Energie v dubnu 2011

03.05.2011
Euroskop

Komise vydala sdělení týkající se dalšího rozvoje tzv. inteligentních sítí, Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů

Komise vydala sdělení týkající se dalšího rozvoje tzv. inteligentních sítí

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Smart Grids: from innovation to deployment (COM(2011)202)

Komise 12. 4. 2010 vydala sdělení týkající se tzv. inteligentních sítí v oblasti energetiky a jejich dalšího rozvoje. Předmětem sdělení je především otázka zavádění společných technických standardů, které by měly zajistit interoperabilitu a kompatibilitu těchto síťových systémů. Komise také ujišťuje, že zajistí co nejvyšší stupeň ochrany spotřebitelských dat, které budou pomocí sítí přenášeny.

Pozadí

Tzv. inteligentní síť označuje elektrickou síť nové generace, která umožňuje obousměrnou digitální komunikaci mezi dodavatelem a spotřebitelem; je vybavena měřícími i monitorovacími systémy. Inteligentní síť by měla umožňovat přesné měření spotřeby elektrické energie a přenášení těchto informací síťovému operátorovi a dodavateli energie, aby bylo možné monitorovat spotřebu a od toho odvíjet i následné účtování poplatků.

Pro spotřebitele by výhody těchto systémů měly spočívat v tom, že by měli být schopni účinněji kontrolovat svoji spotřebu, operátoři sítí by na druhé straně měli dostávat přesnější informace, které jim umožní plánovat používání infrastruktury, ale také lépe integrovat do spotřeby energetických zdrojů některé specifické zdroje, jako jsou OZE. Problém se zdroji, jako je větrná či solární energie, totiž spočívá především v tom, že jejich dostupnost je závislá na proměnlivých faktorech, jako je (především) počasí, s čímž si klasicky uzpůsobené distribuční sítě nejsou schopny efektivně poradit. Přínos by měl spočívat i v menších energetických ztrátách a ve zvýšení energetické účinnosti. Vedle toho by mělo budování energetických sítí přispívat k tvorbě pracovních míst, a tím pádem i k ekonomickému růstu.

Komise navíc usiluje o vytvoření společných evropských standardů pro inteligentní sítě, které by měly zajistit jejich interoperabilitu napříč členskými státy. Interoperabilita ale prozatím funguje na bázi dobrovolnosti, což způsobuje zdržení, která ve sdělení přiznává i Komise. Příslušné organizace zabývající se tvorbou standardů v EU byly ale pověřeny úkolem stanovit celoevropské standardy týkající se především měřících zařízení (která mají být instalována spotřebitelům), komunikačních protokolů a dalších částí zařízení.

Očekávalo se, že společné standardy pro inteligentní sítě budou k dispozici do konce roku 2012, již nyní má však EU v přípravě zhruba rok zpoždění. Nutnost vytvoření společných standardů vyzdvihl i summit v únoru 2011.

Klíčové body a stav projednávání

Podle Komise by se mělo jednat o další krok, který by měl zajistit vytvoření otevřeného, konkurenceschopného trhu s energiemi v EU, jenž by měl fungovat ve prospěch spotřebitelů. Jinak řečeno, mělo by se jednat o další příspěvek k implementaci tzv. třetího liberalizačního balíku.

Sdělení se věnuje především vylepšování technických standardů v EU a zajišťování ochrany spotřebitelů (vzhledem k tomu, že půjde o přenos informací o spotřebě). Zajišťování ochrany dat by mělo být bráno v úvahu i při standardizaci, především při konstrukci měřících zařízení. Komise chce v tomto ohledu spolupracovat na bází expertní skupiny i s experty z oblasti energetiky a informačních a komunikačních technologií. S větší koordinací se počítá i na regionální úrovni – při zajišťování interoperability sítí.

Podpora a budování inteligentních sítí si vyžádají i legislativní změny, především změnu platné směrnice č. 2006/32 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Změny by se měly týkat minimálních požadavků na formát a obsah informací, které budou sdělovány ze strany spotřebitele, stejně jako opatření proti zneužití přístupu k informacím o spotřebě (především ze strany operátora distribučního systému).

Počítá se i s další podporou pro inovace v oblasti technologií, které se týkají systémů inteligentních sítí. Pro jejich další rozvoj má být ustanoven regulační úřad. Komise ve sdělení stanovila i rámcové směry ohledně metodologie pro implementaci plánů, které se týkají instalace „inteligentních měřících zařízení. Akční plány s konkrétními cíli pro implementaci inteligentních sítí by měly vytvořit jednotlivé členské státy.

Pokud jde o financování, zde je poněkud nejasné, jaké prostředky na podporu inteligentních sítí poputují z EU (a také odkud, z které části rozpočtu). Prozatím k financování sloužily rámcové programy pro výzkum, Evropská energetická iniciativa inteligentních sítí (EEGI), která byla ustavena v červnu 2010, však odhaduje, že celkové náklady na vybudování inteligentních sítí v letech 2010-2018 budou dosahovat až 2 mld. €. Hovoří se proto o možnosti využití strukturálních fondů. Každopádně finanční aspekty mají být předmětem dalších návrhů Komise.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem ke zpoždění při přípravě společných standardů se chce Komise nyní soustředit na pečlivější monitoring implementace, a to i pokud se jedná o třetí liberalizační balík. Pokud by v průběhu roku 2011 došlo k nedostatečnému pokroku, Komise by měla mít možnost zasáhnout a zajistit, aby byl termín konce roku 2012 dodržen.

Jak již bylo zmíněno, ještě v roce 2011 se plánují také změny směrnice č. 2006/32. Pomocí nových výzkumných iniciativ mají být řešeny i finanční aspekty nákladného projektu. Ze strany Komise se očekává zveřejnění další iniciativy určené průmyslu pro budování tzv. inteligentních měst.

Odkazy

Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)

Komise 13. 4. 2011 předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů.

Pozadí

Otázka změny směrnice č. 2003/96 je v Komisi (a neformálně i mezi členskými státy) předmětem debat již od roku 2009 (více v příspěvku „Komise údajně chystá revizi směrnice o zdanění energetických produktů, Daně v březnu 2011). Tehdy byl zamítnut původní, na poměry EU relativně „konvenční návrh. Cílem nově předložené revize není podle Komise nic menšího než „restrukturalizovat způsob zdaňování energetických produktů, aby byl zohledněn jak jejich energetický obsah, tak jejich obsah CO2 (sice s určitými výjimkami, ale na druhou stranu s vyššími minimálními sazbami; viz níže).

Revize by měla sladit danou normu s cíli EU na snižování emisí skleníkových plynů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, jenž je definován zejm. směrnicí č. 2003/87 a směrnicí č. 2009/29, a s cíli na zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů (podle směrnice č. 2009/28). Komise tvrdí, že „v současné době jsou nejvíce znečisťující zdroje energie paradoxně zdaněny tou nejnižší sazbou a „biopaliva patří ke zdrojům energie daňově nejzatíženějším.

Klíčové body

Nová norma by měla ve 3 fázích (v letech 2013, 2015, 2018) zvýšit minimální sazby zdanění energetických produktů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, tedy u těch produktů, které využívají domácnosti, doprava (s výjimkou letecké a vodní) a malé a střední podniky (až na některé výjimky včetně zemědělských; srov. Příloha I návrhu, Tabulka B). Elektřiny (včetně té produkované z jádra) by se revize dotknout neměla. Zdanění energetických produktů by mělo mít 2 složky: zdanění emisí CO2 a zdanění spotřeby.

První složka by měla činit paušálních 20 € za tunu CO2, výše druhé by měla být závislá na typu paliva (resp. na skutečném množství energie, které toto palivo (v GJ) vyrobí). Minimální sazba této složky daně by měla být stanovena na 9,6 €/GJ u pohonných hmot a na 0,15 €/GJ u topných paliv. Členské státy by si nicméně měly zachovat možnost vyjmout z působnosti směrnice energii spotřebovávanou domácnostmi k vytápění, a to bez ohledu na použitý energetický produkt.

Minimální úrovně zdanění použitelné od roku 2013 na pohonné hmoty

Zdanění v souvislosti s CO2

Všeobecné zdanění spotřeby energie

1. 1. 2013

1. 1. 2015

1. 1. 2018

Benzín

20 €/t CO2

9,6 €/GJ

9,6 €/GJ

9,6 €/GJ

Plynový olej (nafta – pozn. aut.)

20 €/t CO2

8,2 €/GJ

8,8 €/GJ

9,6 €/GJ

Petrolej

20 €/t CO2

8,6 €/GJ

9,2 €/GJ

9,6 €/GJ

LPG

20 €/t CO2

1,5 €/GJ

5,5 €/GJ

9,6 €/GJ

Zemní plyn

20 €/t CO2

1,5 €/GJ

5,5 €/GJ

9,6 €/GJ

Zdroj: Příloha I návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)

Obecně platí, že zdanění energetických produktů by nemělo být diskriminační vůči různým energetickým zdrojům. Toho by mělo být dosaženo zdaněním energetického obsahu konkrétního paliva, ne (stanoveným minimálním) zdaněním jeho objemu jako doposud (v €/1000 l).

Porovnání zdanění pohonných hmot dnes a v budoucnu

Současná sazba

1. 1. 2013

1. 1. 2015

1. 1. 2018

Benzín (€/1000 l)

359

359

359

359

Nafta (€/1000 l)

330

359

382

412

Petrolej (€/1000 l)

330

350

370

386

LPG (€/1000 kg)

125

125

311

501

Zemní plyn (€/GJ)

2,6

2,6

6,6

10,8

Zdroj: Prezentace „Revision of the EU Energy Tax Directive. Technical Press Briefing

Poznámka: Tabulka kvůli srovnatelnosti dat zohledňuje budoucí zdanění v současných jednotkách.

V těch případech, kdy by zdanění mohlo mít dopad na relokaci podnikání mimo EU, se nicméně počítá s úlevami na daních z emisí CO2. Revizí čl. 18 směrnice č. 2003/96 by také měly některé členské státy včetně ČR získat (teritoriální) výjimky.

9 členských států (Bulharsko, Rumunsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko) by např. mělo získat oprávnění zavést zdanění emisí CO2 u pohonných hmot používaných v zemědělství či stavebnictví (srov. čl. 8 směrnice č. 2003/96) a u topných paliv až s 8letým odkladem (namísto plánovaného 1. 1. 2013 až od 1. 1. 2021).

Stav projednávání

Bezprostředně po uveřejnění návrhu se vůči němu objevila řada protiargumentů (výjimku představovaly environmentalistické organizace typu T&E). Zaprvé a především, že změna směrnice fakticky povede k vyššímu zdanění nafty (protože jejím spalování vzniká více CO2 než např. spalováním benzínu, navíc sama o sobě je v současnosti daňově zvýhodněna), ale i – a o tom se hovoří méně – LPG a CNG.

Na tuto skutečnost upozornili konzervativci v EP, ale např. i FIA či zástupci Německa, na jehož půdě produkuje řada automobilek právě vozy spalující naftu (ceny nafty se navíc na rozdíl od cen benzínu výrazně promítají do ceny každého výrobku včetně potravin nebo veřejné dopravy). Mluvčí Komise uvedené obavy de facto potvrdil: „Cílem není zvýšení daňové sazby u nafty (…) chceme ale postavit všechna paliva na roveň (…) to bude znamenat úpravu, která zajistí, že budou zdaněna stejným způsobem. Jedinou zemí EU, kde je nafta (pokud jde o energetickou daň) zdaněna stejně jako benzín, je v současnosti Velká Británie. T&E přesto tvrdí, že daňové zatížení je u pohonných hmot nízké (od roku 1999 se podle T&E reálně snížilo, čímž se o 11 mld. € ročně zvýšila závislost na dovozech ropy a potažmo o 6 % i produkce CO2). Přesně opačného názoru je IRU, jež zpochybňuje názor Komise, že nový způsob zdanění povede ve svém důsledku k nižším emisím CO2 v EU. IRU také tvrdí, že nová norma fakticky zavede dvojí zdanění automobilových dopravců, ač jejich emise CO2 činí (podle IRU) jen 3 % veškeré produkce tohoto plynu v EU.

Do budoucna lze očekávat, že řada aktérů proti návrhu vystoupí i proto, že předpokládá daň ve výši fixních 20 € za tunu CO2, tedy více, než za kolik se v současnosti obchoduje s CO2 v rámci systému obchodování s emisními povolenkami (cca 17 € za tunu CO2).

Nehledě na to, že navzdory proklamované „nediskriminaci vůči jednotlivým energetickým zdrojům platí, že uvedený paušál by se neměl vztahovat na tzv. obnovitelné zdroje energie.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude jednomyslně rozhodovat Rada, EP bude pouze konzultován. První „orientační debata o návrhu by se v Radě mohla uskutečnit již v červnu 2011.

Výsledná směrnice by podle (optimistických) odhadů Komise měla vstoupit nejpozději 1. 1. 2013 s tím, že k její plné implementaci by mělo dojít od roku 2023.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality