dokončit meziinstitucionální jednání do konce roku 2015.

Lucemburské předsednictví si dalo rovněž za úkol paralelně pokročit směrem k uzavření politické dohody Rady do října 2015 v otázce směrnice o ochraně osobních dat v oblasti vymáhání práva (více v příspěvku „Členské státy se dohodly na reformě ochrany osobních údajů v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2015).

Následně Rada v říjnu 2015 přijala vyjednávací pozici pro jednání o podobě ochraně osobních údajů v oblasti vymáhání práva a celý proces schvalování se posunul dál (více v příspěvku „Rada našla shodu na ochraně osobních údajů v trestních věcech“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015).

Klíčové a sporné body

Cílem obecné regulace ochrany dat je (1) posílit standardy ochrany dat a možnosti občanů je zpětně kontrolovat a (2) posílením důvěry využít obchodního potenciálu digitálního trhu. Nové normy v souvislosti s obecným návrhem o ochraně dat by měly přinést následující:

Nařízení aktualizuje a modernizuje zásady vyplývající ze směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1995. Nařízení se zaměřuje na posílení práv jednotlivců, posílení vnitřního trhu EU, zajištění silnějšího prosazování pravidel, zefektivnění mezinárodních přenosů osobních údajů a stanovení globálních standardů pro ochranu údajů. Tyto změny by měly občanům přinést větší kontrolu nad svými osobními údaji. Hlavním cílem je zajistit ochranu dat bez ohledu na to, kam jsou odeslána, kde jsou zpracovávána nebo skladována.

  • Zjednodušení administrativy

Vznikne jediný soubor předpisů o ochraně údajů platný v celé EU. Nadbytečné administrativní požadavky, jako je oznamovací povinnost podniků, budou odstraněny. Zavede se mechanismus „One-stop-shop“ pro nadnárodní podniky, které budou jednat jen s jedním dozorovým orgánem a ne s 28. Tyto zjednodušující kroky by měly podle odhadů firmám ušetřit až 2,3 mld. € ročně.

  • Zvýšení odpovědnosti a transparentnosti

Zvýší se odpovědnost zpracovatelů osobních údajů (místo současné povinnosti podniků oznamovat všechny činnosti týkající se ochrany údajů orgánům dozoru, což jsou nadbytečné administrativní úkony a náklady pro podniky dle Komise ve výši 130 mld. € ročně). Zvýší se transparentnost nakládání s osobními údaji. Případy závažného narušení ochrany údajů budou povinně oznámeny vnitrostátnímu orgánu dozoru co nejdříve (pokud možno do 24 hodin). V každém státě bude jeden vnitrostátní úřad pro ochranu údajů. Organizace s hlavním sídlem v dané zemi bude s tímto úřadem spolupracovat. Lidé se budou obracet na tento úřad ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU. EP rovněž vyjednal i podmínku zřetelného informování o politice ochrany osobních údajů v dané společnosti při komunikaci s klienty využívajícími její služby.

  • Silnější ochrana osobních údajů

Společnosti budou povinny získat „výslovný“ souhlas uživatele s každým zpracováním osobních údajů, včetně přesného popisu, za jakým účelem budou zpracovávány. Doposud byl často využíván princip tzv. předpokládaného souhlasu. EP se nepodařilo prosadit, aby u dětí do 13 let museli rodiče udělovat souhlas s používáním sociálních médií, jako je Facebook nebo Instragram. Nastavení věkového limitu bude probíhat individuálně v jednotlivých členských státech EU v rozmezí 13-16 let.

Přenos vlastních údajů od jednoho poskytovatele služeb k jinému bude jednodušší, což má současně zlepšit konkurenci mezi poskytovateli.

  • Důležitým aspektem je také zavedení nové práva – „práva být zapomenut“. V případě neexistence legitimních důvodů pro uchování údajů on-line bude možné údaje vymazat (např. z různých sociálních sítí; otázkou je ale proveditelnost tohoto opatření v případě sdílení údajů třetími stranami, kdy je prakticky nemožné vysledovat další šíření údajů).

MSP jsou vyňaty z povinnosti jmenovat inspektora ochrany údajů, pokud zpracování dat není jejich hlavním předmětem činnosti. Tato povinnost se týká veřejných orgánů a společností, které mohou rizikově nakládat s osobními údaji.

Nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny. Na základě kompromisu EP a Rady budou moci ukládat pokuty za porušení předpisů až do 20 mil. € nebo sankci ve výši až 4 % celkového ročního obratu podniku.

Obecné zásady ochrany údajů budou aplikovány také na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Předpisy budou použitelné na vnitrostátní i přeshraniční předávání údajů.

Návrh směrnice je zaměřen na ochranu osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo za účelem ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Působnost bude tedy nově věcně rozšířena i na trestní jednání proti veřejné bezpečnosti.

Cílem směrnice je vedle posílení ochrany osobních údajů rovněž zjednodušení výměny informací mezi jednotlivými orgány činnými v trestném řízení v členských státech EU. Novinkou je zahrnutí vnitrostátní úrovně ochrany osobních údajů, která má nyní rovněž spadat pod unijní směrnici.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Jeho ustanovení budou přímo použitelná ve všech členských státech 2 roky po tomto datu. Členské státy budou mít také 2 roky na provedení ustanovení navrhované směrnice do vnitrostátního práva. Vzhledem k tomu, že má Velká Británie a Irsko zvláštní status, pokud jde o spravedlnost a vnitřní věci, budou ustanovení směrnice použita v těchto zemích pouze v omezené míře. Dánsko se bude moci rozhodnout do 6 měsíců po konečném přijetí směrnice, zda ji chce zavést do svého vnitrostátního práva.

Odkazy

Komise představila první zprávu o pokroku mezi EU a Tureckem

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – First Report on the progress made in the implementation of the EU-Turkey Statement (COM(2016)231)

  • Komise 20. 4. 2016 představila první hodnotící zprávu věnující se provádění dohody mezi EU a Tureckem, která byla uzavřena v březnu 2016 za účelem ukončení nelegální migrace.

Pozadí

Evropská rada v březnu 2016 opět jednala s Tureckem a od listopadu 2015 se jednalo již o třetí setkání podobného druhu. Hlavním cílem bylo řešení migrační krize, zejména potírání nelegální migrace. Výsledkem společného jednání jsou kroky, které by měly rozbít obchodní modely převaděčů a ukončit nelegální migrací z Turecka do EU.

Vzájemná dohoda stanovuje několik konkrétních kroků, které mají být prováděny na obou stranách. Mezi nejzásadnější patří, že všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. 3. 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka a také, že za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Komise přislíbila, že bude provádění dohody pravidelně monitorovat a představená zpráva je rovněž celkově čtvrtou zprávou o provádění společného akčního plánu EU a Turecka z listopadu 2015 (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

Klíčové a sporné body

Komise v představené zprávě konstatuje pozitivní pokrok v provádění březnové dohody, avšak přes deklarované úspěchy akcentuje potřebu dalšího úsilí, a to zejména v poskytování prostředků umožňujících navracení a přesidlování osob, protože tento aspekt dohody není stále adekvátně naplňován. Dle hodnocení počet osob nelegálně překračujících Egejské moře z Turecka do Řecka prudce poklesl.

Konkrétně se v provádění dohody pokročilo v následujících oblastech:

  • 4. 4. 2016 začalo navracení nelegálních migrantů do Turecka. Na základě dohody bylo dosud do Turecka vráceno 325 nelegálních migrantů.
  • První relokace osob z Turecka po uzavření dohody se uskutečnily 4. a 5. 4. 2016. V rámci mechanismu „1:1“ bylo do EU dosud přesídleno 103 syrských uprchlíků.
  • Řecko zavedlo zrychlené procedury pro zpracování všech fází žádostí o azyl podaných na ostrovech, od počátečních pohovorů až po odvolání.
  • Byla urychlena příprava programů a projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku. Navíc k částce 1 mld. € z rozpočtu EU zaslalo zatím 16 členských států osvědčení o poskytnutí příspěvku, která pokrývají 1,61 mld. € ze 2 mld. € přislíbených na období 2016–2017.

