Regionální politika v červenci 2013

01.08.2013
Euroskop

EP souhlasí s většinou pravidel v návrzích k budoucí regionální politice, Komise představila očekávanou revizi Evropského fondu solidarity

EP souhlasí s většinou pravidel v návrzích k budoucí regionální politice

Výbor REGI přijal na svém zasedání 10. 7. 2013 nová pravidla týkající se investování 325 mld. € v rámci regionální politiky. Jednal o všech 5 konkrétních návrzích kohezního balíku na období 2014–2020. Shoda údajně panuje nad 95 % obsahu legislativních návrhů. Prostředky by měly posílit investice, růst a zaměstnanost v jednotlivých regionech.

Pozadí

Komise zveřejnila legislativní balík týkající se budoucnosti regionální politiky v letech 2014–2020 v říjnu 2011. Balík obsahuje 6 návrhů nařízení, která upravují a revidují všech 5 fondů a nástroje, které EU v oblasti regionální politiky využívá. Komise slibuje efektivnější využívání unijních prostředků a představuje nové nástroje, jimiž toho chce dosáhnout (více v příspěvku „Budoucnost regionální politiky v letech 2014–2020“, Regionální politika v říjnu 2012).

Evropská rada během jednání o víceletém finančním rámci v únoru 2013 zkrátila rozpočet pro kohezní politiku o 8,5 % (více v příspěvku „Rozpočet kohezní politiky pro období 2014-2020 přijat“, Regionální politika v únoru 2013).

Klíčové body

EP je poprvé v historii regionální politiky EU spolutvůrcem legislativy týkající se její budoucí podoby. Opět potvrdil snahu ulevit regionům i zájemcům o dotace od administrativy. Vzniká tedy společný strategický rámec pro všechny fondy, požadavky by měly být cílené na výstup a efektivitu vynakládání prostředků nežli na podávání zpráv, více by se měly využívat digitální technologie („e-koheze“).

Aby došlo k zefektivnění jednotlivých programů, mělo by být možné prostředky z jednotlivých fondů kombinovat.

Obecně finance na kohezní politiku pocházejí ze tří fondů: ERDF, ESF a z Kohezního fondu.

EP dosáhl v navrhované legislativě několika úprav: Měly by vzniknout „vícefondové“ programy, které by měly lépe reagovat na potřeby regionů. Regionální a místní orgány by měly moci snáze spolupracovat při plánování a implementaci programů díky jednodušším pravidlům. Požadavek států vedených Německem podmiňovat financování regionů makroekonomickými výsledky jednotlivých regionů poslanci stále odmítají. Spolu s Německem tento krok podporuje Nizozemsko, Velká Británie a severské státy, tedy státy tzv. „koalice za lepší výdaje“.

Poslanci chtějí kohezní politiku zaměřovat více na vytvoření „zelenějších“ pracovních míst a podporovat přeshraniční a meziregionální spolupráci.

Jak již bylo řečeno dříve, nové nastavení fondů by se mělo soustředit na méně priorit než dříve. V tomto případě však poslanci přidali několik výjimek, hlavně do fondu ERDF a tzv. přechodných regionů. Podle poslanců by měl být ERDF více zaměřen na rozvoj měst, ve kterých žije přes 80 % Evropanů. Mezi 50–80 % prostředků z ERDF by mělo být investováno do inovací a výzkumu a vývoje, digitální agendy, konkurenceschopnosti malých a středních podniků a na podporu nízkouhlíkové energetiky. Na poslední zmiňovanou prioritu (vč. podpory obnovitelných zdrojů) by mělo být vynaloženo 12–20 %.

Nově nastavený Kohezní fond by měl být zaměřen na podporu zelených energií a efektivního využívání zdrojů v domácnostech a domech.

Komise na přijetí balíku výborem REGI reagovala vyjádřením, že je potřeba urychleně plánovat operační programy pro jednotlivé strukturální fondy.

Předpokládaný další vývoj

Jednání mezi Radou a EP by měla být ukončena hlasováním v říjnu 2013, tedy po německých parlamentních volbách.

Odkazy

Komise představila očekávanou revizi Evropského fondu solidarity

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Council Regulation (EC) No 2012/2002 establishing the European Union Solidarity Fund (COM(2013)522)

Komise 25. 7. 2013 předložila návrh reformy Evropského fondu solidarity. Měl by efektivněji a rychleji reagovat na živelní pohromy, které mohou členské státy EU postihnout. Čerpání prostředků by mělo být jednodušší.

Pozadí

Fond solidarity od svého zřízení v roce 2002 reagoval na 52 katastrof napříč Evropou, včetně zemětřesení, lesních požárů, sucha, bouřek a záplav. Pomoc dosahující více než 3,2 mld. € obdrželo 23 zemí. Pomoc z fondu je omezena na financování záchranných opatření prováděných veřejnými orgány; škoda, kterou utrpěly soukromé osoby, nebo ušlý zisk z něj být financovány nemohou.

Komise návrhem vyslyšela požadavek EP z 3. 7. 2013 a navázala na sdělení o budoucnosti Fondu solidarity, který předložila v říjnu 2011.

Evropský fond solidarity disponuje ročně 1 mld. €. V období 2014–2020 se rozpočet sníží na polovinu.

Klíčové body

Komise navrhuje, aby vznikla taková pravidla, která by umožnila okamžité uvolnění peněz v případě potřeby. Dnes administrace finanční pomoci EU po živelní katastrofě trvá 8–12 měsíců. Podle platného nařízení č. 2012/2002 má být fond používán při velkých katastrofách (škody přesahující 3 mld. € nebo 0,6 % HDP členského státu) a jen výjimečně v regionálních případech. V praxi se ale většina pohrom udá na regionální úrovni. Problematické navíc je, že neexistuje definice regionální katastrofy.

Návrh revidovaného nařízení obsahuje následující klíčové změny, které by měly celý proces žádosti o prostředky zkrátit na 2–3 měsíce:

  • Možnost vyplácení záloh ve výši 10 % předpokládané pomoci (max. 30 mil. €) a jasnější definice jejich příjemce (zejm. na regionální úrovni).
  • Podpora členských států při vypracovávání strategií prevence a zvládání rizik.
  • Oblast působení fondu se zúží na přírodní katastrofy a rozšíří na rizika sucha.
  • Dojde k zavedení jednotného prahu výše škod na úrovni 1,5 % regionálního HDP (v případě regionálních katastrof).
  • Dvě etapy schvalování přidělení pomoci se spojí do jedné.

Financování fondu mimo rozpočet EU by mělo zůstat nezměněno. Na výplatu se tedy složí ostatní členské státy poté, co postižený stát předloží žádost, a poté, co tuto žádost schválí Komise, EP a Rada. Země musí o pomoc požádat do 10 týdnů.

Postoj ČR

ČR změny navrhované Komisí vítá. Pomoci z fondu využije po záplavách v červnu 2013.

Škody by měly přesahovat 872 mil. € (22,5 mld. Kč.), tedy 0,6 % HDP země.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu nařízení bude jednat EP a Rada. Komise očekává, že bude schválen před volbami do EP v květnu 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality