Spotřebitelé v květnu 2012

05.06.2012
Euroskop

EP i Rada schválili novou regulaci roamingu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (KOM(2011)402)

Plénum EP 10. 5. 2012 přijalo poměrem 578:10:10 kompromis týkající se regulace roamingu po 30. 6. 2012. Rada totéž učinila 30. 5. 2012.

Pozadí

Komise návrh nařízení, jež by mělo upravit pravidla regulace roamingu i po 30. 6. 2012, kdy vyprší stávající ad hoc regulace, předložila v červenci 2011 s odkazem na tzv. digitální agendu pro Evropu z května 2010 (více v příspěvku „Komise předložila nový návrh na regulaci roamingu, Spotřebitelé v červenci 2011).

EU reguluje roaming, resp. jeho ceny (s ohledem na „občanský rozměr EU) od roku 2007. Navzdory původním prohlášením, že půjde pouze o dočasné opatření, hodlá Komise původní nařízení č. 717/2007 revidovat již podruhé (první revizí bylo nařízení č. 544/2009), tentokrát údajně nikoliv ad hoc, ale „strukturálně.

Na základě uvedených norem musí od 1. 7. 2011 minuta odchozího roamingového hovoru stát max. 0,35 €, minuta příchozího hovoru 0,11 € a 1 SMS 0,11 €.

Výbor ITRE v únoru 2012 přijal k poslednímu návrhu Komise zprávu Angeliky Niebler požadující mnohem rychlejší snižování cen, než Komise původně zamýšlela (více v příspěvku „ITRE podporuje další regulaci roamingu, Informační společnost v únoru 2012). Zástupci Rady a EP se na podobě nové regulace roamingu neformálně shodli v březnu 2012 (více v příspěvku „Zástupci Rady a EP se shodli budoucí regulaci roamingu, Spotřebitelé v březnu 2012).

Klíčové body

Přijatý kompromis obsahuje možnost zvolit si od 1. 7. 2014 pro roamingové služby jiného mobilního operátora než pro služby v domovské síti, přičemž telefonní číslo by zákazníkovi mělo zůstat zachováno (do technického řešení tohoto záměru by měl zasahovat i unijní orgán BEREC).

Současné a nové stropy maloobchodních cen roamingových služeb (€ bez DPH)

Návrh Komise

Kompromis Rady a EP

Dnes

1. 7. 2012

1. 7. 2013

1. 7. 2014

1. 7. 2012

1. 7. 2013

1. 7. 2014

Data (za MB)

–

0,90

0,70

0,50

0,70 ↑

0,45 ↑

0,20

Odchozí hovory (za minutu)

0,35

0,32

0,28

0,24

0,29 ↑

0,24 ↑

0,19 ↑

Příchozí hovory (za minutu)

0,11

0,11

0,10

0,10

0,08

0,07

0,05

SMS (za SMS)

0,11

0,10

0,10

0,10

0,09 ↑

0,08 ↑

0,06 ↑

Zdroj: Digitální agenda: Komise navrhuje pro uživatele mobilních telefonů v zahraničí více konkurence, větší výběr a nižší ceny (IP/11/835), Council and European Parliament reach agreement on new roaming rules (8259/1)

Poznámka: Symbol „↑ označuje zvýšení ceny v porovnání se zprávou Angeliky Niebler z února 2012

Současné a nové stropy velkoobchodních cen roamingových služeb (€ bez DPH)

Kompromis Rady a EP

Dnes

1. 7. 2012

1. 7. 2013

1. 7. 2014

Data (za MB)

0,50

0,25

0,15

0,05

Hlasové hovory (za minutu)

0,18

0,14

0,10

0,05

SMS (za SMS)

0,04

0,03

0,02

0,02

Zdroj: Mobile roaming: MEPs win deal with Council to lower price caps (20120326IPR41842)

Maloobchodní ceny by měly být oproti cenám velkoobchodním „dostatečně vysoké, aby již od 1. 7. 2012 umožnily vstup na trh novým operátorům (i tzv. operátorům virtuálním bez standardní infrastruktury). Současně by se měla výrazně zvýšit informovanost zákazníků o všech poplatcích spjatých s roamingovými službami, a to i mimo území EU (pokud zákazník využívá roamingových služeb operátora, který má sídlo v EU).

Pokud jde o úpravy nové normy, převážila argumentace Rady, tedy postup podle čl. 291 Smlouvy o fungování EU. Komise by měla zprávu o fungování nového nařízení předložit do 30. 6. 2016.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení by mělo vstoupit v platnost 1. 7. 2012.

Předtím bude uveřejněno v Úředním věstníku EU a BEREC zahájí 2 veřejné konzultace týkající se (1) technického řešení volby roamingového mobilního operátora (při zachování telefonního čísla; akt Komise v přenesené pravomoci by měl být přijat do konce roku 2012) a (2) vstupu nových, alternativních mobilních operátorů na velkoobchodní trh EU (výsledný nelegislativní dokument BEREC by měl být k dispozici do konce září 2010).

Norma bude platit do 30. 6. 2022.

Odkazy

Komise představila nový program pro spotřebitele

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu (KOM(2012)225)

Komise 22. 5. 2012 uveřejnila nový (primárně nelegislativní) „Evropský program pro spotřebitele cílící na posílení důvěry v rámci jednotného trhu. Jednotný trh by se měl více orientovat na spotřebitele.

Pozadí

Komise při předkládání své iniciativy vyšla z faktu, že spotřebitelé se podílejí na tvorbě HDP EU plnými 56 %.

Přestože ochrana evropských spotřebitelů patří mezi nejpřísnější na světě, Komise tvrdí, že „je nezbytné vytvořit komplexní rámec, který by se zabýval rovněž bezprostředními problémy, např. problémy spojenými s digitalizací každodenního života, snahou o přechod k udržitelnějšímu spotřebnímu chování a specifickými potřebami zranitelných spotřebitelů.

Evropský program pro spotřebitele obecně vychází ze strategie Evropa 2020, konkrétněji pak např. z digitální agendy pro Evropu (z května 2010), zprávy o občanství EU (z října 2010) či sdělení „Cesta k účinnému využívání zdrojů (ze září 2011).

Klíčové body

Evropský program pro spotřebitele zdůrazňuje nezastupitelnou roli spotřebitelských organizací (ty – např. BEUC – proto jeho přijetí přivítaly) a je soustředěn okolo 4 hlavních cílů:

1. Posílení bezpečnosti spotřebitelů;

2. Zvyšování informovanosti (aby byli spotřebitelé schopni čelit rostoucí složitosti trhů a měli k dispozici adekvátní nástroje a informace);

3. Lepší vymáhání práv a sjednávání nápravy;

4. Přizpůsobování politik změnám ve společnosti (aby získaly význam pro každodenní život občanů).

Program má podpořit zájmy spotřebitelů v 5 odvětvích – v potravinářství, energetice, finančním sektoru, dopravě a v oblasti informačních a komunikačních technologií a služeb.

Předpokládaný další vývoj

Uvedené 4 hlavní cíle by měly být (alespoň v základních parametrech) realizovány do konce roku 2014.

Odkazy

Rada podporuje alternativní řešení spotřebitelských sporů

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Alternativní řešení sporů u spotřebitelských sporů na jednotném trhu (KOM(2011)791)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení sporů u spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (KOM(2011)793)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebitelských sporů (nařízení o online řešení spotřebitelských sporů) (KOM(2011)794)

Rada 30. 5. 2012 za abstence Německa a Rumunska přijala tzv. obecný přístup k návrhům na zavedení alternativního řešení spotřebitelských sporů v EU.

Pozadí

Přestože problematika alternativního (mimosoudního) řešení spotřebitelských sporů rezonuje unijními institucemi již delší dobu, Komise své návrhy předložila až v listopadu 2011 (více v příspěvku „Komise představila návrhy na zavedení alternativního řešení spotřebitelských sporů, Spotřebitelé v listopadu 2011).

EP již v říjnu 2011 požadoval, aby vznikla relevantní unijní úprava, která by (v ideálním případě) zahrnula veškeré spory civilní, obchodní a rodinné, a to bez ohledu na status zainteresovaných stran.

Klíčové a sporné body

Rada souhlasí s tím, aby se oba legislativní texty – tedy směrnice o alternativním řešení sporů (měnící nařízení č. 2006/2004 a směrnici 2009/22 a beroucí v potaz obsah doporučení č. 98/257 a č. 2001/310) a nařízení o online řešení sporů – týkaly výhradně sporů mezi spotřebiteli a obchodníky, resp. nároků spotřebitelů vůči obchodníkům (nikoli vice versa a za žádných okolností sporů v oblasti zdravotnictví). Alternativního řešení sporů by podle Rady mělo být využíváno až poté, co se spotřebitel pokusí své nároky uplatnit individuálně a během (minimálně) 1 roku nedosáhne (žádného) výsledku. Členské státy by současně měly mít možnost stanovit minimální výši nároku, na niž by mělo být možné alternativní řešení sporů uplatnit.

Směrnice by měla zajistit, aby byly k dispozici kvalitní mimosoudní subjekty (rozhodce, mediátor nebo ochránce práv), které budou s to projednat všechny smluvní spory mezi spotřebiteli a obchodníky. Nařízení by pak mělo vytvořit celoevropskou online platformu, která bude představovat jednotné kontaktní místo pro online řešení sporů, které se týkají online nákupů v jiné zemi EU.

Subjekty alternativního řešení sporů by měly splňovat základní kvalitativní kritéria, tj. řádnou kvalifikaci, nestrannost (byť tento prvek se Rada pokusila svým obecným přístupen částečně oslabit), transparentnost, účinnost a spravedlnost. Záměrem Komise ale není nahradit stávající systémy alternativního řešení sporů v členských státech.

Předpokládaný další vývoj

Rada hodlá na základě obecného přístupu jednat s EP o potenciálním dosažení kompromisu již v prvním čtení. Ten se návrhy hodlá zabývat na úrovni výboru v červenci 2012 a v plénu na podzim 2012.

Pokud by byly oba návrhy přijaty do konce roku 2012 v podobě, kterou jim vtiskla Rada, mohla by se směrnice o alternativním řešení sporů začít uplatňovat od začátku roku 2015 (po 2roční implementační lhůtě) a nařízení o online řešení sporů od poloviny roku 2015 (6 měsíců po uplynutí uvedené implementační lhůty), obě tedy o 6 měsíců později, než navrhovala Komise.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality