Institucionální záležitosti v listopadu 2017

08.12.2017
Euroskop

Ekonomika EU nadále poroste, nezaměstnanost se bude snižovat, odhaduje Komise. Komise se zaměřila na posílení subsidiarity při rozhodování EU, Rozpočet na rok 2018 schválen, Rada rozhodla o přesunu agentur z Velké Británie

Ekonomika EU nadále poroste, nezaměstnanost se bude snižovat, odhaduje Komise

European Economic Forecast: Autumn 2017

• Komise 9. 11. 2017 zveřejnila svou podzimní hospodářskou prognózu. Hospodářství EU letos pravděpodobně dosáhne nejrychlejšího tempa růstu za poslední desetiletí: růst reálného HDP se odhaduje na 2,3 %.

Pozadí

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází prognóza Komise ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 23. 10. 2017. V případě všech ostatních údajů zohledňuje informace do 23. 10. 2017 včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Od roku 2018 začne Komise opět vydávat každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 průběžné prognózy (zimní a letní) namísto 3 souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012.

Klíčové a sporné body

Ekonomice EU se daří lépe, než předpokládala jarní prognóza Komise, a to vlivem rostoucí soukromé spotřeby, silnějšího celosvětového růstu a klesající míry nezaměstnanosti. Důsledkem příznivých podmínek financování jsou zvyšující se investice, které těží z optimistického vývoje ekonomik a snížení nejistoty. Také situace na trzích práce se postupně zlepšuje, pokračuje vytváření nových pracovních míst, ovšem mzdy rostou jen pomalu. Podmínky na trhu práce by měly nadále být příznivě ovlivněny růstem poháněným domácí poptávkou, mírným nárůstem mezd a strukturálními reformami v některých členských státech. Očekává se, že míra nezaměstnanosti v eurozóně dosáhne průměrné hodnoty 9,1 %, nejnižší úrovně od roku 2009. V příštích 2 letech se má míra nezaměstnanosti dále snižovat na 8,5 % v roce 2018 a 7,9 % v roce 2019. V EU má míra nezaměstnanosti podle prognózy dosáhnout v letošním roce 7,8 %, v roce 2018 7,3 % a v roce 2019 pak 7,0 %. Komise očekává, že se tempo vytváření pracovních míst zřejmě zmírní, jelikož v některých zemích budou končit dočasné daňové pobídky a v jiných se projeví nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.  

Měnová politika ECB si stále udržuje akomodativní charakter, zatímco některé jiné centrální banky ve světě začaly zvyšovat úrokové sazby. Očekává se, že řada členských států eurozóny přijme na rok 2018 expanzivní fiskální politiku, avšak celková orientace fiskální politiky eurozóny zřejmě zůstane víceméně neutrální. Míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen kolísala pod vlivem cen energie. Jádrová inflace (bez cen energií a nezpracovaných potravin) naproti tomu roste, ale stále jen mírně. V tom se odráží dopady dlouhodobě nízké inflace, slabého růstu mezd i přetrvávajícího útlumu trhu práce. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně letos dosáhne v průměru 1,5 %, v roce 2018 zpomalí na 1,4 % a poté se v roce 2019 zvýší na 1,6 %.

U veřejných financí v eurozóně se předpovídá výraznější zlepšení díky oživení růstu. Nedojde-li ke změnám politiky, schodek veřejných financí/HDP v eurozóně v roce 2019 klesne na 0,8 % (1,1 % v roce 2017 a 0,9 % v roce 2018), zatímco míra zadlužení by měla podle prognózy klesnout na 85,2 % (89,3 % v roce 2017 a 87,2 % v roce 2018).

Odhad ekonomického vývoje Komise zlepšila i v případě ČR, když v jarní prognóze předpokládala růst o 2,6 % a nyní už dosahuje 4,3 %. Prognóza také počítá s tím, že se nezaměstnanost v ČR, která je nejlepší ze všech zemí EU, v příštím roce ještě sníží. Rizika pro ČR Komise vidí v nedostatku pracovních sil a souvisejícím tlaku na zvyšování platů, které může ovlivnit konkurenceschopnost exportu a výrazný růst cen bydlení, jenž hrozí zvýšit zadluženost domácností.

Komise 22. 11. 2017 rovněž stanovila hospodářské a sociální priority EU pro nadcházející rok, poskytla politická doporučení pro eurozónu a dokončila posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny, čímž zahájila cyklus koordinace hospodářské, fiskální a sociální politiky v rámci evropského semestru 2018. Kromě odpovědných fiskálních politik by se realizace strukturálních reforem měla zaměřit na vytváření podmínek ke stimulaci investic a růstu reálných mezd na podporu domácí poptávky.

Předpokládaný další vývoj

Hlavní negativní rizika, která by mohla ovlivnit hospodářský vývoj, jsou vnější povahy a souvisí se zvýšeným geopolitickým napětím (např. na Korejském poloostrově), s možným zpřísněním globálních finančních podmínek (např. v důsledku zvýšení averze k riziku), s hospodářskou korekcí v Číně nebo s rozšířením protekcionistických politik. V EU se rizika váží k výsledkům jednání o brexitu, silnějšímu zhodnocování eura a vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám. Naproti tomu snížení nejistoty a zlepšení nálady v Evropě by mohlo vést k výraznějšímu růstu, než jaký se předpovídá.

Odkazy

• Podzimní hospodářská prognóza 2017: růst pokračuje, politický kontext se mění

• Autumn 2017 Economic Forecast – Czech Republic

Komise se zaměřila na posílení subsidiarity při rozhodování EU

Pozadí

Zásady subsidiarity a proporcionality jsou stanoveny v článku 5 SEU. První zásada zajištuje, aby rozhodnutí byla přijímána co nejblíže občanům a aby EU podnikala kroky jen tehdy, pokud je to efektivnější než na národní, regionální nebo místní úrovni. Druhá zásada zase omezuje činnost EU na to, co je nezbytné pro dosažení cílů evropských smluv.

Komise v březnu 2017 zveřejnila Bílou knihu o budoucnosti EU s 5 scénáři budoucího vývoje. Bílá kniha obsahuje 5 scénářů, přičemž každý z nich stručně popisuje, jak by mohla vypadat EU v roce 2025 v závislosti na tom, jaká rozhodnutí Evropa přijme. Představené scénáře se vzájemně nevylučují a mohou se doplňovat. U každého z nich jsou uvedeny také ilustrativní příklady a přehled politik.

• Scénář 1: Pokračování v dosavadní praxi – EU-27 se soustředí na plnění svého reformního programu v duchu programu Komise Nový začátek pro Evropu z roku 2014 a Bratislavské deklarace schválené všemi 27 členskými státy v roce 2016.
• Scénář 2: Pouze jednotný trh – EU-27 je postupně přeorientována na jednotný trh, protože 27 členských států nedokáže ve stále více oblastech politiky najít společnou řeč.
• Scénář 3: Státy, které chtějí, dělají více – EU-27 pokračuje jako dnes, ale umožňuje členským státům, které mají zájem, aby v konkrétních oblastech, jako je obrana, vnitřní bezpečnost nebo sociální záležitosti, dělaly společně více. Vytvoří se jedna nebo více „koalicí ochotných“.
• Scénář 4: Dělat méně, zato efektivněji – EU-27 se zaměřuje na vybrané oblasti politiky, jimiž se zabývá intenzivněji a jedná v nich rychleji, zatímco v oblastech, kde se řešení na úrovni EU nepovažuje za přínosné, je méně aktivní. Pozornost a omezené zdroje se soustřeďují na vybrané oblasti politiky.
• Scénář 5: Dělat mnohem více společně – Členské státy se rozhodnou, že budou sdílet více kompetencí, zdrojů a rozhodovacích pravomocí ve všech oblastech. Rozhodnutí jsou na evropské úrovni rychleji přijímána a neprodleně vymáhána (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017).

Klíčové a sporné body

Pracovní skupina by měla zahájit svoji činnost 1. 1. 2018 a v jejím čele by měl stát Frans Timmermans, první místopředseda Komise, který je odpovědný za zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv. Skupina by měla být složena z 9 členů – 3 z národních parlamentů, 3 z EP a 3 z Výboru regionů. Předsedové EP, Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) a Výboru regionů by měli na žádost J-C. Junckera nominovat členy skupiny za své instituce. Hlavní cílem skupiny je vypracovat plán pro scénář – Dělat méně, zato efektivněji.

Předpokládaný další vývoj

Pracovní skupina by měla pomoci při stanovování dalšího směřování EU. Tento plán by měl být dokončen na schůzce vedoucích představitelů v rumunském Sibiu v květnu 2019 před volbami do EP.

Odkazy

• Bílá kniha o budoucnosti Evropy
• Bratislavské deklarace
• Nový začátek pro Evropu
• Politické směry předsedy Komise Junckera
• Pracovní skupina pro otázky subsidiarity
• Projev o stavu Unie 2017
• Rozhodnutí o zřízení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“

Rozpočet na rok 2018 schválen

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018

• Rada a EP 30. 11. 2017 odděleně schválily dohodu dosaženou dne 18. 11. 2017 v dohodovacím výboru ohledně rozpočtu na rok 2018. Tímto rozhodnutím byl rozpočet přijat.

Pozadí

Rozpočet EU každoročně představuje asi 1 % HDP celé EU a musí vycházet z víceletého finančního rámce a neměl by překročit zastropované částky. V rámci rozpočtu představují závazky právní příslib vynaložit peněžní prostředky na činnosti, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu několika rozpočtových roků. Platby poté pokrývají výdaje vyplývající ze závazků, které byly do rozpočtu EU zapsány během běžného rozpočtového roku a minulých rozpočtových let.

Velvyslanci se v červenci 2017 dohodli na postoji Rady k návrhu unijního rozpočtu na rok 2018 a poté bylo zahájeno jednání s EP. Postoj Rady představoval částku 158,9 mld. € v prostředcích na závazky a 144,4 mld. v prostředcích na platby, což v porovnání s rozpočtem EU na rok 2017 představuje zvýšení závazků o 0,6 % a plateb o 7,4 %. Podstatně se navýšil objem plateb, protože Rada předpokládala, že po počáteční fázi bude provádění programů na období let 2014 až 2020 probíhat v plném tempu. V průběhu října 2017 Rada informovala EP, že není schopna přijmout všechny jím navržené změny souhrnného rozpočtu EU na rok 2018.

Rada a EP následně 18. 11. 2017 dosáhly dohody o rozpočtu EU na rok 2018 a během 14 dní dohodu schvalovaly.

Klíčové a sporné body

• Rozpočet EU na rok 2018 je stanoven na 160,1 mld. € v prostředcích na závazky. Jde o zvýšení o 0,2 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2017. Pod výdajovými stropy víceletého finančního rámce na období 2014–2020 zůstává rozpětí ve výši 1,6 mld. €, což EU umožňuje reagovat na nepředvídané potřeby.
• Celkové platby představují 144,7 mld. €, což je navýšení oproti roku 2017 o 14,1 %. Platby se významně zvýšily, protože plnění programů na období 2014–2020 by v roce 2018 mělo dosáhnout plného tempa.

Rada i nadále přikládá zvláštní význam investování do konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a růstu. Odráží se to v posílení několika programů v rámci podokruhu 1a (Inteligentní růst podporující začlenění). Rozpočet na rok 2018 přiděluje 11,2 mld. € na výzkumný a inovační program EU Horizont 2020, což představuje navýšení o 8,4 % oproti rozpočtu EU na rok 2017. Nástroj pro propojení Evropy obdrží 2,7 mld. €, tj. o 7,9 % více ve srovnání s rokem 2017, na financování projektů v oblastech dopravy, energetiky a ICT. Dodatečné finanční prostředky jsou rovněž poskytnuty pro program COSME na podporu malých a středních podniků (celkem 354 mil. €, + 1,4 %).

Další klíčovou prioritou je i nadále podpora mladých lidí. Přidělené prostředky na program Erasmus+ se zvýšily o 12,1 % na částku 2,3 mld. €. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) by měla získat 350 mil. €, s cílem přispět ke zlepšení možnosti mladých lidí získat pracovní místo. Během jednání o rozpočtu orgány EU rovněž zdůraznily nutnost urychlit provádění iniciativy YEI. V rozpočtu je rovněž zohledněno vytvoření nového Evropského sboru solidarity, který přináší mladým lidem příležitost vykonávat dobrovolnou činnost nebo pracovat na projektech, které jsou přínosem pro komunity v celé Evropě.

V zájmu lepšího řešení výzev souvisejících s migrací a bezpečností obdrží agentury v oblastech bezpečnosti a občanství 940 mil. €, tj. o 8,9 % více než v roce 2017. Dodatečná podpora je zaměřena hlavně na posílení Europolu, Eurojustu a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Více finančních prostředků by mělo být rovněž k dispozici pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci programu LIFE, který obdrží 523 mil. €, tj. o 5,9 % více než v roce 2017.

Na zasedání Rada rovněž schválila návrh Komise na aktualizaci číselných údajů pro rozpočet na rok 2017 snížením plánovaných závazků o 61 mil. €, a plateb o 7,7 mld. €.

Odkazy

• Rozpočet EU na rok 2018 byl přijat
• Rozpočet EU na rok 2018: zaměstnanost, investice, problematika migrace a bezpečnosti
• Rozpočet EU na rok 2018: dosažení dohody
• Rozpočet EU na rok 2018

Krátce…

Rada rozhodla o přesunu agentur z Velké Británie

V souvislosti s brexitem je třeba přemístit 2 agentury, jež v současnosti sídlí ve VB: Agenturu pro léčivé přípravky (EMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Komise v září 2017 zveřejnila posouzení 27 nabídek členských států na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které mají v současné době sídlo ve VB. Komise pod vedením svého generálního tajemníka všechny nabídky posoudila na základě kritérií, která stanovili předseda Komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk a potvrdily je hlavy států nebo předsedové vlád EU-27 na zasedání Evropské rady v červnu 2017 (více v příspěvku „Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie“, Institucionální záležitosti v září 2017). Ministři 27 členských států EU rozhodli, že novým sídlem Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) bude Paříž a novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) má být nově Amsterodam. Následně Komise 29. 11. 2017 předložila 2 legislativní návrhy na změnu nařízení, jimiž se zřizuje EMA a EBA.