21.03.2006
Do vyspělé západní Evropy se daří vyvážet stroje a dopravní prostředky. Úspěchy však sklízejí i obchodníci v dalších komoditách.
Téměř dva roky našeho členství v Evropské unii zcela legitimně vyvolávají otázku, jaké strukturální změny provázely růst exportu do EU za toto uplynulé období. Jistě podstatné je zjištění, zda šlo o navýšení v úzkém okruhu komodit, nebo byl růst rozložen rovnoměrně. Odpověď lze najít při podrobném prozkoumání statistických údajů.
První, nikterak nový závěr je, že český zahraniční obchod je velmi pevně ukotven na země EU. Náš vývoz do těchto států se v loňském roce podílel na celkovém vývozu 84,2 procenta a podíl dovozu ze zemí unie činil 70,8 procenta.
Přebytek obchodní bilance ve vztahu k EU ve výši 281,2 miliardy korun překryl záporné saldo obchodování se zbytkem světa.
V obchodě s EU jsme aktivní již sedm let
Dobré výsledky obchodu vůči zemím Evropské unii nejsou jen záležitostí posledních dvou let, vývoj obchodní výměny vykazoval v předchozích letech velmi pozitivní tendenci. Ve vztahu k unii byla totiž obchodní bilance naposledy deficitní v roce 1998.
Nepřerušená růstová trajektorie byla nastoupena v roce 2000. Určitě poněkud překvapivým údajem však je, že přebytek obchodu s EU se v letech 2000 až 2005 zvýšil téměř dvanáctkrát. Přirozeně, že vstupem Česka do unie a pádem řady bariér získal pozitivní vývoj další dynamiku.
Druhým závěrem je, že výsledky obchodu se zeměmi unie ovlivnily příznivě celkovou obchodní bilanci Česka, která byla v roce 2005, historicky poprvé, v přebytku, a to ve výši 41,9 miliardy korun. Porovnání výsledků našeho zahraničního obchodu a obchodu se zeměmi EU je uvedeno v grafu.
Celkové výsledky zahraničního obchodu odrážejí naše postavení jako malé, ale dynamicky se rozvíjející a velmi otevřené ekonomiky závislé v řadě oborů na dovozech, zejména surovin a paliv. Výsledky obchodu s EU pak dokumentují především schopnost kooperace, integrace a vypovídají o rostoucí sladěnosti s vyspělými ekonomikami.
Vývoz do Evropské unie dosáhl v letech 1995 až 2005 celkem 1576,3 miliardy korun a zvýšil se 3,4krát. K výraznému nárůstu došlo zejména v období let 2003 až 2005, kdy se jeho hodnota navýšila o 33,2 procenta. Ve stejně dlouhém období předcházejících let vzrostla jen o 8,9 procenta.
Statistika potvrzuje i další závěr, že vstup do unie měl pozitivní dopad na náš exportní průnik na trhy zemí EU. Stali jsme se členy největší obchodní zóny na světě, což zlepšilo podmínky pro obchodování i fyzický pohyb zboží.
Výraznějšímu exportu pomohly i další ekonomické faktory. Stále silněji se například projevují vývozní efekty odvětví, do nichž směřoval v předchozích letech významný objem přímých zahraničních investic. Jak vidět, investice a moderní technologie posilují konkurenceschopnost produkce na vyspělých trzích, i na domácím odbytišti.
Změny v základní struktuře exportu po vstupu do EU
Vstup do Evropské unie představoval předěl ve vývoji základní struktury našeho exportu (podle třídění SITC) na trh zemí pětadvacítky. Již v dlouhém období před členstvím v unii byl náš export tažen především vývozem strojů a dopravních prostředků (SITC 7). Jejich podíl na exportu do EU je stabilně prioritní a dlouhodobě výrazně posiloval, z 36,5 procenta v roce 1997 na 50,9 procenta v roce 2003. Podíl všech ostatních komoditních tříd na našem exportu do EU přitom klesal (s výjimkou potravin – SITC 0 v roce 2003).
Ovšem po našem vstupu do EU se začala základní strukturální skladba exportu vyvíjet odlišně. Z porovnání údajů o skladbě exportu do EU rok před vstupem (2003) a rok po vstupu (2005) vyplývá, že podíl dominantní skupiny stroje a dopravní prostředky dále rostl, až na 51,7 procenta. Byl to však podstatně mírnější nárůst než v předchozích letech.
Na rozdíl od předešlého vývoje se začal zvyšovat podíl na exportu i u dalších komoditních tříd (SITC 3 a 5). A velmi výrazně se rostl podíl potravin. Změnou je i to, že se zmírnilo dlouhodobé snižování podílu u skupin SITC 2, 6 a 8. Takový vývoj je důležitý zejména u tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálů (SITC 6), které jsou, z hlediska podílu na exportu (s 20,9 %), druhou nejsilnější skupinou.
Z uvedených číselných údajů vyplývá, že expanze exportu spojená se vstupem do EU nebyla způsobena výkyvem v jedné komoditní třídě, je však provázena rovnoměrnějším růstem exportu v širší zbožové struktuře.
Stroje a dopravní prostředky v ní zůstávají stěžejní komoditou, nejen z hlediska podílu na vývozu, ale i z hlediska obchodní bilance. V roce 2005 dosáhl její přebytek 293,3 miliardy korun (meziročně byl vyšší o 39,9 mld. Kč, tedy o 15,7 %). Od roku 2000 přebytek obchodu s nimi významně narůstal každým rokem. Poslední deficit byl v roce 1997.
Z hlediska obchodní bilance je druhou nejvýznamnější komoditou v obchodě s unií průmyslové spotřební zboží s přebytkem 52,8 miliardy korun, který byl vloni proti roku 2004 vyšší o 26,4 procenta. Přebytek, s malými výkyvy, roste od roku 1996, podíl na exportu však postupně klesá.
Kontinuální vývoj exportu strojů a dopravních zařízení
Objem exportu dominantní skupiny stroje a dopravní prostředky (SITC 7) vloni dosáhl 814,5 miliardy korun, což je oproti roku 2003 zvýšení o 35,3 procenta. To je více než dvojnásobné tempo proti stejně dlouhému předchozímu období.
I při této akceleraci nedošlo však uvnitř skupiny ve složení exportu k větším změnám. Nejvíce se vyváží silničních vozidel, vloni se objem jejich vývozu podílel na celkovém exportu do unie 17 procenty. Jeho podíl navíc trvale roste.
Na druhém místě jsou s podílem 9,9 procenta elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, přestože jejich podíl začal po roce 2000 slábnout.
Na třetím místě jsou s podílem 7,2 procenta stroje a zařízení užívaná v průmyslu, která svůj podíl trvale posilují. Pořadí těchto nejsilnějších skupin je dlouhodobě stabilní. K dramatickým změnám nedošlo ani v souvislosti se vstupem do Evropské unie.
Vývozní položky, jejichž podíl v letech 2003 až 2005 vzrostl, zvyšovaly svůj podíl na celkovém vývozu již v předchozích letech (s výjimkou SITC 76). Položky, jejichž podíl na exportu klesl, snižovaly svůj podíl (s výjimkou SITC 71), či stagnovaly již předtím. Dá se tedy říci, že větší změny ve složení exportu do zemí Evropské unie proběhly již před členstvím v EU. Výrazné bylo například navýšení podílu exportu silničních vozidel mezi léty 1997 až 2001, či prudký růst podílu exportu kancelářských strojů z 1,2 procenta v roce 1999 na 6,5 procenta v roce 2003.
Úspěšná nejsou jen silniční vozidla
Prioritní postavení vývozu silničních vozidel je dlouhodobou záležitostí. Ovšem zvyšování jejich podílu probíhá již jen zvolna, zatímco růst podílu slabších komoditních skupin (SITC 74 a 75) byl v poslední době relativně rychlejší.
Dochází tak k rozšiřování okruhu obchodně úspěšných komoditních skupin, ostatně vypovídá o tom i vývoj příspěvku obchodu jednotlivých komodit k výsledné obchodní bilanci.
V tomto směru působí obchod se silničními vozidly velmi významně, avšak s proměnlivou vahou v jednotlivých časových úsecích. Jeho přebytek ve výši 83,2 miliardy korun se podílel v roce 2003 téměř 54 procenty na celkovém přebytku obchodní výměny s Evropskou unií.
I když se přebytek plynoucí z obchodu se silničními vozidly do roku 2005 zvýšil až na 132,8 miliardy korun, jeho podíl na celkovém saldu obchodní bilance s unií poklesl na 47,2 procenta.
Z toho vyplývá, že se zvýšil podíl ostatních komodit na velmi dobrých výsledcích obchodní výměny v rámci EU. Závěrem lze proto říci, že rozšiřování exportní základny je dobrým předpokladem dalšího úspěšného vývoje.
Vývoj podílu hlavních komoditních skupin na vývozu do EU (v %)
Vývoj podílu jednotlivých položek skupiny strojů a dopravních prostředků (SITC 7) na vývozu do EU (v %)
Autoři pracují v odboru analýz a statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu
