05.08.2005
Evropská komisařka pro rozpočet Daria Grybauskaiteová poskytla serveru Euractiv interview na téma budoucnost rozpočtu Evropské unie.
V dubnu jste varovala, že EU bude paralyzována, pokud v červnu nebude dosaženo dohody o finanční perspektivě EU. Je tedy nyní EU paralyzována?
Myslím si, že od roku 2007 bude paralyzovaná – protože potřebujeme 12 až 18 měsíců na fázi přípravy rozpočtu, poté co bude oficiálně schválen. Tím, že nebylo dosaženo dohody v červnu, riskujeme 40 procentní opuštění rozpočtu v lednu 2007. Ohrožena bude zejména politika soudržnosti, regionální podpora nových členských zemí, veškeré vzdělávací a výzkumné programy nebo víceleté programy – jež bude velmi těžké převést do praxe.
Pokud mě ovšem neklame paměť, tak také Agenda 2000 byla přijata velmi pozdě. Ještě později než ta současná. A EU nebyla touto situací paralyzovaná. Nedramatizuje trochu současnou situaci?
Nedramatizuji. Když budeme úplně přesní, všechny podpůrné projekty z té doby začaly až v roce 2002, tedy rok a půl po přijetí finanční perspektivy. Ztratili jsme tedy určitý čas, protože tzv. „nekonečný trychtýř“ absorpční kapacity členských zemí byl zpožděn. Ztratíme tedy nebo neztratíme konec roku 2006?
V jiném rozhovoru jste uvedla, že jste trochu pesimistická, že nové britské předsednictví může dosáhnout dohody o finanční perspektivě v době svého předsednictví. Zastáváte stále tento názor?
Již od schůzky 1.července v Londýně bylo zřejmé to, že v průběhu britského předsednictví bude rozpoutána diskuse o rozpočtu, nebude však dosaženo konkrétního cíle. Myslím si, že pádné rozhodnutí od britského předsednictví, může být učiněno až po říjnovém semináři o budoucnosti Evropy. To znamená, že v nejbližší měsících bude panovat velká nejistota ohledně britských záměrů. Taková nejistota může způsobit, že návrh rozpočtu nebude v období britského předsednictví přijat.
Podle mnoha médií byl důvodem krachu jednání o budoucí finanční perspektivě na červnovém Summitu EU britský rabat. Máte podobný názor? Nebo byly ještě další důvody?
Rabat byl hlavní překážkou dohody. Ne jedinou, ale hlavní.
V rámci jednání bylo ujednáno, že rozpočet bude tvořit 1,06 procenta HDP EU. Je to něco, s čím může Evropská komise žít?
K tomuto rozhodnutí si EK stále drží výhrady. Komise oficiálně sdělila, že je nutné tuto otázku ještě konzultovat s Evropským parlamentem. V současné době ovšem není na stole žádné řešení, ale stanovený kompromis (na úrovni 1,06 %) byl velmi blízko schválení všemi třemi hlavními evropskými institucemi.
Dá se tedy aktuálně uvažovat o nové vlastní iniciativě, teď když diskuse znovu začíná nebo se začne vyjednávat od pozice, na které jednání skončila?
Myslím si, že pro novou iniciativu není příležitost, protože závěry ze Summitu byly schváleny všemi členskými zeměmi. Doufám, že si tyto závěry vezme britské předsednictví jako základ pro další jednání. Není podle mě žádný smysl pro zahájení jednání od nuly. Když se podíváme na délku období, v rámci kterého byla dosavadní usnesení přijata (zhruba 3 a půl roku) a schvalována Evropským parlamentem a Evropskou komisí, nemůžeme si dovolit ztratit více času.
Myslíte, že se na debatě o budoucí finanční perspektivě projevila referenda o euroústavě, která se konala v průběhu jednání?
Částečně ano, protože když vezmeme v úvahu objektivní prostředí v němž začala jednání, po referendech se situace mírně změnila. Debatu o rozpočtu ovšem ovlivnily i ekonomické problémy starých zemí unie. Jejich ekonomický růst a nezaměstnanost, sociální systém. Všechny tyto faktory tlačily na názor veřejnosti v jednotlivých zemích a ovlivnily názory jednotlivých vlád. Tento tlak na členské státy se ještě zvýšil po debatě o evropské ústavě a referendech. Pochopitelně všechny tyto skutečnosti neusnadnily, ale spíše zkomplikovaly vyjednávání.
Mluvíme-li o volbách, jedny se v blízké budoucnosti budou konat v Německu. Ty mohou celou situaci kompletně změnit. Očekáváte, že nová německá vláda bude mí stejný názor na finanční perspektivu jako ta současné Schröderova nebo si myslíte, že se celá situace zkomplikuje?
Německá vláda byla při vyjednávání o rozpočtu velmi striktní a trvala na příspěvku do rozpočtu ve výši 1% HDP. Jednala tak z důvodu, že ekonomická situace v Německu není příliš optimistická. Nicméně nelze nevzpomenout, že kancléř Schröder učinil během jednání částečné ústupky a byl ochoten přijmout kompromis. Německo vždy v historii podporovalo evropskou myšlenku bez ohledu na to, kdo stál u moci. Očekáváme proto, že nová vláda bude zastávat stejný postoj – velmi striktní, pragmatický, ale proevropský. Proto v tomto směru neočekávám žádné vážnější komplikace.
Cítíte jako jedna ze zástupkyň nových členských zemích v Evropské komisi zklamání z postoje starých členských zemí? Na červnovém Summitu byly nové země otevřeny kompromisům více než ty staré..
Já myslím, že tam prvek určitého zklamání existuje, protože nové členské země očekávaly od svého vstupu hodně a byly pozitivně naladěny na evropskou notu. Mohu říci, že mnoho z nás nových členů EU je stále proevropských, nedočkavých jednoty a dosažení konkrétních cílů. A požadujeme nejen ekonomickou podporu, ale i politickou a chceme se podílet na tvorbě budoucnosti EU. Tento cíl jsme měli už když jsme přicházeli, a máme ho dosud. Lidé v nových členských státech mají na EU stále pozitivní názor.
Z jednání o rozpočtovém výhledu jste jistě získala řadu zkušeností. Co byste poradila svému nástupci, který bude mít dohodu na starosti v budoucnu?
Já jsem svoji práci ještě neskončila, včetně vyjednávání o finanční perspektivě. Proto se mě zeptejte na tuto otázku až budu 4 nebo 5 let ve funkci. Moje práce je stále na začátku a já stále učím nové věci, proto by má odpověď na otázku bylo pouhou spekulací.
