13.06.2011
Euroskop
Spor mezi Evropskou centrální bankou a Německem o způsob záchrany Řecka může způsobit ohromné škody. Zástupci obou stran se proto co nejdříve musejí domluvit, napsala v pondělí agentura Bloomberg.
„Rovnováha sil v eurozóně připomíná Studenou válku; obě strany mávají odstrašujícími prostředky, které by byly příliš úděsné, než aby byly použity, okomentoval konflikt Philip Whyte z londýnského think-tanku Centre for European Reform.
Mezinárodní měnový fond pohrozil, že pokud nedojde k dohodě, která zajistí finanční potřeby Řecka na příštích 12 měsících, stáhne svůj podíl na záchranném úvěru z května 2010. Ministři financí proto na zítřek svolali mimořádnou schůzi, na které projednají jak se vyhnout tomu, co Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn nazval „katastrofou rozsahu Lehman Brother na evropské půdě.
Německo: Ať platí i investoři!
Předseda Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet a německý ministr financí Wolfgang Schäuble se přou o zapojení soukromých investorů do druhého záchranného balíku pro Řecko. Jádrem sporu je, jak politici naplní slib, že investoři se budou podílet na nákladech záchrany středomořské země, což Trichet označil za ohromnou chybu.
„Účast soukromých věřitelů v případě insolventnosti je nezbytná, řekl Wolfgang Schäuble 10. června německým poslancům. Minulý týden byla ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem je nalézt „vhodné řešení pro zapojení soukromého sektoru, které by mohlo být podpořeno ECB, dodal.
„Někdo musí v nejbližších dnech ustoupit, nebo se region ocitne v plnohodnotné finanční krizi, vyjádřil se Bruce Kasman, hlavní ekonom JP Morgan Chase & Co. „Kloníme se k názoru, že Berlín ustoupí a region se dohodne na finančním balíčku obsahujícím nějakou mírnou dobrovolnou účast soukromého sektoru, dodal.
|
Dluhová krize donutila ECB porušit zaběhnutá pravidla. V květnu 2010 zahájila bezprecedentní akci, nákup dluhopisů problematických států eurozóny na sekundárním trhu. Od té doby nakoupila úvěry v hodnotě 75 miliard eur. Z toho 40 miliard eur investovala do řeckých dluhopisů, odhaduje Barclays Capital. Nákup banka ukončila před 10 týdny. Frankfurtská banka také neomezeně půjčuje bankám v problémových zemích hotovost na podporu finančního systému, přičemž zmírnila požadavky na bankovní záruky. Podle týdeníku The Economist takto napůjčovala bankám v Řecku, Irsku a Portugalsku 210 miliard eur. Jako záruky přijala velké množství státních dluhopisů v těchto zemích, které by v případě bankrotu těchto zemí ztratily hodnotu. |
ECB: Jen dobrovolné nákupy nových dluhopisů
ECB se vyjádřila, že může akceptovat dobrovolné rozhodnutí investorů nakoupit řecké dluhopisy nahrazující splatné úvěry. Odložit splatnost řeckých dluhopisů v držení frankfurtské banky ale Trichet odmítnul.
Zároveň varoval, že lehčí forma restrukturalizace řeckých dluhů, označovaná jako reprofilace, bude ratingovými agenturami chápán jako neplnění závazků, jinými slovy bankrot. Pokud by prošel návrh německého ministra financí prodloužit splatnost řeckých dluhopisů o sedm let, centrální banka přestane poskytovat hotovost řeckým finančním ústavům, protože řecké dluhopisy budou jako zástava pro centrální banku nepřijatelné. To by zahájilo řetězovou reakci.
Evropské vlády a MMF souběžně připravují nový záchranný balíček Řecku, který má schvalovat Evropská rada 23. a 24. června. V jeho rámci by podle zdroje agentury Bloomberg EU a MMF poskytly dalších 45 miliard eur. Součástí balíčku by bylo i 30 miliard eur výnosů z privatizace a 30 miliard eur z odložení splatnosti dluhopisů investory.
Autor: Euroskop
