13.07.2005
Evropská unie považuje za priority v otázce očekávaného stárnutí obyvatelstva nalézt lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a upevnit pouto solidarity mezi generacemi.
Evropská unie považuje podle evropského komisaře Vladimíra Špidly za priority v otázce očekávaného stárnutí obyvatelstva nalézt lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a upevnit pouto solidarity mezi generacemi. Problém stárnutí obyvatelstva sužuje všechny země EU a unie již o něm zahájila oficiální debatu.
Špidla upozornil, že stárnutí povede do roku 2030 k odchodu 21 milionů lidí z pracovního procesu, což je sedm procent pracovní síly. Takový stav se podle něj promítne přímo do poklesu předpokládaného hospodářského růstu. Rychlé snižování populace začne již od roku 2011.
Prodlužování délky života netřeba vidět jako negativní jev. Podle Špidly je to jednoznačný úspěch. V kombinaci s poklesem porodnosti však vede Evropu do tíživé situace, na niž se musí připravit. Vedle všech známých kroků ve prospěch starých lidí a potenciálního využití migrace klade Špidla hlavně důraz na pomoc rodinám s dětmi.
Podporuje například budování jeslí a školek, které mnohde chybí; líbí se mu i záměr rakouské ministryně Ursuly Haubnerové provést „sociální audit“ podniků, který by zkoumal snahu sladit pracovní a rodinný život.
Za jednu z možností nápravy nepříjemné demografické situace je považována imigrace osob ze třetích zemí. Podle ministra práce a sociálních věcí Škromacha by však měla být regulována na evropské úrovni až poté, co budou odstraněny překážky pro volný pohyb osob mezi členskými státy.
První dvouletý odklad volného pohybu skončí v květnu 2006 a země bývalé „patnáctky“ ho budou moci prodloužit o další tři roky. Škromach předpokládá, že Němci a Rakušané tuto možnost využijí, možná i Francouzi, jejichž iracionální obavy se projevily při nedávném hlasování o euroústavě.
Debata o demografickém stárnutí na úrovni EU umožňuje podle Škromacha propojit tři oblasti, které byly dosud pojímány obvykle odděleně – politiku ve prospěch vyšší porodnosti, zajištění aktivního stáří a regulaci migrace.
Na druhé straně patří v EU sociální sféra převážně do kompetence členských zemí. Jejich systémy se výrazně liší, návyky a tradice mají značnou setrvačnost. Minimální standardy lze hledat tam, kde se tyto systémy prolínají nebo dotýkají. Jinak Škromach nevidí další možnosti řešení.