Komise doporučuje zintenzivnit úsilí při podpoře Řecka především s ohledem na nutnost věnovat zvláštní pozornost dětem a ohroženým skupinám. Členské státy, které v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku doposud nezaslaly osvědčení o poskytnutí příspěvku, by tak měly urychleně učinit. Turecko by taktéž mělo urychlit naplňování dohody, která by měla vést k ukončení vízového režimu (více v příspěvku „Turecko je blíže k uvolnění vízového režimu s EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Komise také oznámila, že poskytne další finanční prostředky pro uprchlíky na území Turecka. Komise dodatečně pošle 110 mil. € v rámci provádění dohody mezi EU a Tureckem, čímž celková podpora vzroste na 187 mil. €. Poskytnuté finanční prostředky nemají být podporou pro Turecko, nýbrž pro uprchlíky na jeho území.

Dohodou mezi EU a Tureckem se zabývali také poslanci, z nichž velká většina vyjádřila znepokojení nad dohodou a vyzvala Komisi a Radu, aby pozorně sledovaly situaci zejména v oblasti lidských práv a svobody projevu. Řešena byla také otázka, zda může být Turecko považováno za bezpečnou zemi. Poslanci se obávají, že si převaděči jednoduše najdou nové cesty, což způsobí nefunkčnost dohody jako takové. Někteří také vyjádřili znepokojení nad nedostatkem osob, která mají vyřizovat žádosti na území Řecka. Obecně se ovšem shodli na tom, že ačkoliv dohoda není dokonalá, je to v současné době nejvíce realistický a dostupný nástroj k řešení stávající situace. Poslanci také nastínili své priority pro možnou reformu dublinského systému a zdůraznili, že členské státy musí přijmout odpovědnost za provádění programů přesídlení. Taktéž se shodli na tom, že je nutné zajistit bezpečné a legální způsoby, jak do Evropy přijít.

Pozice ČR

Vláda ČR podporuje principy dojednané s Tureckem a ČR připravena podílet se na realizaci přesídlování syrských uprchlíků z Turecka. ČR by dle závazků z července 2015 mohla přijmout 348 osob. Obecně Vláda ČR uvítala, že dohoda s Tureckem připouští zrušení vízové povinnosti pouze v případě, kdy budou splněny všechny podmínky.

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje předložit další hodnotící zprávu začátkem června 2016.

Odkazy

Evropský program pro bezpečnost byl zhodnocen

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – delivering on the European Agenda on Security to fight against terrorism and pave the way towards an effective and genuine Security Union (COM(2016)230)

  • Komise 20. 4. 2016 vydala sdělení, ve kterém hodnotí fungování evropského programu pro bezpečnost.

Pozadí

Evropský program pro bezpečnost byl vydán v dubnu 2015 a zdůraznil např. potřebnost opatření, která by řešila terorismus. Zdůrazněna byla zejména potřeba komplexnějšího systému, který by zamezil financování terorismu. Během roku 2015 bylo podniknuto několik iniciativ a EU přijala opatření týkající se zavedení trestních sankcí za financování terorismu prostřednictvím návrhu směrnice o boji proti terorismu a podpis Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu ze strany EU. Rada i Evropská rada na svých nedávných setkáních zdůraznila potřebu dalších iniciativ v této oblasti (např. závěry ze zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z listopadu 2015, Rady pro hospodářské a finanční věci z prosince 2015 a Evropské rady také z prosince 2015).

Od přijetí programu bylo dosaženo již několika dílčích aspektů. Pro nejzásadnější oblasti byly vydány akční plány – v prosinci 2015 v oblasti střelných zbraní a výbušnin (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015), v únoru 2016 v oblasti zesílení boje proti financování terorismu (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016) a v dubnu 2016 sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro správu hranic a vnitřní bezpečnost.

Vývoj poslední doby ovšem naznačuje, že je potřeba v této oblasti zintenzivnit činnost. Po nedávných teroristických útocích se instituce EU zavázaly zrychlit provádění konkrétních opatření, která program stanovuje.

Klíčové a sporné body

Sdělení, které Komise přijala, shrnuje pokrok, kterého bylo dosaženo v rámci Evropského programu pro bezpečnost rok po jeho předložení a identifikuje přetrvávající problémy v boji proti terorismu a stanovuje kroky, jež by měly být učiněny. Sdělení stanovuje, ve kterých oblastech je potřeba posun v agendě a kde by naopak měly být navrhnuty nové iniciativy. Mezi hlavní oblasti patří:

  • Řešení hrozby, kterou představují vracející se zahraniční terorističtí bojovníci: Vnitrostátní orgány musí být plně informovány o pohybu odcházejících i přicházejících zahraničních teroristických bojovníků. Tyto informace musí sdílet mezi sebou navzájem a s agenturami EU prostřednictvím Schengenského informačního systému a Evropského centra pro boj proti terorismu v rámci Europolu.
  • Prevence a boj proti radikalizaci: Prioritou musí být prevence radikalizace a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi.
  • Sankce proti teroristům a jejich podporovatelům: EP a Rada by měly dosáhnout dohody ohledně návrhu směrnice o boji proti terorismu, který předložila Komise, aby byly důsledněji kriminalizovány činy související s terorismem, jako je cestování za účelem terorismu a poskytování finančních prostředků, ubytování, dopravy nebo materiální podpory teroristům.
  • Lepší výměna informací: EP a Rada by měly dokončit práci na revidovaném nařízení o Europolu (více v příspěvku „Aktualizace pravidel pro Europol“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016)a přijmout legislativní návrhy, které Komise předložila s cílem zlepšit výměnu informací a interoperabilitu databází a informačních systémů.
  • Evropské centrum pro boj proti terorismu by mělo být posíleno, aby mohlo plnit úlohu zpravodajského centra pro prosazování práva, analyzovat hrozby a podporovat tvorbu operačních plánů pro boj proti terorismu.
  • Zamezení přístupu teroristů ke střelným zbraním a výbušninám: Členské státy by měly prioritně provést akční plán proti střelným zbraním a výbušninám a EP a Rada by měly přijmout návrh na revizi směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, který Komise předložila v listopadu 2015 (více v příspěvku „Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015).
  • Odříznutí teroristů od finančních prostředků: Komise uskuteční akční plán pro boj proti financování terorismu, aby členským státům pomohla posílit detekci a prevenci přesunů finančních prostředků a dalších aktiv a narušit zdroje příjmů teroristických organizací.
  • Donucovací orgány a další klíčové orgány musí být lépe připraveny na bezpečnostní rizika související se zranitelností kritické infrastruktury, účinně si vyměňovat významné informace, koordinovaným způsobem zavádět preventivní přeshraniční opatření a podporovat výzkum v oblasti budoucích technických a kapacitních potřeb.
  • Je třeba zajistit lepší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími opatřeními v oblasti bezpečnosti.

Odkazy

Práva dětí v trestním řízení by měla být posílena

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení

  • Rada 21. 4. 2016 přijala směrnici posilující práva dětí v trestním řízení. Směrnice stanovuje procesní záruky pro děti (tj. osoby mladší 18 let), které jsou podezřelé nebo obviněné ze spáchání trestného činu.

Pozadí

Od roku 2009 probíhá v EU práce na posílení procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení vycházející z „cestovní mapy“, kterou Rada přijala v listopadu 2009. Komise v listopadu 2013 předložila balík legislativních návrhů, které mají posílit záruky občanů v trestním právu procesním. Hlavním cílem je zaručit občanům právo na spravedlivý proces před jakýmkoliv soudem v EU, a to bez ohledu na státní příslušnost.

Balík doplňuje již dříve přijaté normy postupně schválené od roku 2010 – o právu na překlad a tlumočení do mateřského jazyka v jakémkoliv stádiu trestního řízení u všech soudů v EU (2010), o právu na informace v trestním řízení (2012) a o právu na přístup k obhájci (2013). Kroky Komise v oblasti trestního práva jsou v souladu s plánem posílení procesních práv přijatým v rámci tzv. Stockholmského programu. Směrnice navazuje na politickou dohodu, které bylo dosaženo v prosinci 2015, a na následné schválení EP v březnu 2016.

Klíčové a sporné body

Hlavním principem směrnice je postavení obhájce a jeho případná pomoc. Členské státy by měly podezřelým nebo obviněným dětem zajistit pomoc obhájce, v nezbytném případě poskytnutím právní pomoci, s výjimkou případů, kdy pomoc obhájce není vzhledem k okolnostem případu vhodná. Další důležitá ustanovení směrnice se týkají poskytování informací o právech, práva na individuální posouzení, na lékařskou prohlídku a na audiovizuální záznam výslechu. Směrnice dále stanoví i zvláštní ochranu pro děti během zbavení osobní svobody, zejména v průběhu vazby.

Předpokládaný další vývoj

Po vyhlášení v Úředním věstníku EU budou mít členské státy 3 roky na provedení ustanovení ve svých vnitrostátních právních předpisech. Dánsko, Spojené království a Irsko se rozhodly neúčastnit se plnění této směrnice.

Odkazy

Krátce…

Nová opatření mají bojovat proti nelegální migraci z Afriky

Komise 18. 4. 2016 oznámila nová opatření, jež by měla zabránit nelegální migraci z oblasti Sahelu a následně 28. 4. 2016 schválila 10 nových akcí ve výši 117 mil. € v rámci nouzového svěřeneckého fondu EU pro Afriku. V oblasti Sahelu by mělo být poskytnuto více než 280 mil. € na 20 konkrétních nových opatření. Opatření/programy jsou navrženy pro jednotlivé státy, např. v Burkině Faso by měly být podpořeny 2 programy (30,2 mil. €) usilující o lepší sociálně-ekonomickou integraci žen a mladých lidí ve venkovských oblastech. Kamerun by měl obdržet podporu ve výši 37 mil. € na 3 programy, jež by měly přispět k posílení odolnosti lidí a k zachování stability a míru. Programy by se měly dále týkat Mali, Mauretánie, Nigeru, Nigérie, Senegalu a Čadu. Prostředky z nouzového svěřeneckého fondu by měly být poskytnuty v Etiopii, Súdánu a Keni a Somálsku s cílem podpořit mladé lidi v těchto státech, posílit region, ale také zajistit možnost legální migrace.

Komise Řecko podpoří více než 80 mil. €

Komise 19. 4. 2016 oznámila, že poskytne 83 mil. € z nového nástroje pro mimořádnou podporu, který navrhla v březnu 2016, na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Řecku. Nástroj by měl pomáhat těm členským státům, které jsou zahlceny urgentními a výjimečnými okolnostmi, ať už jde o náhlý příliv uprchlíků nebo o jiné události, které narušují běžný chod země. Poskytování mimořádné pomoci je založeno na čl. 122 odst. 1 SFEU, díky čemuž bude možné podporu poskytovat co nejrychleji a nejšířeji (více v příspěvku „Komise představila nástroj pro pomoc při mimořádných událostech v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Prostředky by nyní měly být uvolněny Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní federaci Červeného kříže a šesti mezinárodním nevládním organizacím. Tito partneři by měli následně spolupracovat s řeckými nevládními organizacemi. Na kontrole projektů financovaných z EU budou s uvedenými organizacemi úzce spolupracovat odborníci Komise vyslaní do Řecka, aby byla zajištěna efektivita projektů a jejich maximální přínos po humanitární stránce. V rámci nástroje pro mimořádnou podporu by mělo být během roku 2016 celkově poskytnuto 300 mil. €.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality