22.03.2006
Dvoudenní setkání špiček EU projedná řadu opatření, jak vytvořit vnitřní trh s energiemi v EU a jak postupovat vůči dodavatelům ze třetích zemí.
Tradiční témata konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, která dosud dominovala evropských hospodářským summitům, by měla na nadcházejícím čtvrtečním jednání špiček EU oblast energetiky. Dvoudenní setkání špiček EU projedná řadu opatření, jak vytvořit vnitřní trh s energiemi v EU a jak postupovat vůči dodavatelům ze třetích zemí. Vesměs půjde o sice výrazné náměty, ale bez závazných ukazatelů či pevných lhůt, kromě některých indikativních čísel pro obnovitelné energie.
Největším problémem EU v této oblasti je absence ucelenou a sevřenou politiky. Elektrické sítě členských zemí nejsou prakticky vůbec propojené, s výjimkou severských, a ceny elektřiny se stát od státu výrazně liší. Systémy ropovodů, plynovodů a terminálů byly až na výjimky budovány pro národní potřeby. Vytvoření jednotného trhu naráží na rozdílné energetické koncepce vlád a na protekcionistické tendence, jež se projevily v posledních týdnech výrazně ve Francii a ve Španělsku. Na summitu lze tedy očekávat vzrušenou debatu.
Statníci nezapomenou ani na „klasické“ problémy
Špičky EU se jako obvykle domluví, že chtějí více investovat do vědění a do inovace, uvolnit podnikatelský potenciál a vytvářet lépe prostor pro zaměstnanost. Pokusí se udržet při životě společný záměr učinit Evropskou unii konkurenceschopnější při zachování sociálních jistot a ekologické péče, což je obsahem zmíněné lisabonské strategie.
„Pozadím v Evropě je intenzivnější konkurence ze zahraničí, stárnoucí populace, vyšší ceny energií a nezbytnost zajistit energetickou bezpečnost,“ píše se v návrhu usnesení, který připravilo předsedající Rakousko. Říká se v něm, že díky postupnému hospodářskému oživování lze čekat pokles nezaměstnanosti na osm procent. „Klíčovými výzvami zůstávají nicméně snižování nezaměstnanosti, růst produktivity a zvyšování hospodářského potenciálu.“
EU nepřijde s žádnými novými léčebnými metodami. Ačkoli všichni vědí, jaké možnosti skýtá liberalizovaný, skutečně funkční vnitřní trh se zbožím, službami a kapitálem, kromě hesel neučiní v podstatě nic, aby ho dotvořili. „Cíle jsou známé a správné, chybí však prostředky pro jejich realizaci. Dokud to potrvá, nemá valnou cenu tyto cíle opakovat,“ soudí Guillaume Durand ze Střediska evropské politiky (EPC).
Upozornil, že v ekonomické a sociální oblasti jsou v podstatě všechny pravomoci v rukou členských států, nikoli institucí EU. „Všichni tvrdí, že liberalizovaný vnitřní trh je správná věc. Jakmile však dojde na konkrétní zákony, brzdí, seč mohou, protože se bojí negativních krátkodobých vnitropolitických dopadů.“
Předsedající Rakousko se pokusí tuto prázdnotu zaplnit návrhem dosáhnout několika konkrétních met, zejména při vytváření pracovních míst. Některým zemím to však opět příliš připomíná stavění vzdušných zámků. „Klást nesplnitelné nebo obtížně splnitelné cíle, to už tady bylo. Pro pověst a prestiž EU je to škodlivé a budeme se snažit to změnit,“ uvedl velvyslanec jedné z nových členských zemí.
