05.08.2010
Euroskop
Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy, Reforma SZP po roce 2013 na plenárním zasedání EP
Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)
Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)
Komise 13. 7. 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti omezování či zákazu pěstování GMO měly být členské státy, dále nové doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.
Pozadí
Problematiku geneticky modifikovaných organismů EU legislativně upravuje především prostřednictvím směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech a nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO.
Problém koexistence GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství na legislativní úrovni řeší jednotlivé členské státy, odpovědnost tedy leží na jejich úrovni (případně na úrovni regionální). EU není v otázce využívání GMO jednotná, existují na jedné straně členské státy, které jejich pěstování odmítají, na druhé straně ty, které se na pěstování v EU povolených GM plodin již několik let podílejí (náleží k nim i ČR). Z tohoto hlediska přináší koexistence potenciálně i přeshraniční problémy.
Do března 2010 byla jedinou GM plodinou, jejíž komerční pěstování bylo v EU povoleno, geneticky modifikovaná kukuřice odolná například proti škůdci zavíječi kukuřičnému. V březnu 2010 Komise poskytla autorizaci pro pěstování transgenní odrůdy brambor, která má být využívána především pro výrobu škrobu.
Klíčové body a stav projednávání
V rámci předloženého balíku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Členský stát tedy nemá možnost povolit pěstování GM plodiny, která není autorizována v rámci EU. De facto jde tedy o právní úpravu existující situace, v níž GM plodiny autorizuje Komise a členské státy se rozhodují, zda ji pěstovat, nebo ne, jejich rozhodnutí v této otázce však podléhá dalšímu schválení Komise. Situace se tedy tímto ulehčuje především zemím, které odmítají GMO, protože ty budou mít možnost pěstování příslušné GM plodiny na svém území zakázat, aniž by čelily problémům. Omezení či zákaz pěstování příslušné GM plodiny by však neměly být založeny na jiných důvodech, než jsou nepříznivé dopady na zdraví a životní prostředí.
Komise za tím účelem přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Členské státy budou moci omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, aniž by musely využít ochranné doložky; jejich rozhodnutí nebudou muset být schválena Komisí. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné normy.
Návrh má být praktickou aplikací principu subsidiarity, o zákazu pěstování GMO má být rozhodnuto na úrovni státu. Na návrhy Komise ovšem již kriticky reagovaly ekologické organizace (Greenpeace) i některé členské státy.
Předpokládaný další vývoj
Návrh na změnu směrnice č. 2001/18 musí být přijat postupem spolurozhodování, bude proto postupně projednáván a schvalován jak v Radě, tak i v EP.
Odkazy
- Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)
- Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)
- Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES
- Commission Recommendation of 23 July 2003 on guidelines for the development of national strategies and best practices to ensure the co-existence of genetically modified crops with conventional and organic farming (C(2003))
Reforma SZP po roce 2013 na plenárním zasedání EP
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013
Na plénu 8. 7. 2010 přijal EP usnesení týkající se budoucnosti SZP po roce 2013. Jeho navrhovatelem byl George Lyon.
Pozadí
Téma budoucnosti SZP po roce 2013 v současnosti představuje jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci zemědělské problematiky projednávané na půdě EP, Komise i v rámci členských států.
Výbor AGRI přijal v červnu 2010 návrh zprávy George Lyona, která jakožto největší výzvy pro zemědělství v EU po roce 2013 zdůrazňovala především boj s klimatickými změnami, konkurenceschopnost, bezpečnost a kvalitu potravin. Objem rozpočtových prostředků věnovaných na tuto oblast, který představuje jednu z klíčových otázek tématu budoucnosti SZP po roce 2013, by dle zprávy měl být minimálně zachován ve stávající výši (více v příspěvku „Členské státy a EP prezentují pozice k reformě SZP po roce 2013).
Ještě předtím, v dubnu 2010, komisař pro oblast zemědělství a rozvoje venkova Dacian Ciolos zahájil veřejnou debatu o budoucnosti společné zemědělské politiky, která byla ukončena 11. 6. 2010. Debata přinesla téměř 6 000 příspěvků adresovaných nevládními organizacemi i veřejností, nejvíce jich přišlo z Německa a z Polska. Z nových členských států se do debaty výrazněji zapojili ještě občané a NGO z Lotyšska, většina přispěvatelů však pocházela ze zemí EU-15. Komise ve dnech 19.-20. 7. 2010 uspořádala konferenci věnovanou výsledkům této debaty.
Klíčové body a stav projednávání
Přijaté usnesení zachovává tón zprávy George Lyona ve smyslu vyzdvižení potřeby zachovat finančně silnou SZP, včetně rozdělení rozpočtových výdajů na dva pilíře (podpora produkce a rozvoj venkova). Součástí usnesení je i volání po spravedlivé distribuci finančních prostředků v rámci SZP mezi farmáři v nových a starších členských státech po roce 2013, kdy pro státy přistoupivší v roce 2004 končí přechodné období týkající se přímých plateb.
Dle usnesení by Komise měla navrhnout nová pravidla pro přímé platby tak, aby odrážely rozdíly mezi jednotlivými zemědělskými regiony. Do finanční politiky v rámci SZP by měl být dále zakomponován boj proti klimatickým změnám v tom smyslu, že by dodatečně měli být odměňováni ti, kdo v rámci činnosti spjaté se zemědělstvím přispívají ke snížení emisí CO2. Stejně tak by měla být finančně zvýhodňována činnost směřující ke zvýšení bezpečnosti potravin, pohody zvířat a sociálních standardů. Podobná kritéria by přitom měl respektovat i obchod se zemědělskými produkty ze třetích zemí, i když zde usnesení připouští, že je třeba respektovat též pravidla WTO.
Kvalitu potravin usnesení považuje za klíč k zachování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru v EU. Za cestu k dosažení tohoto cíle je mimo jiné považováno posílení ochrany značek geografického původu.
Usnesení se dále vyjadřuje ke vztahu zemědělců a distributorů potravin a úloze cen v tomto řetězci. „Záchrannou síť v rámci SZP pro případ cenové nestability a pro krizové situace mají i nadále poskytovat intervence a veřejné i soukromé skladování. Pro případ extrémních klimatických podmínek rezoluce navrhuje i další nástroje, např. pojištění proti riziku při sklizni.
Komisař pro oblast zemědělství a rozvoje venkova Dacian Ciolos se ve sledovaném období věnoval především vyhodnocování výsledků veřejné internetové konzultace o budoucnosti SZP po roce 2013. V debatě často zaznívaly požadavky týkající se zajištění spravedlivých podmínek pro konkurenci mezi zemědělci, zástupci potravinářského průmyslu a prodejci. Další požadavky se týkaly zachování rozmanitosti zemědělské výroby v rámci EU či požadavků spotřebitelů (zajištění kvalitních potravin za přijatelné ceny). Reforma SZP by měla dále posílit schopnost evropských zemědělců čelit cenovým výkyvům na trhu, zajistit přijatelný životní standard pro evropské zemědělce, posílit možnosti řešení problémů v oblasti životního prostředí, zajistit konkurenceschopnost, kvalitu a bezpečnost potravin, čelit problémům výživy v globálním kontextu či uchovávat přírodní krajinné dědictví.
Na závěr konference ve dnech 19.-20. 7. 2010, která se konala v Bruselu a byla věnována právě výsledkům veřejné konzultace o budoucnosti SZP po roce 2013, komisař Ciolos prohlásil, že nová SZP musí podporovat nejen konkurenceschopnost, ale i trvalou udržitelnost evropského zemědělství, hlavní výzvou má být ochrana životního prostředí. SZP má nadále pokračovat v podpoře udržení zemědělské výroby také v obtížných oblastech. V oblasti prvního pilíře komisař dle svých slov zamýšlí vytvoření dalších nástrojů pro zmírnění efektů cenové nestability. Druhý pilíř by měl být dále zaměřen na modernizaci farem, další podporu inovací, ale i diverzifikaci zemědělské výroby v oblasti venkova a boj s klimatickými změnami. Větší finanční podpora by měla být směřována mladým farmářům, stárnutí zemědělské populace je totiž dalším dlouhodobým problémem.
Předpokládaný další vývoj
Tématem budoucnosti SZP po roce 2013 a výsledky konference se má dále zabývat Rada na svém zasedání 19.-21. 9. 2010. Komise připravuje zveřejnění sdělení, které se bude týkat budoucnosti SZP po roce 2013, na listopad 2010.
Odkazy
- Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (2009/2236(INI))
- Návrh zprávy o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (2009/2236(INI); Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Zpravodaj: George Lyon)
- European Commission: Agriculture and Rural Development: Public debate on the CAP post-2013
- European Commission: Agriculture and Rural Development: „The CAP post-2013, Conference on the public debate, Brussels, 19-20 July 2010
- Evropská komise: Zemědělství v Evropě: Společná zemědělská politika po roce 2013. Podělte se s námi o své názory: Příspěvky od občanů
- Press Release: Dacian Cioloş Member of the European Commission Responsible for Agriculture and Rural Development ‘I want a CAP that is strong, efficient and well-balanced‘ Conference on public debate entitled ‘The CAP after 2013′ Brussels, 20 July 2010 (SPEECH/10/400)
- Euroskop: Členské státy a EP prezentují pozice k reformě SZP po roce 2013
- Euroskop: MEMO: Výbory Evropského parlamentu